2003_2 - Archeologický ústav AV ČR

364PROFANTOVÁ – ·PAâEK: Nejstar‰í slovanská sídli‰tû na âelákovickuObr. 9. Otradovice: nálezy ze shluků/objektů III (1), IV (2–5). — Abb. 9. Otradovice: Funde aus den Konzentrationen/ObjektenIII (1), IV (2–5).2.2. Prostorové uspořádání objektů a jejich funkceZe sídliště byl zachycen jen úzký pás orientovaný S–J, v severní části byly zjištěny obě chaty,vzdálené od sebe 24 m, v jižní části se soustředily jámy, vzdálenosti mezi nimi byly podstatně menší.Pouze u jam 3 a 4 lze uvažovat o prostorové souvislosti s chatou 5 (j. 4 je vzdálena asi 11,5 m),jinde jsou např. obilnice blíže. Plocha v bezprostředním okolí zachráněných objektů byla vzápětí takéodtěžena (obr. 4). Pouze poblíž objektů 1 a 2 a shluků 3 a 4 se v. směrem uchovala část terénu,kde by bylo možné zjistit ještě nějaký objekt. Při této torzovitosti není možné blíže se vyjádřit k dispozicisídliště, nelze však vyloučit, že obytné objekty se soustředily v severní části a hospodářskév jižní. Vzhledem k nejasnému charakteru shluku/objektu I, zasahujícímu již do prostoru chat, můžemepředpokládat, že mohlo jít např. i o nezahloubené obydlí bez dochovaného ohniště. Na výraznějšísídlištní aktivitu poukazuje větší počet zlomků keramiky a jejich lepší slepitelnost (obr. 8: 3).Objekty byly zachyceny v řezu, ani jeden nebyl odkryt v úplnosti či v plně rekonstruovatelnýchrozměrech, což mnohdy stěžuje určení jejich funkce. V případě jam můžeme konstatovat hospodářskýúčel, bez možnosti bližšího upřesnění jejich primární funkce. Mělké mírně oválné jámy bylyzjištěny např. na sídlišti v Praze–Běchovicích (Vencl 1973, obr. 9). Absenci hlubokých obilnic snadlze vysvětlit písčitým charakterem podloží.Domy odpovídají dochovanými rozměry parametrům domů kultury pražského typu, umístěnípece v sz. rohu patří v Čechách k nejběžnějšímu (v Březně 100 % této I etapy: Pleinerová 2000, 141,253; v Roztokách u Prahy šlo o 80 % domů: Kuna – Profantová v tisku). Ani v jednom případě senedochoval nosný kůl ve středu jižní stěny, avšak nelze vyloučit jeho existenci. Konstrukci pecí tvořilyspíše drobnější kameny (obr. 16), nejspíše byly obě otevřeny k jihu, v případě domu 5 pro tosvědčí spálená (uhlíkatá?) vrstvička v místech, kde se obvykle nachází vymetený popel.Kůlové jámy ve stěně domu – objektu č. 5 – neumožňují dům přiřadit jednoznačně k jednomuz6 základních typů vydělených M. Kunou (Kuna – Profantová v tisku, obr. 26), nejspíše půjde o va-