Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LVI–2004 187
Obr. 9. Rýzmburk, hrad. Celkový
plán bez vyznačení stavebního
vývoje podle I. Lehkého
(1993). Čísly vyznačeny
stavební části a detaily zmiňované
v textu a u obr. 10–12. —
Abb. 9. Rýzmburk, Burg. Gesamtplan
ohne Kennzeichnung
der Bauentwicklung
nach I. Lehký (1993). Durch
Nummern gekennzeichnet
die im Text und bei Abb.
10–12 erwähnten Bauteile
und Details.
také založen významný cisterciácký klášter ve Velehradě. Boršův otec Bohuslav, nejvyšší komorník,
měl velmi úzký vztah k cisterciákům a jejich klášter si zřejmě také vybral za místo posledního odpočinku.
V listině z roku 1264 Boreš potvrzuje Velehradu otcovu donaci důchodů ve Velké nad Veličkou
(Velímský 2002, 140–143). Podstatné jsou přitom okolnosti vydání této listiny. Zavádějící je
často používaný obrat, že vydavatel písemnosti „se hned v prvé větě uvedl jako Boreš, z Božího slitování
kastelán na Rýzmburku“ (naposled Klápště 2003, 792). Boreš však pochopitelně sám listinu
nepsal, ale ani ji osobně nediktoval a nepoužil svého stylizátora či písaře. Písemnost se nedochovala
v originálu, a tak ani nevíme, zda byla stvrzena Boršovou pečetí. Diktátor (stylizátor) písemnosti pocházel
podle diplomatického rozboru J. Šebánka a S. Duškové (CDB V/I, č. 600) z okruhu žďárského
avelehradského kláštera. Šlo tedy o tzv. příjemeckou listinu, což bylo v dané době a v případě listiny
šlechtice určené nižšímu církevnímu feudálovi naprosto obvyklé. Stylizátorský rukopis nasvědčuje
souvislosti s texty listiny znojemského kastelána Bočka pro žďárský klášter z roku 1255 (CDB V/1,
č. 60) a listiny vydané velehradským opatem roku 1269 v Opavě (CDB V/2, č. 592). Obě prozrazují
svůj původ v cisterciáckém prostředí a obě jsou uvozeny intitulací s devoční formulí, ačkoli Boček je
světskou osobou a jeho společenské postavení nelze počítat ke špičkovým. Z obvyklé normy vybočuje
také Boršova intitulace s devoční formulí miseracione divina ve vlčnovské listině, ovšem pouze