Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LVI–2004 61
Do území, které nebylo v době popelnicových polí osídleno, ale z něhož pocházejí ojedinělé
stopy lidské aktivity, náleží oblast Šumavy (depot ze Stožce, ojedinělý nález z Vyššího
Brodu), Třeboňské pánve (ojedinělé nálezy z Třeboně, Staré Hlíny a z Novosedel nad
Nežárkou) a jižní část Českomoravské vysočiny (ojedinělé nálezy z Malíkova nad Nežárkou
a Dačic). Bez jakýchkoliv stop pobytu člověka mladší a pozdní doby bronzové pak
zůstávají širší oblast Novohradských hor a centrální části Českomoravské vysočiny.
Ani z hlediska chronologického nejsou jihočeské lokality doby popelnicových polí zastoupeny
rovnoměrně. Do mladší doby bronzové, tj. do stupňů Br D, Ha A a přechodného
horizontu Ha A2/B1, náleží přibližně 280 lokalit. V tomto počtu jsou však zahrnuty i lokality
datované zatím jen rámcově do mladší doby bronzové, resp. do celého období popelnicových
polí, což může další závěry poněkud zkreslovat. Vyloučíme-li tedy z tohoto počtu
zhruba 50 nejednoznačně datovaných lokalit, zůstává přesto mladší doba bronzová nejhustěji
osídlenou periodou doby bronzové v jižních Čechách (srov. obr. 1, tab. 1). Tím více pak
vynikne výrazné snížení počtu nálezů v následující pozdní době bronzové, kdy zde můžeme
napočítat jen přibližně třicet víceméně jednoznačně datovaných lokalit (obr. 6). Avšak
ani v rámci mladší doby bronzové není zastoupení počtu lokalit rovnoměrné: zatímco do
přechodného mohylovo-knovízského horizontu Br C2/D můžeme dnes v jižních Čechách
zařadit jen asi 42 nalezišť, z nichž plnou třetinu (15) tvoří depoty bronzových předmětů
(srov. obr. 3), je počet lokalit z přechodného období mezi mladší a pozdní dobou bronzovou
(Ha A2/B1) několikanásobně vyšší.
Jižní Čechy
celkem nížinná výšinné plochá mohylová
ojedinělé
depoty
lokalit sídliště lokality pohř. pohřebiště nálezy
Br A–A2/B1 2 210 79 20 0 38 43 30
Br B–C 3 190 50 3 0 ±100 3 30
Br D – Ha A2/B1 4 280 135 13 31 28 29 44
Ha B 30 12 10 3 0 1 4
Tab. 1. Srovnání počtu lokalit v jednotlivých epochách doby bronzové v jižních Čechách.
2.1. Sídliště
Zdaleka nejčastějším typem lokalit mladší i pozdní doby bronzové jsou v jižních Čechách
nížinná sídliště, jichž je dnes známo přibližně 150. Většina z nich se nachází v nejúrodnějších
částech jižních Čech, v nadmořských výškách většinou mezi 370–500 m n. m.
V poslední době však bylo zjištěno několik sídlišť i ve vyšších nadmořských výškách, jako
např. Novosedly u Kájova ve výšce 560–570 m n. m. (Zavřel 1998) nebo Chvalšiny v téměř
stejné výšce 560–575 m n. m. (Ernée 1997). Topografické údaje byly podrobněji sledovány
zatím pouze u sídlišť v Pootaví (Chvojka 2001a, 126–131). Z hlediska polohy rovinných
osad byly jednoznačně preferovány mírné svahy, obrácené nejčastěji na jihovýchod
(27 %), jihozápad (19 %) nebo severovýchod (13 %). Průměrný sklon svahu dosahoval hod-
2 Údaje převzaty z prací J. Havlice (2000, 95–134; 2001) a doplněny o nejnovější nepublikované nálezy.
3 Podle Chvojka – Michálek v tisku.
4 Včetně lokalit datovaných jen rámcově do období popelnicových polí.