Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR

More documents

Recommendations

Info

264 Nové publikace především v souvislosti s Carnuntem, věnována patřičná pozornost. Ostatně zpráva o Tiberiově tažení proti Marobudovi obsahuje první dochovanou zmínku nejen o Carnuntu, ale i o samotném regnum Noricum (Velleius Paterculus 2, 109.5). Zajímavý, a v budoucnu jistě diskutovaný bude názor, že toto „původní“ Carnuntum se pravděpodobně nacházelo severně od Dunaje (a z kontextu vyplývá, že autor nevylučuje jeho polohu na Děvíně!). Písemné prameny sice nezaznamenaly, ve kterém roce byla provincie Norikum ustanovena – v každém případě se tak stalo za panování císaře Claudia (41–54 po Kr.). V textu je shrnujícím způsobem popsán proces vytváření římských mocenských struktur, správního zřízení, prostorového uspořádání i vymezení a zajištění hranic. Vzhledem k tomu, že severní hranice Norika byla zároveň hranicí celé římské říše, je věnována značná pozornost obraně této hranice a vůbec vojenské problematice do markomanských válek, kterým se autor pochopitelně rovněž věnuje. Zatímco o markomanských válkách je antických písemných zpráv i dnešní odborné literatury relativní dostatek, o následujícím období, především o 3. stol. po Kr., mnoho informací nemáme. Proto jsou pasáže o tomto časovém úseku cenné. Zvláštní část kapitoly je věnována samotnému limitu – autor přináší shrnující informace o jednotlivých opěrných bodech počínaje Pasovem (Batava/Boiodurum) na západě až po Zeiselmauer (Cannabiaca) na východě, včetně plánků, fotografií terénu a nejvýznamnějších artefaktů. Kapitola obsahuje i samostatnou a velmi zajímavou pasáž o procesu romanizace na území Norika a rovněž krátký pohled na barbarikum severně od Dunaje. Jestliže se předchozí kapitola zabývala především politickými a vojenskými dějinami Norika, pak následující oddíl (Die Provinz Noricum) se plně obrací k běžnému civilnímu životu a hospodářským dějinám. Autor se věnuje jednotlivým typům sídlišť a seznamuje nás nejen s písemnými zprávami o nich, ale především s aktuálním stavem archeologických výzkumů. Nejprve je věnována pozornost městům a pochopitelně především tak významným lokalitám, jakými jsou Magdalensberg/Virunum, Flavia Solva či St. Pölten/Cetium. Jsou připojeny podrobné plánky lokalit, bohaté fotografie dokumentují současný stav naleziště. Z publikace se tak může stát i zajímavý průvodce. Podobně je tomu i v částech, kde se Th. Fischer zabývá nižšími sídelními jednotkami – vicus a villa rustica. Velmi zajímavé jsou pasáže věnované hospodářství provincie, která díky svému mimořádnému nerostnému bohatství zaujímala v rámci impéria zvláštní postavení. Využívání přírodních zdrojů také odpovídala výstavba příslušné infrastruktury, aby provincie mohla být zapojena do fungování celé říše. To bylo vzhledem k náročnému alpskému terénu obtížným úkolem, který se však antické kultuře ve spojení s místními tradicemi podařilo úspěšně řešit. Závěr kapitoly tvoří shrnutí poznatků o předkřesťanském náboženství a způsobech pohřbívání. Následující tři kratší kapitoly jsou věnovány pozdně antickému období a zániku římského panství v Noriku. Autor zde z praktických důvodů podává nejprve krátký přehled historického vývoje ve 4.–5. stol. po Kr., poté pojednává zvlášť oblast Norika severně od Alp a zvlášť území v centrálních Alpách a jižně od nich. I v těchto částech je nejprve uveden celkový přehled a poté autor informuje okonkrétních vybraných lokalitách, u nichž přináší aktuální stav archeologického výzkumu.V krátkém závěrečném shrnutí potom Th. Fischer předkládá nástin vývoje na území Norika od keltského období v době laténské až po tažení Karla Velikého proti Avarům v 8. stol. Zdá se, že záměr nakladatelství seznámit zájemce o antický svět v samostatných svazcích s jednotlivými římskými provinciemi v celém Impériu je nejen velmi ambiciózní, ale především velmi potřebný, neboť konečně je předkládán obraz dle skutečných původních jednotek – provincií. Dosavadní publikace totiž vždy vycházely ze současných politických či správních jednotek (např. Römer in Deutschland, Römer in Österreich, Römer in Bayern), což bylo nejen nelogické, ale pro čtenáře i ztěžující vytvořit si představu o významu jednotlivých provincií. Th. Fischer