Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR

28
ZÁPOTOCKÁ: Chrudim. Pfiíspûvek ke vztahu ãeské skupiny ...
hárů v jemné a hrnců v hrubé keramice) a technikou vpichu (ústup vícenásobných vpichů)
se řadí do fáze IVb, avšak motivy (krokvice a pás pod okrajem) i systém výzdoby zase poměrně
výrazně vykazují tradice fáze IVa. Svými parametry tak spadají mezi subfázi IVa2
a IVb1. Pro upřesnění relativně chronologických vztahů mezi regiony i pro stanovení obsahu
jednotlivých fází a subfází bude nezbytné zpracování dalšího východočeského materiálu.
3. Osídlení Chrudimi a oblasti Chrudim – Pardubice v době kultury
s vypíchanou keramikou
Hlavní výzkumnou činnost (systematické a záchranné výzkumy, dohledy a sběry) na Chrudimsku
a přímo v Chrudimi prováděli v poslední čtvrtině 20. století hlavně pracovníci muzea
v Hradci Králové (J. Kalferst, J. Sigl, V. Vokolek), muzea v Pardubicích (T. Čurda,
J. Nováková-Šulcová) a Archeologického ústavu v Praze (J. Frolík, M. Vávra). O svých výsledcích
informovali každoročně ve Výzkumech v Čechách a královéhradeckém Zpravodaji.
Nálezová základna se tak rozrostla z 6 lokalit (katastrů) pro LnK a 5 pro VK, jak jsme je
mapovali v roce 1979 (Pavlů – Zápotocká, obr. 1 a 2), na dnešních 18 pro LnK a 14 pro VK
(Květina 2001, 684). Z toho je ovšem třeba vyřadit 5 lokalit jen s nálezy kamenných nástrojů,
byť vrtaných, které nelze považovat za doklad sídelních areálů. Celkový přehled pravěkého
i středověkého osídlení vlastního města Chrudimi i celého Chrudimska spolu se seznamem
lokalit zveřejnili J. Frolík a J. Sigl (1995; 1998), neolitickým osídlením se zabýval
P. Květina (2001), souhrnně neolit východních Čech zpracoval V. Vokolek (1993).
Chrudimsko bylo v době kultury s keramikou vypíchanou nalezišti na Chrudimce propojeno
se severněji ležícím Pardubickem, s nímž tvoří jednu ze sídelních oblastí v rámci
České kotliny (oblast 1: Pavlů – Zápotocká 1979, 284, obr. 2). V době LnK byly osídleny
pravobřežní i levobřežní přítoky Chrudimky, osady VK jsou soustředěny hlavně na Chrudimce
(Květina 2001, obr. 2–3). Pokud byl ovšem někde proveden rozsáhlejší odkryv nebo
sběr, objevily se na stejné lokalitě doklady obou kultur. V samotné Chrudimi se jednotlivé
lokalizované nálezy VK soustřeďují do několika patrně souvisleji užívaných poloh. Na východní
straně Chrudimky, kde se dnes rozkládá Staré i Nové Město a Pumberka, to jsou
minimálně čtyři polohy a další čtyři leží v údolí na levé straně řeky.
Jednotlivé polohy v Chrudimi uvádíme jen se základními údaji (podrobněji viz Frolík – Sigl 1995;
Květina 2001). Číslování lokalit se v obou citovaných pracích liší. Protože se zabýváme polohami osídlenými
jen VK a jen na území města, číslujeme je samostatně 1–8. Z literatury zařazujeme jen první informace
nebo publikace s vyobrazenými či datovanými nálezy a čísla lokalit obou výše jmenovaných prací,
kde je kromě přesných koordinátů uvedena další literatura.
1. Pod požární zbrojnicí
Tato poloha, nazvaná podle největší prozkoumané plochy, byla zjištěna při výstavbě bytových domů
v 70. a 80. letech ve východní části města (Nové město, Stromovka, Pod požární zbrojnicí, pod j. svahem
Pumberk). Je ohraničena ulicemi Topolskou a Slovenského národního povstání na západní a severní straně
a zasahuje až pod jižní svah Pumberk (rozsah od Z k V ca 700 m, od S k J ca 250). Rozsáhlý sprašový
svah svažující se k J a V (od 283 do 258 m n. m.).
Pod požární zbrojnicí, ppč. 2364. Záchranný výzkum při stavbě sídliště v l. 1979–1980 (V. Vokolek,
J. Nováková, M. Vávra). 50 sídlištních objektů, 7 hrobů. Dat.: LnK I–III, VK III–V. Lit.: Nováková 1981,
152–153; Zápotocká 1998, 183; Frolík – Sigl 1995, lok. 14; Květina 2001, lok. 25.