Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR
Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR
Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
<strong>Archeologické</strong> <strong>rozhledy</strong> LVI–<strong>2004</strong> 127<br />
vem, kdyby se toto drahocenné stolní náčiní při pařížských banketech na císařovu počest<br />
neobjevilo, neboť Karel V. věnoval hned několik, zřejmě menších fontánek svým hostům:<br />
1591: une fontaine, hennap et pot d’argent dorez, konvice, pohár a zlacený stříbrný džbánek, vše vážící<br />
67 hřiven 2 unce a 5 šterlinků (esterlins), po 13 fr za hřivnu, koupeno za 874 fr a 12 pařížských sous od<br />
pařížského kupce Franchequina z Taget pro saského vévodu.<br />
1591: pour une autre petite fontaine, hennap et pot d’argent dorez, vše vážící 41 hřiven a 5 uncí, hřivna<br />
za 13 fr pro Jindřicha Břežského, koupeno od pařížského kupce Franchequina z Taget za 541 fr 2 sous paříž.<br />
1592: une fontaine, hennap et pot d’argent dorez, váha 34 hřiven, 1 hřivna za 12 fr. Koupeno pro Jana<br />
z Leuchtenberka od Henryeta Orlanta za 408 fr.<br />
1605: pour une grant fontaine, pot et hennap d’argent dorez, vše vážící 60 hřiven, při 14 fr za 1 hřivnu,<br />
koupeno pro vévodu Jindřicha za 840 fr od Perrina Fatinanta.<br />
1607: une fontaine, hennap et pot d’argent dorez, váha 61 hřiven a 3 unce, 1 hřivna za 12 fr, pro opavského<br />
vévodu za 616 fr a 8 sous paříž. Od zlatníka Roberta du Val.<br />
1599: une fontaine, hennap et pot d’argent doré, váha 64 hřivny 3 unce a 15 šterlinků, 1 hřivna za 12 fr,<br />
koupeno pro Těmu z Koldic od zlatníka Jehana Pocharta za 773 fr 10 sous.<br />
Nejcennějším stolním náčiním byly lodě (navire, vaisseau), které se jako jeden z prestižních<br />
znaků objevují na mnoha středověkých vyobrazeních. Jejich funkce byla různorodá.<br />
Některé sloužily jako slánky 31 (ty na tabulích běžně nalezneme i samostatně), 32 jiné jako<br />
šperkovnice pro drahé kameny k indikaci jedů, většinou však nesly nejvzácnější koření,<br />
konfety a cizokrajné pamlsky. Na stolech se někdy objevovaly až v závěru hostin, přičemž<br />
jejich místo bylo v blízkosti hostitele a jiných veličin. Jelikož ubrusy bránily v jejich pohybu,<br />
muselo být prostírání sejmuto, aby bylo možné lodě rukou nebo zahnutou hůlkou přitáhnout,<br />
anebo zpátky odeslat. Vím, o čem mluvím, neboť sám jsem jako host oxfordské<br />
All Souls College měl v závěru večeří možnost popsaným způsobem s obrovskými stříbrnými<br />
loděmi plnými ovoce manipulovat. Inu, není nad zkušenost.<br />
Na základě inventáře mobilních cenností Karla V. z první poloviny roku 1379 víme, že<br />
na královské tabuli bylo možné použít šest zlatých lodí, z nichž nejméně tři vynikaly svou<br />
velikostí i výzdobou. Shodou okolností je zachycuje i vyobrazení v rukopise BN Paris Ms.<br />
fr. 2813, fol. 473va–b (obr. I a 10). Vlajkovou lodí (obrazně řečeno) byl dvojstěžník se čtyřmi<br />
emailovými štíty s královskými liliemi, které podpíralo šest zlatých lvů. Další velkou<br />
loď, zcela plochou, darovalo králi město Paříž. Vážila neuvěřitelných 120 hřiven zlata. 33 Pro<br />
srovnání lze uvést, že náš císař Karel dostal 5. ledna 1378 od představitelů metropole rovněž<br />
jednu bohatě ozdobenou loď, vážící dokonce 190 hřiven, ovšem jen pozlaceného stříbra<br />
(obr. VIII). 34 Pro lepší představu dodávám, že krátce po smrti Karla V., mezi květnem 1381<br />
31 Někdy se loď na miniatuře měsíce ledna z Přebohatých hodinek vévody Jana z Berry označuje jako salière<br />
du Pavillon. K stolním „lodím“, jejich tvarům a využití viz mj. L. de Laborde, Glossaire français, 403–405,<br />
a R. W. Lightbown, Secular Goldsmith’s Work in Medieval France, 29–31.<br />
32 Nepochybně se slánka vedle tří zlatých lodí objevuje i na vyobrazení tříkrálové hostiny v rukopise s naší Relací,<br />
tj. BN Paris, Ms. fr. 2813, fol. 473v. V lodích není nic vidět, naopak u jediné zlaté lodě na vyobrazení hostiny<br />
vévody Jana z Berry jsou vidět jakési ploché kulaté koláče nebo jiné předměty (obr. 3).<br />
33 Viz Jules Labarte, Inventaire du mobilier de Charles V, roi de France, Paris 1879, 64–65, č. 334–339.<br />
34 R. Delachenal éd., Les Grandes chroniques de France. Chronique des règnes II, 227, zde také v pozn. 2 poučení<br />
o tomto drahocenném náčiní v majetku Karla V. Představitelé Paříže císaře ještě obdarovali dvěma velkými zlacenými<br />
a emailem zdobenými lahvicemi (flacons) v ceně 70 hřiven stříbra. Ani Václav IV. nevyšel naprázdno,<br />
město mu darovalo jednak zlacenou stříbrnou láhev na víno (fontaine) vážící 93 hřiven stříbra a další dvě velké