Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR

184
RAZÍM: Nad poãátky hradÛ ãeské ‰lechty
Obr. 6. Jindřichův Hradec, hrad.
Půdorys středověkého stavu podle
T. Durdíka (1999, 230): 1 – výzkumem
zjištěný val, 2 – mladohradištní
příkop, 3 – středověké příkopy,
4 – zdivo z prvé poloviny 13.
století. Objekty zmiňované v textu:
a– válcová útočištná věž, b – románsko-gotický
palác, c – brána do
jádra hradu, d – brána, e – brána
ahradba předhradí. — Abb. 6. Jindřichův
Hradec, Burg. Grundriss des
mittelalterlichen Zustandes nach
T. Durdík (1999, 230): 1 – durch
Forschung festgestellter Wall, 2 –
Frühburgwallzeitlicher Graben, 3 –
mittelalterliche Gräben, 4 – Mauerwerk
aus der ersten Hälfte des 13.
Jahrhunderts. a – Rundfluchtturm,
b – romanisch-gotischer Palast, c –
Tor in die Kernburg, d – Tor, e – Tor
und Wehrmauer der Vorburg.
Zastavme se nyní u diskuse k původci jednotlivých uvedených hradů. U Jindřichova Hradce
shrnuje J. Klápště prameny, které svědčí pro svobodnou majetkovou držbu tohoto hradu Vítkovci
(počínaje první zprávou z roku 1220) a poukazují na rozvoj rodu a jeho rezidenční lokality v dalším
průběhu 13. století. Pokud chce nositel tvrzení o královském staviteli zdejšího hradu argumentovat
svým archeologickým výzkumem, musí – stejně jako v případě Krašova – nejdříve odpovídající
formou prezentovat jeho zjištění. Závažná je otázka údajného hradiště, do něhož měl být vrcholně
středověký hrad vložen, stejně jako otázka skutečně exaktních zjištění archeologického výzkumu
o vývoji hradního areálu. Samotná velikost hradbou vymezené plochy hradu nemůže být důkazem
královského stavebníka.
Pokud jde o dispozici hradu, je třeba podle našeho názoru vedle její značné rozlohy zdůraznit
několik dalších otázek, které by neměly být v dané diskusi opomíjeny.
Podezřelá je již představa, že prvotní („královská“) dispozice jádra hradu sestávala z obvodové zdi,
dvou nárožních věží a paláce v čele, přičemž právě tento palác měl být oním „nezbytným minimem“
obytné složky hradu, které pak Vítkovcům – když se rozestavěného hradu zmocnili – zřejmě víceméně
postačovalo (srov. Durdík – Bolina 2001, 82). Situování paláce právě v čele jádra hradu je vysvětlováno
tak, že v té době zde ještě stále plnilo svou funkci hradištní opevnění, a tak masivní hlav-