Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LVI–2004 241
V následujících generacích již pravděpodobně neexistují všechny předchozí dvorce a zůstává jen
areál B. V období stupně Ha C2 (horizont Strasskirchen) nově přistupuje další velká plocha ohrazená
jednoduchým příkopem. Starší dvůr B nyní tvoří oddělené severní nároží tohoto nově založeného
největšího areálu A (7000 m 2 ), který leží jen částečně v ploše někdejších tří dvorců, ale zřetelně se
vztahuje k areálu B. Příkopy o celkové délce 370 m byly hluboké 1,5 m a stejně široké. Jejich vyhloubení
i následná péče o ně vyžadovaly velké vynaložení pracovní síly a času. Majitelé někdejšího dvorce
v malém areálu B mohli v průběhu určité doby dosáhnout panství nad celým sídlištěm v Geiselhöringu
a iniciovat rozšíření ohrazené plochy. Podle C. Nagler-Zanier mohlo sídliště existovat v této
podobě dvě generace a celý systém příkopů byl tehdy nejméně jednou znovu vyhlouben.
Ještě v období stupně Ha C2 dochází k novým stavebním zásahům, jejichž podnětem snad byla
změna v hospodářské základně sídliště. Na významu zřejmě získává i vnější optický dojem, jak sídlo
působí navenek. V této době nechává „pán na Geiselhöringu“ vyhloubit na stejném místě v pořadí
již třetí velký obvodový příkop obklopující areál A, tentokrát ale s polokruhovitými výklenky
(opevňovací zařízení). Třetí fáze příkopu je oproti užším předcházejícím mělčí a nemá zahrocené
dno. Za příkopem nově přistupuje násep, setřený později erozí, a na valu, který se přizpůsobuje průběhu
příkopu s výklenky, byla postavena dřevěná palisáda. Na srovnatelná ohrazení s baštami upozorňuje
C. Nagler-Zanier v Řecku, není ale jasné, jaké bezprostřední předlohy inspirovaly podobu
bašt v Geiselhöringu, které nevycházely z žádné starší domácí tradice.
Ve vnitřní ploše areálu A se podařilo rozeznat čtyři velké stavby nadzemní kůlové konstrukce.
Kostru obdélné stavby A o rozměrech 6 x 3,3 m neslo šest kůlů ve dvou řadách. Celý objekt souvisel
s řešením vstupu do ohrazeného areálu A a představoval vlastně prodloužená vnitřní křídla brány
směřující dovnitř dvorce. Jednalo se pravděpodobně o zastřešený vjezd s vnitřní šířkou 1,7 m. Půdorys
stavby B o rozměrech 8 x 6 m tvořilo deset kůlových jam a 12 m dlouhý základový žlábek stěny.
Poloha stavby naznačuje pravděpodobnou souvislost tohoto dlouhého domu s prostorem vstupu do
menšího areálu B v severním nároží celého dvorce.
Horizontální stratigrafie vylučuje současnost dlouhého domu B se stavbou C, která měla téměř
čtvercový půdorys o rozměrech 7 x 8 m. Průměr kůlových jam se pohyboval mezi 70–115 cm, jejich
výplň se však působením eroze dochovala pouze do hl. 30 cm. Mohutná stavba s jedním centrálním
a dalšími třemi silnými kůly na každé straně byla situována uvnitř ohrazeného halštatského sídliště
na vnějším okraji nejvýše položené části terasy v nadm. v. 358,7 m. Rozměry kůlových jam, téměř
čtvercový půdorys a také umístění celé stavby svědčí o existenci zvláště vysoké budovy, která měla
charakter věže zdvíhající se na hraně terasy. Věž poskytovala široký výhled do údolí Malého Labe,
a snadno tak byla kontrolována i oblast vstupu před branou dvorce.
Povrchový dům D o rozměrech 7 x 4,5 m neslo šest kůlů. Horizontální i vertikální stratigrafie dokládá
na témže místě přítomnost staršího domu s velkou základovou jámou, po jehož zániku došlo záhy
k založení povrchové stavby D. Stavební jáma zahloubeného staršího domu měla rozměry 4,8 x 3 m
a její výplň poskytla překvapivě velké množství fragmentů keramických nádob datovaných do časového
úseku stupně Ha C2 (horizont Strasskirchen). Nálezová situace je interpretována jako pozůstatky
po slavnostní hostině. Podařilo se rozlišit 146 jedinců keramických nádob, z nichž 91 bylo možné
rekonstruovat a tvarově určit (18 hrnců, 4 menší nádoby s kuželovitým hrdlem, 9 uzavřených mis a 60
otevřených misek). Nápadné byly také početné zlomky hliněných trychtýřů a cedníků, které sloužily
k cezení pravděpodobně alkoholických nápojů. Velké soubory keramiky jsou charakteristickými milodary
v hrobech Ha C a odrážejí pevně zavedené obyčeje při slavnostních hostinách. Velké nádoby
(18 hrnců) byly používány k uskladňování nápojů nebo jídel, podávaných pak v malých nádobách
s kuželovitým hrdlem nebo ve větších uzavřených mísách. Menší otevřené misky sloužily jako nádoby
na pití nebo jako jídelní talíře. V zahloubeném objektu doprovázelo keramické nádoby velké množství
nalezených kostí z prasat, ovcí/koz a skotu se stopami po řezání, sekání i po okusování psy.
Na sídlišti se podle všeho konala slavnost, která snad nemusela mít bezprostřední náboženský
podnět. Přitom se ale ukazuje, že po jejím ukončení bylo zřejmě veškeré nádobí záměrně rozbito, aby
se zabránilo dalšímu použití. Keramika dokonce mohla být vyrobena jen pro tuto slavnost. C. Nagler-Zanier
přiznává, že průběh a pozadí události, která se zde konala, zůstávají nejasné. Přestože hro-