Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LVI–2004 11
Obr. 2. Chrudim (okr. Chrudim). Objekt č. 1. 1 (inv. č. 6), 2(44), 3(46), 4(47), 5(17), 6(52), 7(8), 8(53),
9(1), 10(55). Kresby E. Witzová. — Abb. 2. Chrudim (Kr. Chrudim). Objekt Nr. 1. 1 (Inv.-Nr. 6), 2(44),
3(46), 4(47), 5(17), 6(52), 7(8), 8(53), 9(1), 10(55). Zeichnungen E. Witzová.
Co se týče tvaru, k oběma nalezneme analogie jak v mladší české VK (Zápotocká 2001, obr. 26, 28),
tak v moravské malované keramice (Podborský – Kazdová – Koštuřík – Weber 1977, obr. 17). Zcela neznámý
je ovšem v našem prostředí způsob úpravy hrdla obou nádob. Nádobě č. 1 na obr. 10 stojí nejblíže límcovité
okraje MMK (Podborský – Kazdová – Koštuřík – Weber 1977, obr. 13: 5), ovšem hrdla s vydutým
límcem ani v českém, ani v moravském materiálu známá nejsou. Nejbližší, nejčastější a v době mladšího
neolitu vlastně jediné přímé a jednoznačné analogie se nacházejí na území Malopolska. Jejich hojný výskyt
je zaznamenán zejména ve skupině samborzecko-opatowské (Kamieńska 1964, tab. XVII). Na eponymním
nalezišti následující skupiny Malice tento prvek na nádobách chybí (Kamieńska 1959, tab. I–VIII; Kozłowski
1966, ryc. 2; Kamieńska 1973, 83; Kamieńska – Kozłowski 1990, 19). J. Michalak-Scibior (1994, 78;
1996, 47) hodnotí skupinu Samborzec-Opatów jako starší fázi malické skupiny; vyduté okraje jsou podle
ní sice charakteristické pro tuto fázi, ale ojediněle se vyskytnou i v mladší fázi Malice. M. Kaczanowska
(1996, 20) připouští možnost výskytu nádob s vydutými límci ve skupině Malice pouze v oblasti Řešova.