2003_2 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LV–2003 323hradišť (kupř. Šolle 1984, 157, obr. 66; Sláma 1986, 19). Na tento žlab pravoúhle navazujícížlábek 56, eventuálně i žlábky 63, 65, by pak mohly souviset s vnitřní zástavbou. Datovánívšech těchto žlabovitých objektů je ale sporné, protože ve výplni prvých dvou senalezly pouze střepy z ml. pravěku, převážně halštatské, a zbývající dva jsou až na 2 zl.středověké bez nálezů.2. HRADIŠTĚ SIÓNAsi 5,5 km na JZ od cimburského hradiště, též při Vrchlici, ale na jejím pravém, východnímbřehu a v poloze mnohem méně nápadné, leží proti osaměle stojícímu gotickémukostelu sv. Ondřeje hradiště Sión u Chlístovic. Situované je na ploché ostrožně o rozlozeca 1 ha, na jejímž skalnatém konci stával hrad husitského hejtmana Jana Roháčez Dubé (popis polohy srov. Sedláček 1900, 135; Janská 1965, 16). Tragický osud hradua jeho majitele, jak se odrazil v pověstech a historickém povědomí, způsobil, že se hradnízřícenina i poté, co ji majitel malešovského panství i obyvatelé z okolí z větší části rozebralina stavební kámen, stala trvale předmětem zájmu veřejnosti, hledačů pokladů i sběratelů(Beneš 1878, 208); srov. výčet nálezů, které se dochovaly ze sběrů a amatérskýchvýkopů, z nichž poslední podniklo kutnohorské muzeum při pětistém výročí dobytí hraduvr. 1937 (Janská 1965, 17).Systematický výzkum Vojenského historického muzea v l. 1961–1964, vedený E. Janskou,měl za úkol odkrýt především půdorys hradu. Pouze v závěrečné sezóně bylo sondovánotaké na předhradí. Pro naše téma je zajímavou okolností, že k výzkumu se přistupovalos přesvědčením, že jde o krátkodobou lokalitu, která mj. slibuje poskytnout s přesnostína desítiletí datovaný soubor středověké hmotné kultury (počátek stavby hradu se zpravidlaklade do let 1426–1427, dobyt byl v září r. 1437). Avšak už ve zprávách komisí o sezónách1961 a 1964 je hlášen objev staršího, předhusitského osídlení ostrožny (A. Hejna, zprávač.j. 3365/61; M. Richter, zpráva č.j. 6008/64 v archivu ARÚ), který mj. dává po déle nežsto letech za pravdu J. Kalouskovi (1856–1857, 367), podle něhož „kdo by nevěděl, že tustál Sión, mohl by podle nynějšího pohledu velice snadno se mýliti a vyhlásiti hradiště zapředhistorickou ohradu“.O čelní partii ostrožny, kde stával Roháčův Sión, se ve zprávě komise z r. 1961 dočteme,že „vpravo od brány … v nejspodnější úrovni pod zdivem zjištěna intaktní sídlištnívrstva s mladohradištními nálezy“, a také že „nelze vyloučit, že jedna z odkrytých zdí bymohla patřit slovanské fázi osídlení“. Stejně tak E. Janská (1963, 246) už v informacio prvních dvou sezónách uvádí, že hrad byl vybudován „na místě staršího hradištního osídlení,které však bylo stavbou hradu zcela zničeno“, takže jeho existenci dokládají „jen náhodnéojedinělé nálezy zlomků keramiky, které jsou zamíchány do materiálu 15. století“.Podobně i ve studii, ve které souhrnně informuje o výsledcích svého výzkumu, autorkauvádí, že „v prostoru hradu jsme nacházeli hradištní střepy pouze ojediněle“ (Janská 1965,26). Popisuje zde také situaci týkající se stáří příkopu mezi vnitřním hradem a předhradím,která má pro historii lokality klíčový význam. Při sondáži v poslední sezóně v r. 1964 setotiž zjistilo, že příkop byl vyhlouben „dávno předtím, než Roháč zahájil stavbu hradu“.Dokladem toho je také vztah hradební zdi a příkopu, který „v místech, kde se zeď od jehoprůběhu odchylovala, nebyl při stavbě hradu ani obnoven. Proto jsme v jeho zásypu zde