2003_2 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LV–2003 439František Kubů – Petr Zavřel: Der GoldeneSteig. Historische und archäologische Erforschungeines bedeutenden mittelalterlichenHandelsweges. 1. Die Strecke Prachatitz –Staatsgrenze. Vydal Verein für Ostbairische HeimatforschungPassau spolu s Jihočeským muzeemv Českých Budějovicích a Prachatickým muzeemv Prachaticích, Passau 2001. 191 str. s četnými kresbami,mapkami, plány a černobílými i barevnýmifotografiemi.Terénní výzkum dálkových stezek a komunikacíobecně, dříve většinou opomíjený, patří mezi význačnéfenomény současné archeologie. Stačí připomenoutnapř. řadu studií ze severních Čech (např.Velímský – Černá 1990; Velímský 1992; Černá 1998),jižní Moravy (např. Měřínský – Zumpfe 1998) neborozvíjející se prospekci stezek mezi Bavorskem západnímiČechami (např. Široký – Nováček 1998;Hofinger 2002). Mezi regiony s pokročilým výzkumemdávných komunikací lze počítat i jižní Čechy.Zasloužili se o to zejména historik František Kubůa archeolog Petr Zavřel, kteří se již od počátku 90.let intenzivně věnují výzkumu nejznámější jihočeskéstředověké cesty – Zlaté stezky. Dílčí výsledkysvé práce publikovali již autoři v řadě periodik (vizzejména články a studie v periodikách Zlatá stezka,Archeologické výzkumy v jižních Čechách, ArchäologischeArbeitsgemeinschaft Ostbayern/West– undSüdböhmen, Archaeologia historica aj.), souhrn výsledkůvýzkumu první ze tří větví Zlaté stezky pakdostali čtenáři do rukou nyní v monografické formě.Kniha přináší komplexní pohled na českou částvýchodní trasy Zlaté stezky, označovanou jako prachatickávětev. Kombinací archeologických, historickýcha geodetických metod se autorům podařilozískat ucelený obraz o této komunikaci, který výrazněpřekonává všechny předchozí práce na toto téma.Publikace ovšem zaujme i po stránce formální – textje doprovázen řadou kvalitních kreseb, plánků, mapeka fotografií. K výbavě patří i složený plán celéstezky od Prachatic po státní hranice.Po stránce obsahové je kniha rozdělena do dvouzákladních částí. První seznamuje čtenáře se základnímifakty o Zlaté stezce jako celku, druhá část pakpojednává přímo o prachatické větvi. V první kapitoleje přehlednou formou shrnuto celkové komunikačníschéma Zlaté stezky (s. 9–11), přičemž všechnyhlavní trasy a nejdůležitější stanice jsou zakreslenyv připojené mapce. Následuje pasáž o dosavadní literatuřea hlavních písemných pramenech k tématu(s. 12–20). Poměrně obsáhlá je kapitola, věnovanápřehledu historického vývoje Zlaté stezky (s. 21–33).První písemné zprávy pocházejí z 11. a 12. století,ke značnému rozvoji pak dochází zejména ve 14.století. Po dočasném úpadku v důsledku husitskýchválek nastává „zlatý věk“ této komunikace, kterýs sebou přinesl nebývalý rozkvět celé oblasti. Zásadnízlom pak přináší 17. století, kdy třicetiletáválka a přenesení obchodu se solí na trasu Linec –České Budějovice znamenají postupný zánik Zlatéstezky.Podstatná část knihy je ovšem věnována přímoprachatické větvi Zlaté stezky. Za povšimnutí stojíhned první kapitola této části, která pojednáváo otázkách využívání této komunikace již v pravěku(s. 34–39). Autoři zde shrnují všechny známénálezy z okolí prachatické větve, přičemž některéjsou zde i vyobrazeny. Na tomto místě je třeba upozornitna jeden chybně uvedený údaj: v textu (s. 38)ivpopisku pod obrázkem (s. 37) jsou popsány dvěmladobronzové etážovité nádoby z Prachatic, veskutečnosti se však jedná o jeden nález (viz Parkman1997). Na základě provedené analýzy dospívajíautoři k názoru o možném využití této komunikacealespoň v některých pravěkých epochách, i kdyždůkazy jsou jen nepřímé.Jádro práce tvoří popis a dokumentace všechstávajících reliktů prachatické větve Zlaté stezky.Nejprve se autoři zaměřili na předpokládanou nejstaršítrasu této stezky, vedoucí z Libínského Sedlana Zbytiny, Pěknou a Stožec (s. 40–45). Tato komunikacesice zanikla již před rokem 1359, dodnes jez ní však zachováno několik terénních útvarů. V následujícíkapitole je popsána pracovní metoda výzkumureliktů vlastní prachatické větve (s. 46–49).Autoři rozdělili celou její trasu od Prachatic po státníhranice na třináct úseků, každému z nich je věnovánasamostatná kapitola (s. 50–172). V rámcitěchto kapitol je však pojednáno nejen o samotnýchterénních reliktech, ale také o dějinách jednotlivýchobcí a staveb, o několika hradech (Hus, Stožeckáskála), o vojenském opevnění u Volar, o mezníkáchapod. Na řadě míst využívají autoři výsledků mnohaarcheologických výzkumů – připomeňme např.výzkum hrádku na Stožecké skále (1991), výzkumměstského opevnění v Prachaticích (1993), sondážeúvozových cest v tzv. Blažejovickém systému(1998), dokumentaci řezu v Albrechtovicích (1998)aj. Některé výzkumy a nálezy jsou zde publikoványvůbec poprvé. Pozornost je věnována také ojedinělýmnálezům, které autoři získali pomocí detektorukovů, samostatný exkurs je pak věnován nálezůmželezných podkov a jejich kompletnímu soupisu.Závěr knihy (s. 173) je věnován aktivitám několikaposledních let, které vedou k postupnémuoživování tradic Zlaté stezky – upozornit lze např.na vytvoření značené naučné stezky nebo pochodysoumarů z Pasova do Prachatic. Publikaci uzavírá