Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR

More documents

Recommendations

Info

222 Aktuality byla prezentována nově objevená lokalita ve Slatinicích na Olomoucku – v úplnosti prozkoumané pohřebiště protoúnětické kultury zajímavé vynikajícím dochováním kosterního materiálu. Reference podnítila diskusi o vnitřním uspořádání skupinových pohřebišť tohoto horizontu a možnosti poznání populací na základě antropologického materiálu. Vnávaznosti byl prezentován soupis pohřebišť nitranské kultury v Nitře, poznatky o antropologickém zpracování pohřebiště únětické kultury z Rumanové a nově prozkoumaná jižní okrajová část pohřebiště v Mýtné Nové Vsi se zvláštními typy pohřbů. Tyto příspěvky otevřely tradiční diskusi o možných rituálních důvodech vykrádání hrobů. Problematika pohřbívání v Nižné Myšli přinesla nejen obsažný přehled nálezů výjimečné lokality, ale poukázala i na nový rozměr chápání otomansko- -füzesabonského komplexu, který se zrodil ve spolupráci slovenských a polských archeologů. K tématu chronologie otomanské kultury a protourbánního horizontu přispěl zajímavou úvahou J. Vladár, který poukázal na souvislosti s přikavkazským kulturním komplexem Sintašta-Abaševo. Pohřební komponenty ze starší a střední doby bronzové byly zmíněny i při prezentaci rozsáhlého výzkumu sídelního areálu u Olomouce, ale nejzajímavějším svědectvím pravěkého vývoje z této lokality je jednoznačně sídliště s 9 žlabovými domy a dalšími sloupovými stavbami mohylové kultury. Sídlištní problematiku obohatila i nově dokumentovaná výšinná sídliště starší doby bronzové na Moravě, pro jejichž poznání byla nesmírně důležitá práce M. Bálka. Výsledky leteckého průzkumu a geofyzikální prospekce spolu se sledováním liniových staveb vedly také k objevení nového příkopu vymezujícího rozsáhlý areál velimské Skalky (ca 800–600 m). Mezi výsledky přírodovědných metod, které byly na sympoziu prezentovány, patří radiokarbonové datum získané z kosterního materiálu hrobu protoúnětické kultury z Kněževsi u Prahy, které plně odpovídá současné představě o absolutním datování této kultury. Srovnáním petrografických výbrusů mladé až pozdní mohylové keramiky z Přáslavic se nepodařilo prokázat užívání odlišných technologií výroby pro keramiku užitkovou a funerální. Vedle tradičního představení poznatků o nových nálezech bronzové industrie, případně syntetických poznatků o ní, je novým tématem ve studiu doby bronzové užití kamenné suroviny. Nová zpracování dávají vzniknout nejen nové terminologii, ale poznání intenzity těžby mění i celkový obraz doby. Precizní byly i rozsáhlejší příspěvky komplexně zachycující kulturní problematiku v jednotlivých regionech: únětické kultury v Dolním Rakousku, hatvanské kultury na jihozápadním Slovensku, věteřovské skupiny na střední Moravě a konečně mohylové kultury v jižních Čechách. Konsensus všech diskutujících o nutnosti překonat dobu subtilních chronologických třídění na příkladu starší doby bronzové je možné považovat za obzvláště důležitý. V souvislosti s tématy příspěvků VII. kolokvia k době popelnicových polí a období halštatu (srov. Z. Smrž: Kolokvium „Obdobie popolnicových polí a doba halštatská“, AR 54 2002, 931) je možné diskuse letošního sympozia ke starší době bronzové chápat jako další stupeň proměny pojetí vědní disciplíny archeologie v prostoru bývalého Československa. I když oficiální přednáškové bloky druhého dne sympozia skončily o sedmé hodině večerní, po krátké přestávce na občerstvení mohli zájemci pokračovat ve sledování více či méně plánovaných příspěvků a společných diskusí. Promítací přístroje byly definitivně vypnuty ve 22.32 hod. Na poslední den sympozia byla naplánována exkurze po lokalitách blízkého polského Slezska, uvedená již v předchozím dnu referátem M. Gedla. Po návštěvě tří starobronzových poloh – hradiska v Jędrychowicích, sídliště Wojnowice-Burgberg a ohrazené osady v Nowé Cerekwi – byla na programu lokalita neopomenutelná – pohřebiště v Kietrzi. Následující, již XIX. sympozium o starší době bronzové