neměl jako autor prvního svazku řady věnovaného konkrétní provincii lehkou úlohu – musel totiž vytvořit a realizovat koncepci, jak na nevelkém prostoru předložit všechny základní informace, a to formou, která by byla přístupná širší informované veřejnosti. Domnívám se, že se autorovi práce vydařila a že i čeští archeologové díky četným a obsahově bohatým fotografiím získají z publikace nejen estetický zážitek, ale i řadu informací a impulsů pro bádání o vztazích našeho území k jižním regionům v době laténské a římské. K jednotlivým kapitolám vždy připojená nejnovější literatura jim k tomu bude velkou pomocí. Vladimír Salač J. Hána – A. Beránek – J. Hůrková – J. Militký – M. Klíma: Mincovní depoty v jihozápadních Čechách I. Defurovy Lažany 1999. Nález mincí ze 13.–15. století. Klatovy 2002. 78 str. ISBN 80–86104–30–3.
Archeologické rozhledy LVI–2004 265 Kolektiv autorů prezentuje pojednávanou monografii jako počátek širšího záměru zpřístupnit numismatické nálezy z Klatovska. Depot z Defurových Lažan nedaleko Horažďovic je nejnovějším přírůstkem klatovské numismatické sbírky. Je téměř jistě úplný a jeho nálezové okolnosti mohly být archeologicky ověřeny, což byly zřejmě rozhodující důvody pro přednostní zpracování a publikaci právě tohoto nálezu. Rozsahem největší část práce tvoří podrobný katalog typů a variant doložených ražeb s připojenou metrickou tabulkou. Následuje zevrubný rozbor provenienční a nominální struktury depotu a srovnání výsledků se zatím jen dvěma publikovanými soudobými depoty z Čech. Podle orientačního odhadu představovala finanční hodnota depotu zřejmě podstatnou část osobní či rodinné hotovosti vesničana, který mince v keramickém obalu ukryl do země mezi léty 1465–1469. Není bez zajímavosti, že v Defurových Lažanech byl nalezen v r. 1937 ještě jeden poklad mincí 14.–15. století, což posiluje podezření, že oba depoty by mohly souviset s nějakou výraznou lokální vlnou válečného násilí. Autoři neupozornili na nabízející se souvislost ukrytí mincí svojenskými operacemi panské opozice vůči Jiřímu z Poděbrad, které měly v jihozápadních Čechách v roce 1467 a zejména pak r. 1468 velmi ničivé důsledky. Připojený exkurz o experimentální plazmochemické konzervaci vzorku mincí přináší podněty ke zvýšení účinnosti této metody a uvádí i některá pozorování ze sféry technologie výroby střížků. Přes některé formální nedostatky (chyby v legendě u obr. 5 a 6, absence popisků u obr. 12–20 vexkurzu, nižší kvalita některých fotografií mincí) vydalo klatovské muzeum monografii nesporně nadregionálního významu, která je cenným příspěvkem k numismatice grošového období a ke studiu ekonomické situace pohusitského venkova. Karel Nováček Luboš Jiráň: Die Messer in Böhmen. Prähistorische Bronzefunde – Abteilung VII, Band 5. Franz Steiner Verlag Stuttgart 2002. 88 str., 41 tab. ISBN 3–515–07855–X. Podobně jako všechny práce vycházející v edici Prähistorische Bronzefunde (PBF) je i monografie Luboše Jiráně, předního znalce problematiky doby bronzové ve střední Evropě, koncipována podle závazných norem této edice. Bronzovým nožům se v projektu PBF doposud věnovala relativně malá pozornost. První monografie o bronzových nožích sice vyšla již před více než 30 lety z pera dalšího vynikajícího českého archeologa Jiřího Říhovského (1972), následovaly práce o nožích z kontinentální Itálie (Bianco Peroni 1976), ze severozápadního Německa (Prüssing 1982) a Polska (Gedl 1984), avšak poté řešení této problematiky v Evropě stagnovalo a recenzovaná práce vyšla až po téměř dvacetiletém hiátu bádání v této oblasti. Stav poznání bronzových nožů v Čechách je obdobný jako ve většině evropských zemí. Je sice pravda, že již od roku 1963 existuje rukopis monografie o českých hromadných nálezech bronzových předmětů z mladší a pozdní doby bronzové (Kytlicová 1963), v níž byla nožům věnována zasloužená pozornost, do doby zveřejnění Jiráňovy práce nebyla ovšem publikována. Existují tedy v Čechách jen studie, v nichž se nožům věnovala marginální pozornost, a potom ještě velmi zdařilá monografie J. Blažka a L. Smejtka o bronzových nožích v severozápadních Čechách (Blažek – Smejtek 1993). V ní autoři prezentovali 131 nožů a tři pískovcové kadluby sloužící pro jejich odlévání. Relativní chronologie