Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR

Obr. I. Banket ve Velkém sále Palais de la Cité (Paris BN, Ms. fr. 2813, fol. 473va–b), vel. 192 x 197 mm. Této
všeobecně známé miniatuře jsme věnovali pozornost již v textu, a proto tu můžeme pominout zejména dramatické
předvedení dobytí Jeruzaléma. Zbývá dodat, že v rozporu s údaji soudobé Relace se k mramorovému stolu
„nevešel“ biskup z Beauvais. Ostatně jeho podobu bychom tak jako tak nepoznali, neboť tuctové obličeje
světských a církevních velmožů dosvědčují, že iluminátor hosty slavnosti na vlastní oči neviděl. Překvapuje to
zejména u iluminátorova chlebodárce Karla V., protože toho autor na jiných miniaturách zobrazil s jeho příznačným
profilem. Karla V. si ale ani tak nikdo nesplete, neboť rozhodující tu jsou, stejně tak jako v případě
obou Lucemburků, tvary korun a případně též jiné znaky (lilie na plášti hostitele). Na stole, prostřeném károvým
ubrusem, jsou vedle tří zlatých lodí zobrazeny dva pohárky (gobelets), slánka a několik ubrousků. Další
pohárek drží v pravici remešský arcibiskup, zatímco warmijský biskup si do ubrousku utírá ruku. Tabule jinak
odpovídá tzv. entremets, dva stolníci nemají co dělat, neboť vše zastane kráječ s připraveným tácem (tranchoir)
a náležitě velkým nožem. Všichni tři muži ve službě jsou podle mečů u pasu urozeného stavu. — Abb. I. Bankett
im Großen Saal des Palais de la Cité (Paris BN, Ms. fr. 2813, fol. 473va–b), Größe 192 x 197 mm. Dieser allgemein
bekannten Miniatur haben wir schon im Text Aufmerksamkeit geschenkt, und daher können wir hier besonders
die dramatische Ausführung der Eroberung Jerusalems außer Acht lassen. Es bleibt hinzuzufügen, dass
der Bischof von Beauvais im Widerspruch zu den Angaben der zeitgenössischen Relation am Marmortisch keinen
Platz fand. Überdies würden wir seine Gestalt ohnehin nicht erkennen, denn die Dutzenden Antlitze der
weltlichen und kirchlichen Magnaten bezeugen, dass der Illuminator die Festgäste nicht mit eigenen Augen
gesehen hat. Das überrascht besonders beim Brotgeber Karl V., den er auf anderen Miniaturen mit dem bezeichnenden
Profil wiedergab. Nicht einmal so ist er zu verwechseln, denn entscheidend sind hier, ebenso wie
im Fall der beiden Luxemburger die Formen der Kronen und gegebenenfalls ebenso andere Zeichen (die Lilie
am Mantel des Gastgebers). Neben drei goldenen Schiffen sind an dem mit Karo gemustertem Tuch gedeckten
Tisch zwei kleine Becher (gobelets) abgebildet, ein Salzfässchen und einige Servietten. Einen weiteren Becher
hält der Erzbischof von Reims in der Hand, während der Ermländer Bischof sich noch in der Serviette die Hand
abstreift. Die Tafel entspricht ansonsten den sog. entremets, wo die beiden Truchsessen nichts zu tun haben,
da der Tranchierer mit dem vorbereiteten Tablett (tranchoir) und einem gehörig großem Messer alles abwickelt.
Alle drei Männer im Dienst sind nach den Schwertern am Gurt adeligen Standes.