se bude konat na Slovensku v roce 2005. K. Šabatová VZPOMÍNKA NA JOHNA B. G. HURSTA Dne 29. dubna 2003 zemřel John Benjamin Gilbert Hurst, FBA, FSA (1927–2003), nepominutelná osobnost britské archeologie středověku. Jeho život skončil za nešťastných okolností, které Philip Rhatz ve sdělení bulletinu Society of Antiquaries of London „The Antiquary“ popsal jako „attacked on 9 March near his home at Great Casterton near Leicestershire“. Zde trávil J.G.H. (takovou zkratku jsme dobře znali) poslední léta života v době, kdy již dávno opustil službu v památkové péči. Nikdy však ani při výkonu svých náročných památkářských služebních povinností, ani později, po odchodu na odpočinek, neopustil aktivní hluboký zájem o vlastní vědeckou poznávací činnost. Je logické, že již v roce 1958 byl
Archeologické rozhledy LVI–2004 223 zvolen za člena Society of Antiquaries of London (FSA) a že mu v roce 1987 jeho trvalé vědecké snažení přineslo mimořádné uznání, zvolení za člena British Academy (FBA). Absolvent Harrow pokračoval v akademické dráze studiem prehistorie na univerzitě v Cambridge (Trinity College) a jako archeolog středověku nikdy nezapomněl, že to bylo právě školení v prehistorické archeologii, které usnadnilo jeho působení v nové, od 50. let vznikající a pozvolna se stabilizující archeologické specializaci, v archeologii vrcholného středověku a později i doby postmedievální. Jako pracovník, jemuž přináležela služební povinnost navštěvovat četné výzkumy financované z veřejných prostředků, dospěl pod vlivem kontinentálních zkušeností k závěru, že styl terénních výkopů v Británii, zaměřený na systémy různých sond nebo sítě „boxů“, jaké doporučoval Sir Mortimer Wheeler, obávaje se možného chaosu ve velkoplošných „open-area“ systémech odkryvu, je pro řadu zkoumaných lokalit nevhodný. A to jak z hlediska badatelského, tak ekonomického. Obhajoval nejen odkryvy souvislých větších ploch, ale spolu s profesorem hospodářských dějin Mauricem Beresfordem po prvních skromných začátcích v roce 1952 je postupně předváděl na systematickém výzkumu zaniklé středověké vesnice Wharram Percy (Yorkshire E.R.). Pisatel této vzpomínky, jemuž bylo šťastnou náhodou dopřáno podílet se v první polovině 60. let pod vedením J.G.H. na zdejším výzkumu, žádný chaos na tehdy ještě dost neobvykle velké ploše zpracovávané detailně mnoha brigádníky klasickými zednickými špachtlemi (pointed trowel) nezaznamenal. Naopak, sám rozměr plochy, povaha preparace a množství dělníků pracujících nadšeně jako volontéři zdarma, to vše automaticky napomáhalo vysoké organizovanosti a disciplíně. Nevelké potvrzení o účasti na tomto výzkumu, jaké si někteří, většinou studenti odnášeli, mělo v jejich dalším odborném životě svou váhu. Nutnost výměny názorů na studium středověké vesnice přivedla J.G.H. mezi zakladatele proslulé „The Deserted Medieval Villages Research Group“, působící dnes pod pozměněným názvem jako „Medieval Settlement Research Group“. Pro počáteční i pozdější rozvoj prací skupiny měla jeho houževnatá pracovitost jako prvního sekretáře zásadní význam; archiv, první šanony soupisů a kartotéky stály v policích jeho kanceláře ve staré budově tehdejšího „Ministry of Works“. Vše bylo denně doplňováno a spisy se vyřizovaly i na výzkumu ve Wharram Percy po skončení terénních prací při benzinové lampě. Pokud se kromě středověké vesnice jako celku J.G.H. zabýval speciálně hmotnou kulturou, jeho základním tématem byla anglická vrcholně středověká keramika, včetně jejích vztahů ke kontinentální produkci. To ho přirozeně dovedlo velmi časně ike keramice postmedievální, a to jak domácí, tak importované. Nacházíme ho tedy mezi těmi, kdož zakládali „The Society for Post-Medieval Archeology“ a její pravidelně vycházející časopis, myslím že první v Evropě. John G. Hurst byl zejména ve volnějších 60. letech ve spojení s československými archeology středověku, kteří mu vděčí za uvedení svých prvních výsledků z výzkumu středověkých vesnic do širších evropských souvislostí. Moravská archeologie