období popelnicových polí byla ve středoevropském prostoru profilována aovlivněna od konce 50. let 20. století chronologickým a periodizačním systémem H. Müller-Karpa (1959). Z tohoto systému pak vycházely lokální periodizace pro menší geografické celky nebo jednotlivé archeologické kultury. Zmíněný systém však jeho autor nechápal jako neměnné dogma. A právě v souvislosti s přípravou a realizací edice Prähistorische Bronzefunde jej modifikoval na tzv. nadregionální periodizační systém (Müller-Karpe 1974), který pro Čechy precizoval jeho žák a současný vedoucí edice A. Jockenhövel (1974). V návaznosti na tato periodizační schémata existují pro jednotlivé oblasti střední Evropy také chronologické a periodizační systémy hromadných nálezů bronzových předmětů, které nejlépe a nejpřesvědčivěji formuloval před lety W. A. von Brunn (1968). Ty pak byly posléze v různých oblastech specifikovány podobným způsobem, jak to učinila pro Čechy O. Kytlicová, pro Moravu J. Říhovský, na Slovensku M. Novotná, v Maďarsku A. Mozsolicsová a další archeologové v jiných zemích. Ačkoli jsou Čechy z hlediska geografického uzavřenou geomorfologickou jednotkou, z hlediska pravěkého kulturního vývoje jsou zpravidla dělené na pět kulturně-historických oblastí: jihočeskou, západočeskou, severočeskou, východočeskou a středočeskou. Toto členění Luboš Jiráň akceptoval a v další části recenzované práce podle něho postupoval. Autor se ve stručném, avšak velmi výstižném úvodu věnoval typologickému členění nožů a jejich chronologii. Právě tato část monografie přináší hutný a pečlivě propracovaný souhrn názorů na proble-
Page 1 and 2:
Archeologické rozhledy LVI-2004, s
Page 3 and 4:
Archeologické rozhledy LVI-2004 1
Page 5 and 6:
3-55 Archeologické rozhledy LVI-20
Page 7 and 8:
Page 9 and 10:
Page 11 and 12:
Page 13 and 14:
Page 15 and 16:
Page 17 and 18:
Page 19 and 20:
Page 21 and 22:
Page 23 and 24:
Page 25 and 26:
Page 27 and 28:
Page 29 and 30:
Page 31 and 32:
Page 33 and 34:
Page 35 and 36:
Page 37 and 38:
Page 39 and 40:
Page 41 and 42:
Page 43 and 44:
Page 45 and 46:
Page 47 and 48:
Page 49 and 50:
Page 51 and 52:
Page 53 and 54:
Page 55 and 56:
Page 57 and 58:
Page 59 and 60:
POPELKA: Poznámky ke ‰típané i
Page 61 and 62:
59-87 Archeologické rozhledy LVI-2
Page 63 and 64:
Page 65 and 66:
Page 67 and 68:
Page 69 and 70:
Page 71 and 72:
Page 73 and 74:
Page 75 and 76:
Page 77 and 78:
Page 79 and 80:
Page 81 and 82:
Page 83 and 84:
Page 85 and 86:
Page 87 and 88:
Page 89 and 90:
Page 91 and 92:
BOUZEK: Osídlení a kultura jiÏn
Page 93 and 94:
Page 95 and 96:
·MAHEL: Studie o cestû Karla IV.
Page 97 and 98:
Page 99 and 100:
Page 101 and 102:
Page 103 and 104:
Page 105 and 106:
Page 107 and 108:
Page 109 and 110:
Page 111 and 112:
Page 113 and 114:
Page 115 and 116:
Page 117 and 118:
Page 119 and 120:
Page 121 and 122:
Page 123 and 124:
Page 125 and 126:
Page 127 and 128:
Page 129 and 130:
Page 131 and 132:
Obr. I. Banket ve Velkém sále Pal
Page 133 and 134:
Page 135 and 136:
Page 137 and 138:
Page 139 and 140:
Page 141 and 142:
139-159 Archeologické rozhledy LVI
Page 143 and 144:
Page 145 and 146:
Page 147 and 148:
Obr. 2. Čichtice u Bavorova, trať
Page 149 and 150:
Page 151 and 152:
Page 153 and 154:
Page 155 and 156:
Page 157 and 158:
Page 159 and 160:
Page 161 and 162:
Page 163 and 164:
VALOCH: K problematice nûkter˘ch
Page 165 and 166:
VENCLOVÁ: O hledání a nalézán
Page 167 and 168:
UNGER: In solio sub arcu ... 165 Ob
Page 169 and 170:
Page 171 and 172:
169-175 Archeologické rozhledy LVI
Page 173 and 174:
Page 175 and 176:
Page 177 and 178:
Page 179 and 180:
RAZÍM: Nad poãátky hradÛ ãesk
Page 181 and 182:
Page 183 and 184:
Page 185 and 186:
Page 187 and 188:
Page 189 and 190:
Page 191 and 192:
Page 193 and 194:
Page 195 and 196:
Page 197 and 198:
Page 199 and 200:
Page 201 and 202:
Page 203 and 204:
Page 205 and 206:
Page 207 and 208:
Page 209 and 210:
Page 211 and 212:
Page 213 and 214:
Page 215 and 216: Archeologické rozhledy LVI-2004 21
Page 217 and 218: KYNCL: Datování dfieva z hradu R
Page 221 and 222: Aktuality 219 pracoviště - varša
Page 237 and 238: Nové publikace 235 zobrazují situ
Page 265: Archeologické rozhledy LVI-2004 26
show all

Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?