25.12.2014 Views

Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

222<br />

Aktuality<br />

byla prezentována nově objevená lokalita ve Slatinicích<br />

na Olomoucku – v úplnosti prozkoumané<br />

pohřebiště protoúnětické kultury zajímavé vynikajícím<br />

dochováním kosterního materiálu. Reference<br />

podnítila diskusi o vnitřním uspořádání skupinových<br />

pohřebišť tohoto horizontu a možnosti poznání populací<br />

na základě antropologického materiálu.<br />

Vnávaznosti byl prezentován soupis pohřebišť<br />

nitranské kultury v Nitře, poznatky o antropologickém<br />

zpracování pohřebiště únětické kultury z Rumanové<br />

a nově prozkoumaná jižní okrajová část<br />

pohřebiště v Mýtné Nové Vsi se zvláštními typy<br />

pohřbů. Tyto příspěvky otevřely tradiční diskusi<br />

o možných rituálních důvodech vykrádání hrobů.<br />

Problematika pohřbívání v Nižné Myšli přinesla<br />

nejen obsažný přehled nálezů výjimečné lokality,<br />

ale poukázala i na nový rozměr chápání otomansko-<br />

-füzesabonského komplexu, který se zrodil ve spolupráci<br />

slovenských a polských archeologů. K tématu<br />

chronologie otomanské kultury a protourbánního<br />

horizontu přispěl zajímavou úvahou J. Vladár, který<br />

poukázal na souvislosti s přikavkazským kulturním<br />

komplexem Sintašta-Abaševo.<br />

Pohřební komponenty ze starší a střední doby<br />

bronzové byly zmíněny i při prezentaci rozsáhlého<br />

výzkumu sídelního areálu u Olomouce, ale nejzajímavějším<br />

svědectvím pravěkého vývoje z této lokality<br />

je jednoznačně sídliště s 9 žlabovými domy<br />

a dalšími sloupovými stavbami mohylové kultury.<br />

Sídlištní problematiku obohatila i nově dokumentovaná<br />

výšinná sídliště starší doby bronzové na Moravě,<br />

pro jejichž poznání byla nesmírně důležitá práce<br />

M. Bálka. Výsledky leteckého průzkumu a geofyzikální<br />

prospekce spolu se sledováním liniových staveb<br />

vedly také k objevení nového příkopu vymezujícího<br />

rozsáhlý areál velimské Skalky (ca 800–600 m).<br />

Mezi výsledky přírodovědných metod, které byly<br />

na sympoziu prezentovány, patří radiokarbonové<br />

datum získané z kosterního materiálu hrobu protoúnětické<br />

kultury z Kněževsi u Prahy, které plně odpovídá<br />

současné představě o absolutním datování<br />

této kultury. Srovnáním petrografických výbrusů<br />

mladé až pozdní mohylové keramiky z Přáslavic se<br />

nepodařilo prokázat užívání odlišných technologií<br />

výroby pro keramiku užitkovou a funerální.<br />

Vedle tradičního představení poznatků o nových<br />

nálezech bronzové industrie, případně syntetických<br />

poznatků o ní, je novým tématem ve studiu doby<br />

bronzové užití kamenné suroviny. Nová zpracování<br />

dávají vzniknout nejen nové terminologii, ale<br />

poznání intenzity těžby mění i celkový obraz doby.<br />

Precizní byly i rozsáhlejší příspěvky komplexně<br />

zachycující kulturní problematiku v jednotlivých<br />

regionech: únětické kultury v Dolním Rakousku,<br />

hatvanské kultury na jihozápadním Slovensku, věteřovské<br />

skupiny na střední Moravě a konečně mohylové<br />

kultury v jižních Čechách.<br />

Konsensus všech diskutujících o nutnosti překonat<br />

dobu subtilních chronologických třídění na<br />

příkladu starší doby bronzové je možné považovat<br />

za obzvláště důležitý. V souvislosti s tématy příspěvků<br />

VII. kolokvia k době popelnicových polí<br />

a období halštatu (srov. Z. Smrž: Kolokvium „Obdobie<br />

popolnicových polí a doba halštatská“, AR 54<br />

2002, 931) je možné diskuse letošního sympozia ke<br />

starší době bronzové chápat jako další stupeň proměny<br />

pojetí vědní disciplíny archeologie v prostoru<br />

bývalého Československa.<br />

I když oficiální přednáškové bloky druhého dne<br />

sympozia skončily o sedmé hodině večerní, po krátké<br />

přestávce na občerstvení mohli zájemci pokračovat<br />

ve sledování více či méně plánovaných příspěvků<br />

a společných diskusí. Promítací přístroje byly<br />

definitivně vypnuty ve 22.32 hod. Na poslední den<br />

sympozia byla naplánována exkurze po lokalitách<br />

blízkého polského Slezska, uvedená již v předchozím<br />

dnu referátem M. Gedla. Po návštěvě tří starobronzových<br />

poloh – hradiska v Jędrychowicích, sídliště<br />

Wojnowice-Burgberg a ohrazené osady v Nowé<br />

Cerekwi – byla na programu lokalita neopomenutelná<br />

– pohřebiště v Kietrzi. Následující, již XIX.<br />

sympozium o starší době bronzové se bude konat<br />

na Slovensku v roce 2005.<br />

K. Šabatová<br />

VZPOMÍNKA NA JOHNA B. G. HURSTA<br />

Dne 29. dubna 2003 zemřel John Benjamin Gilbert<br />

Hurst, FBA, FSA (1927–2003), nepominutelná<br />

osobnost britské archeologie středověku. Jeho život<br />

skončil za nešťastných okolností, které Philip Rhatz<br />

ve sdělení bulletinu Society of Antiquaries of London<br />

„The Antiquary“ popsal jako „attacked on 9 March<br />

near his home at Great Casterton near Leicestershire“.<br />

Zde trávil J.G.H. (takovou zkratku jsme dobře<br />

znali) poslední léta života v době, kdy již dávno<br />

opustil službu v památkové péči. Nikdy však ani při<br />

výkonu svých náročných památkářských služebních<br />

povinností, ani později, po odchodu na odpočinek,<br />

neopustil aktivní hluboký zájem o vlastní vědeckou<br />

poznávací činnost. Je logické, že již v roce 1958 byl

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!