si jistě připomene jeho inspirativní působení při vstupu do výzkumu Pfaffenschlagu a Mstěnic, pražští archeologové středověku jistě nezapomenou na podnětné diskuse z doby, kdy v polovině 60. let navštívil společně s archeologicky orientovaným historickým geografem Robinem Glasscockem Prahu. Pojetí pražského výzkumu a jeho opření o širší sídelně historické souvislosti i nutnost průzkumu a znalost dosud dochované lokální stavební kultury v širším okolí zkoumaného sídliště se utvářelo právě zde. Byl to J.G.H., kdo v nelehkých dobách úspěšně pomohl prosadit a uskutečnit i přímou osobní výměnu zkušeností. Také jeho zásluhou nebyl ani po uzavření slibně se rozvíjejících kontaktů po roce 1968 přerušen tok informací; přicházely separáty, knihy i povzbuzení. Není také dosud známo, že myšlenka založit po britském vzoru výroční konference archeologů středověku a pořádat je vždy v jiné části země kvůli exkurzím, realizovaná poprvé v roce 1969 v Praze Československou společností archeologickou za přispění Archeologického ústavu ČSAV, vznikla jako odpověď na uzavírající se možnosti zahraničních styků ze starší debaty na silnici mezi Leedsem a Yorkem na matracích mohutné „van“ Hurstovy rodiny. S J. B. G. Hurstem jsme se po letech znovu setkali až v roce 1992 na dobré adrese v Burlington House na Piccadilly – kde jinde než v knihovně. Zpráva o tragickém Hurstově osudu nás dostihla poněkud opožděně, což sice zmírnilo šok z té nešťastné situace, nikterak však nezmenšilo tíživý smutek. Jeho stopa v naší archeologii středověku by jistě neměla být zaváta prachem zapomnění a snad ji ani nepřekryje stín nevědění, jenž vždy zákonitě houstne se střídáním generací. Zdeněk Smetánka, FSA
Page 1 and 2:
Archeologické rozhledy LVI-2004, s
Page 3 and 4:
Archeologické rozhledy LVI-2004 1
Page 5 and 6:
3-55 Archeologické rozhledy LVI-20
Page 7 and 8:
Page 9 and 10:
Page 11 and 12:
Page 13 and 14:
Page 15 and 16:
Page 17 and 18:
Page 19 and 20:
Page 21 and 22:
Page 23 and 24:
Page 25 and 26:
Page 27 and 28:
Page 29 and 30:
Page 31 and 32:
Page 33 and 34:
Page 35 and 36:
Page 37 and 38:
Page 39 and 40:
Page 41 and 42:
Page 43 and 44:
Page 45 and 46:
Page 47 and 48:
Page 49 and 50:
Page 51 and 52:
Page 53 and 54:
Page 55 and 56:
Page 57 and 58:
Page 59 and 60:
POPELKA: Poznámky ke ‰típané i
Page 61 and 62:
59-87 Archeologické rozhledy LVI-2
Page 63 and 64:
Page 65 and 66:
Page 67 and 68:
Page 69 and 70:
Page 71 and 72:
Page 73 and 74:
Page 75 and 76:
Page 77 and 78:
Page 79 and 80:
Page 81 and 82:
Page 83 and 84:
Page 85 and 86:
Page 87 and 88:
Page 89 and 90:
Page 91 and 92:
BOUZEK: Osídlení a kultura jiÏn
Page 93 and 94:
Page 95 and 96:
·MAHEL: Studie o cestû Karla IV.
Page 97 and 98:
Page 99 and 100:
Page 101 and 102:
Page 103 and 104:
Page 105 and 106:
Page 107 and 108:
Page 109 and 110:
Page 111 and 112:
Page 113 and 114:
Page 115 and 116:
Page 117 and 118:
Page 119 and 120:
Page 121 and 122:
Page 123 and 124:
Page 125 and 126:
Page 127 and 128:
Page 129 and 130:
Page 131 and 132:
Obr. I. Banket ve Velkém sále Pal
Page 133 and 134:
Page 135 and 136:
Page 137 and 138:
Page 139 and 140:
Page 141 and 142:
139-159 Archeologické rozhledy LVI
Page 143 and 144:
Page 145 and 146:
Page 147 and 148:
Obr. 2. Čichtice u Bavorova, trať
Page 149 and 150:
Page 151 and 152:
Page 153 and 154:
Page 155 and 156:
Page 157 and 158:
Page 159 and 160:
Page 161 and 162:
Page 163 and 164:
VALOCH: K problematice nûkter˘ch
Page 165 and 166:
VENCLOVÁ: O hledání a nalézán
Page 167 and 168:
UNGER: In solio sub arcu ... 165 Ob
Page 169 and 170:
Page 171 and 172:
169-175 Archeologické rozhledy LVI
Page 173 and 174: Archeologické rozhledy LVI-2004 17
Page 179 and 180: RAZÍM: Nad poãátky hradÛ ãesk
Page 217 and 218: KYNCL: Datování dfieva z hradu R
Page 221 and 222: Aktuality 219 pracoviště - varša
Page 223: Archeologické rozhledy LVI-2004 22
Page 237 and 238: Nové publikace 235 zobrazují situ
Page 275 and 276:
Page 277 and 278:
show all

Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?