2003_2 - Archeologický ústav AV ČR

372PROFANTOVÁ – ·PAâEK: Nejstar‰í slovanská sídli‰tû na âelákovickuObr. 17. Otradovice, obj. 5. 1 torzo nádoby zastupuje materiálovou skupinu, která v těstu neobsahuje viditelnékousky slídy, tedy odpovídá keramice pražského typu; 2 struska. – Abb. 17. Otradovice, Obj. 5. 1Das Torso eines Gefässes vertritt ein Materialgruppe, die keinen sichtbaren Glimmeranteil im Teig aufweist,und somit der Keramik des Prager Typus entspricht; 2 Schlacke.šlo o výrobek z pískovce (Zeman 1976, 198). Představují běžnou součást výbavy časně slovanskéhosídliště.Funkci plochého železného předmětu z objektu 5 není možné určit (nůž či zlomek šipky?), takžepouze dokládá dostupnost železných výrobků ve venkovském prostředí. Celý nůž pochází ze shluku/obj. II. V objektech 5/80 a 6/81 se dochovaly neúplné ploché kvalitně opracované brousky vyrobenéz pískovce. Ty jsou častější součástí vybavení sídlišť a nepřímo dokládají výskyt železných předmětůna sídlištích, častěji než přímé archeologické nálezy. V Roztokách u Prahy též převažují pískovcovébrousky, ojediněle jsou vyrobeny z dalších místních surovin – křemence či břidlice (Kuna – Profantováv tisku, tab. 10). Z objektu č. 5 pochází též třecí kámen drtidla ze slepencového pískovce.Ohlazená rozštíplá kost z objektu 5 byla používána jako pomůcka nejspíše v souvislosti s textilnívýrobou (obr. 11: 6), i když nejde ani o jehlu či síťovací jehlu (známou např. z Mikulčic), ale snadojakousi dutou jehlici. Na širším konci je jakýsi náznak (vyříznutého?) zoubku – pokud by měl zubůpůvodně více, mohlo by jít i o nástroj k výzdobě keramiky. Jednoznačný výklad funkce předmětunení možný, neboť jde o neúplný exemplář. Shodné úplné tvary neznáme ani z velkých souborů nálezů,jako např. z Mikulčic. Každopádně jde o nález rozšiřující škálu kostěných pomůcek využívanýchv tomto období a ukazuje na její větší rozmanitost. Dosud byly z Čech známy jen jehly, šídla, obkladyrukojeti a hřebeny, případně torzo píšťaly, převážně z Roztok u Prahy (Profantová 2002, obr. 4).3. MOCHOVZ polohy Na pískách, přesněji „U čtyř lip“, sv. od obce, ppč. 898, ZM 13–13–08, koord. 105:15(obr. 1). Ze sběru z let 1960–1961 pocházejí okrajové zlomky nádob pražského typu (Špaček 1972,19). Blíže nezkoumáno – zlomky se nepodařilo v muzeu v Kolíně nalézt.4. TOUŠEŇa) Intravilán obce, ppč. 15, výkop hl. 50 cm pro přípojku vodovodu. Levý břeh Labe poblíž současnéhosoutoku s Jizerou, nadm. v. 172 m. ZM 13–13–06, koord. 406:264. Lokalita leží v zázemí