2003_2 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LV–2003 407AKTUALITYPRŮZKUM POBESKYDÍ V ROCE 2002O projektu „Průzkum pravěkých výšinných sídlišťv Pobeskydí mezi Bečvou (Česká republika)a Białou (Polská republika) – Badania pradziejowychosiedli wyżynnych na Pobeskidziu międzyBeczwą (Republika Czeska) a Białą (RzeczpospolitaPolska)“ a výsledcích jeho dosavadních tří etapjsme informovali pravidelně (Janák – Chorąży –Grepl 2001; Janák – Chorąży – Břízová – Grepl2001; Janák – Chorąży – Břízová – Grepl 2002). Večtvrté etapě v dubnu 2002 se aktivita výzkumnéhotýmu v obvyklém složení (Z. Břízová, B. Chorążya E. Grepl, dále J. Číp jako dokumentátor a studentiSlezské a Jagellonské univerzity) koncentrovalana českou část Jablunkovského průsmyku, Třineckou(Jablunkovskou) brázdu a jejich severní předpolí,tj. do území mezi slovenskou hranicí na jihu,polskou na severu a východě a linií Český Puncov– Třinec – Guty na severozápadě.V páté etapě v říjnu 2002 pracoval tým ve stejnémsložení především na území na východě ohraničenémřekou Ostravicí, na jihu silnicí E 462 z NovéhoJičína do Frýdku–Místku, na západě a severuOndřejnicí, Odrou a jižním okrajem integrovanézástavby Ostravy. Ve zbylém čase se procházeloúzemí na severozápad od Českého Těšína v okolíZpupné Lhoty. Ve starší literatuře existují totiž údajeo halštatském pohřebišti snad někde na katastruZpupné Lhoty (Peter 1870, 71; Elvert’d 1893, 10;Kulka – Makowsky 1897, 518), ale identifikovat seho nepodařilo.Ve čtvrté a páté etapě bylo registrováno celkem47 lokalit, jejich celkový počet tak během pěti dosavadníchetap stoupl na 117. Na 9 ze zmíněných47 lokalit bylo však získáno jen několik středověkýchči novověkých střepů, takže jejich kognitivnícena je pramalá. Ze zbývajících 38 se na třech (lokalityč. 101 /Staříč/, 110 /Fryčovice/ a 113 /Fryčovice/)nalezlo vždy několik desítek úlomků pravěkékeramiky – pravděpodobně šlo o regulérní sídlištěvesnického typu. Na lokalitě č. 101 navíc takřka 50úlomků středověké keramiky, tedy zde snad kdysistála i středověká osada, několik desítek jen středověkýchstřepů na lok. č. 108 (Staříč). Na lok. č. 98(Zpupná Lhota, část Chotěbuzi) bylo získáno několikdesítek střepů z raného novověku. S určitou výhradoubychom mohli o pravěké, příp. středověkéosadě uvažovat ještě u lok. č. 86 (Staříč), kde sekromě tří úlomků pravěké keramiky nalezlo 9 ksštípané industrie a také 9 středověkých střepů, u lok.č. 88 (Staříč) – 3 fragmenty pravěké keramiky a 6 ksštípané industrie a nepochybně i u lok. č. 107 (Staříč)s 8 fragmenty pravěké a 14 fragmenty středověkékeramiky. Výraznými lokalitami jsou č. 76(Dolní Líštná, část Třince) a č. 77 (Nýdek) – naprvní byly nalezeny jen 2 a na druhé 5 pravěkýchstřepů, v obou případech však jde o strategicky významnévrcholy kopců v blízkosti Jablunkovskéhoprůsmyku (lokalita č. 77 má nadm. výšku 709 m).Ze zbylých lokalit stojí za zmínku ještě lok. č. 85(Staříč) se 2, č. 90 (Staříč) se 4, č. 92 (Staříč) s 5,č. 96 (Zpupná Lhota, část Chotěbuzi) se 3 a č. 111(Nová Bělá, část Ostravy) také se 3 ks štípané kamennéindustrie. Po 1 ks pravěké keramiky se získalona 3 a po 1 ks štípané industrie na 19 lokalitách.Na jedné lokalitě v blízkosti Jablunkovskéhoprůsmyku (č. 75, Písek) byla i v r. 2002 konstatovánakumulace nedatovatelných a neinterpretovatelnýchkamenných konstrukcí („kup“), o kterýchjsme podrobněji psali ve zprávě o druhé etapě projektu(Janák – Chorąży – Břízová – Grepl 2001,644).Většinu zjištěných lokalit lze datovat jen obtížně,protože mezi keramikou dominují atypickéa často silně korodované drobné střepy. Poměrněnejsnazší je oddělit lokality se středověkými nálezy,které však obvykle mají jen minimální vypovídacíhodnotu (srov. výše). Pokud jde o nálezy štípané kamennéindustrie, jen zcela výjimečně by se mohlojednat o industrii paleolitickou; naprostá většinaz nich náleží zřejmě období neolitu/eneolitu, příp.starší době bronzové. Pravěká osada na lok. č. 101(Staříč) patří do doby římské, je to však jen jedinýpřípad. Mezi ostatními pravěkými sídlišti převažujízřejmě lokality (mladších) popelnicových polí, cožve výjimečných případech naznačují i jednotlivézdobené úlomky keramiky, ale musíme počítat i sesídlišti z neolitu/eneolitu – snad lok. č. 86 (Staříč)a lok. č. 88 (Staříč) – a asi i se sídlišti púchovskékultury.Průzkum v r. 2002 opět podstatně rozšířil nálezovýkatastr české části Pobeskydí a jeho výsledkydále posílily především:1) hypotézu o velmi řídkém, enklávovém a diskontinuitnímosídlení Pobeskydí od neolitu do stře-