Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LVI–2004 179
Obr. 2. Krašovice v tzv. Prvním vojenském
(josefském) mapování, 80. léta 18. století.
Na jižním okraji Krašovic kostel sv. Jiljí (na
rozdíl od svého barokního nástupce přibližně
orientovaný), v jeho jihozápadním
sousedství vyvýšený terénní útvar, patrně
pozůstatek panského sídla (vyznačen šipkou).
— Abb. 2. Krašovice auf der sog.
Ersten militärischen (Josefinischen) Landesaufnahme,
80. Jahre des 18. Jahrhunderts.
Am Südrand von Krašovice die
St. Ägidiuskirche (zum Unterschied von
ihrem barocken Nachfolger annähernd
orientiert), in seiner südwestlichen Nachbarschaft
eine erhöhte Geländeformation,
offenbar der Rest eines Herrensitzes.
Lze se právem domnívat, že lokalita jménem Krašov byla starým rodovým sídlem, jehož jméno
se v predikátu občas používalo bez ohledu na to, že citovaná osoba v danou chvíli již sídlila na jiném
místě. Jméno Krašov zřejmě požívalo velké vážnosti. K tomuto názoru dospějeme s otázkou, jak hrad
Krašov nad Berounkou, založený pány z Krašovic, ale od této vesnice oddělený dobrých 22 km vzdušnou
čarou nad členitou krajinou panství plaských mnichů, přišel ke svému jménu. Protože si umíme
jen těžko představit, že by si Krašovičtí pouhou shodou okolností vystavěli svůj hrad právě v místě
příbuzného jména, je třeba předpokládat, že na hrad přenesli „své“ rodové jméno. 2 Pokládáme za reálné,
že Krašovem z roku 1232 bylo například drobné opevněné sídlo na jihozápadním okraji Krašovic,
v terénních zbytcích v nedávné minulosti ještě patrné (Sommer 1838, 348). V sousedství tohoto sídla
stojí kostel sv. Jiljí, dnes barokní novostavba ze 70.–80. let 18. století, ale doložený již po polovině
14. století (zejm. Kočka 1932, 101–104). Doložené stáří Krašovic a patrocinium kostela opravňují k předpokladu,
že kostel byl původně románský a souvisel s opevněným dvorcem. Zda toto, nebo nějaké jiné
sídlo v blízkém okolí původně neslo jméno Krašov, se můžeme domýšlet, prokázat to však nelze. 3 Pravděpodobností
existence rodového sídla jménem Krašov v prostorové vazbě na ves Krašovice se však
ještě více komplikuje výklad predikátu z Krašova v písemných pramenech. Je například otázkou, zda
tento Rackův predikát z roku 1313, vzápětí nahrazený Bělou, se skutečně vztahuje ke vzdálenému
hradu nad Berounkou, nebo k uvažované mnohem bližší lokalitě. Existuje však ještě další možnost.
Racek mohl používat bratrův predikát bez ohledu na to, zda měl k hradu Krašovu majetkový vztah. 4
2 Přenášení jmen tímto způsobem nebylo výjimečné (obecně k tomu Žemlička 2002, 247–249, pro vesnice v okolí
Plas Charvátová 1985).
3 Jednoznačnou etymologickou interpretaci vztahu toponym Krašov : Krašovice zřejmě nelze podat. Zeměpisně
a druhově nejbližší analogií je hrad Týřov a sousední ves Týřovice, u nichž se předpokládá, že ves byla pojmenována
podle hradu (Profous – Svoboda 1957, 412–413).
4 Na existenci takových možností upozorňuje nově V. Vaníček (2002a, 390) na příkladu Vítka ze Skalice, jenž
užíval i dalších predikátů – např. z Krumlova, i když tento hrad vlastnili jeho bratranci.