Archeologické rozhledy 2004 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LVI–2004 255
14. Shrnutí – autor zdůrazňuje skutečnost, že na rozdíl od jiných lokalit dokládá šlesvické sklo
význam města především v 11. až 13. stol. Množství a kvalita skla z vrstev z doby okolo r. 1200 jednoznačně
potvrzují dobu největšího rozkvětu. Pro 13./14. stol. jsou významné nálezy olovnatého
skla a číše s emailovou výzdobou. Ve 14. a 15. stol. se sortiment zužuje a kvalita skla je horší, což
odpovídá klesajícímu hospodářskému významu města. Nárůst nálezů v situacích z doby po r. 1500
nelze spojovat s opětovným rozkvětem města, ale s celkovým stavem rozvoje německého sklářství.
Publikace předkládá pečlivý a vyčerpávající typologický a chronologický rozbor obsáhlého souboru
z jedné lokality, především do pol. 16. stol. Nejpřínosnější jsou však materiály z 11. až 13. stol.,
případně ze stol. 14., a to do doby před nasycením trhu levnějšími domácími výrobky. Sklo ze starších
období totiž mnohem výstižněji poskytuje informace o obchodních kontaktech lokalit nebo území,
jako luxusní zboží zobrazuje ekonomické postavení obyvatel a zcela jistě i jejich kulturní vyspělost.
Zpracování všech nálezů z jedné lokality pak dovoluje sklo jako součást hmotné kultury zasadit
do konkrétních historických souvislostí. Při vyhodnocení autor informačních možností skla využívá,
a to nejen pro dokreslení širších historických souvislostí a vztahů, ale také při interpretaci sociálního
prostředí výskytu. Velice cenné je precizní a obsáhlé uvádění analogií a literatury pro každý typ a tvar
výrobků, přínosné jsou i úvodní pasáže s přehledem stavu bádání k tomu kterému tématu. Není nedostatkem
autora, že analogie z území Čech jsou zmiňovány jen okrajově – praxe zveřejňování výsledků
převážně v českém jazyce, jen s minimálními cizojazyčnými resumé, mu bohužel mnoho možností
nedává. Snažila jsem se proto v rámci příspěvku nikoliv práci P. Steppuhna opravit, ale doplnit i o nejdůležitější
analogie z našeho území, což nabízí možnost srovnání výskytu zejména méně častých
nebo ojedinělých tvarů.
Menší „vadou na kráse“ je nedostatečná kvalita kresebné dokumentace, neboť v řadě případů
kresby zlomků činí i zasvěcenějšímu čtenáři mírné potíže identifikovat popisovaný tvar. Souhrnně
však představuje práce kvalitní příklad, jak lze všestranně zpracovat, vytěžit a vyhodnotit materiál
z jedné lokality od „A do Z“.
Hedvika Sedláčková
LITERATURA
Baumgartner, E. – Krueger, I. 1988: Phoenix aus Sand und Asche. Glas des Mittelalters. Bonn.
Bláha, J. 2000: Nálezy vitrají a dutého skla z období raného středověku na lokalitě Olomouc – Biskupské
náměstí č. 1 – Funde des Fenster- und Hohlglases aus dem Frühmittelalter in Olomouc – Bischofplatz
Nr. 1. In: Historické sklo 2. Sborník pro dějiny skla, Čelákovice, 79–84.
Černá, E. 1992: Soubor skel ze studny u Bílé věže na Pražském hradě – Die Glasfunde aus einem Brunnen
beim Weissen Turm auf der Prager Burg. In: Sborník Společnosti přátel starožitností 3, Praha, 45–53.
— 1997: Sklo ve výbavě středověkého mosteckého domu – Glas in der Ausstattung des mittelalterlichen
Hauses in der Stadt Most. Archaeologia historica 22, 331–344.
— 2000: K problematice nejstarších nálezů středověkých skel na území Čech – Zur Problematik der ältesten
Funde mittelalterlichen Glases in Böhmen. In: Historické sklo 2. Sborník pro dějiny skla, Čelákovice,
45–61.
Černá, E. ed. 1994: Středověké sklo v zemích koruny české. Katalog výstavy. Most.
Dragoun, Z. 2000: Zlomek malovaného okenního skla ze 13. století – Bruchstück eines bemalten Fensterglases
aus dem 13. Jahrhundert. In: Historické sklo 2. Sborník pro dějiny skla, Čelákovice, 13–15.
Frýda, F. 1990: Typologie středověkého skla v Čechách od 13. do konce 15. století – Zur Typologie des böhmischen
Glases aus dem Mittelalter vom 13. bis zum 15./16. Jahrhundert. In: Sborník Západočeského
muzea v Plzni – Historie V, Plzeň, 59–84.
Hejdová, D. – Frýda, F. – Šebesta, P. – Černá, E. 1983: Středověké sklo v Čechách – Mittelalterliches Glas in
Böhmen. Archaeologia historica 8, 243–266.
Himmelová, Z. 1979: Nález středověkého dutého skla z Přibic (okr. Břeclav) – Ein Fund mittelalterlichen
Hohlglases aus Přibice (Bez. Břeclav). Archaeologia historica 4, 283–285.
— 1990a: Sklo ze zaniklé středověké osady Konůvky – Glasgegenstände aus der mittelalterlichen Ortswüstung
Konůvky. Acta Musei Moraviae LXXV – sci. soc., 131–140.
— 1990b: Sklo středověkého Brna – Mittelalterliches Glas in Mähren. Archaeologica historica 15, 437–446.