2003_2 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LV–2003 441ná zhruba ve stupni A2 a opuštěná v průběhu stupněB1 doby římské, která ukazují na vyšší dynamikuvývoje osídlení, než se dosud předpokládalo.Jan BlažekMuzeum – Sborník Muzea Kroměřížska III– 2000. Red. J. Stránský. Kroměříž 2002. 164 str.Z obsahu (archeologie): H. Chybová: Nově zjištěnéčasně slovanské osídlení Kroměříže, 3–18. Záchrannývýzkum 1997–1998 při stavebních pracíchv Kroměříži–Kotojedech. Autorka učinila významnýobjev, který přispívá k poznání nejstarších dějinlokality od poloviny 6. do počátku 8. stol. Dosudbylo doloženo jen střední a mladší období slovanskéhoosídlení. Tři sídlištní objekty, keramika pražskéhotypu, pražnice, kostěná industrie (zlomky hřebenů,proplétáček), železný nožík. Rozbor nálezů.H. Chybová: Kamenný „bůžek“ z Kovářské ulice,91–102. Pískovcová soška vysoká 41,5 cm, s vyrytýmidomnělými znaky „slovanského“ runovéhopísma, v majetku muzea. Původně ve sbírce JindřichaSlováka, jím též publikovaná (ČVMS Olomouc,1895). Patří k romantickým falzům z pohanskéhoobdobí na Moravě. H. Chybová: k životnímu jubileuPhDr. Václava Spurného, CSc., 146 (vedoucí archeologickéhovýzkumu na Kroměřížsku v letech1949–1957). – Sborník obsahuje příspěvky z oboruhistorie, etnografie, literatury a přírodních věd; dáleje zde mj. publikováno významné dílo malíře JosefaJíry „Křížová cesta“ (str. 141–144), doprovázenéslovem Vladimíra Vodičky a Ludvíka Kundery (str.137–140). Sborníku prospělo zařazení cizojazyčnýchvýtahů (angl., něm.); je tištěn na křídě, grafickávýprava zůstává vysoká jako u předešlých ročníků.V. SpurnýMichał Parzcewski Hg.: Quellen zur slawischenBesiedlung im Karpatengebiet. Band 1.Moravia Magna – Seria Polonia 1. Kraków 2001.160 str., 50 obr. a 65 tabulek.Do první knihy vydané v Polsku v rámci mezinárodníhoprojektu Moravia Magna zařadil editorM. Parzcewski výtahy ze tří diplomních prací vzniklýchv jeho semináři na Jagellonské univerzitěvKrakově. Všem je společné, že zpracovávají dřívějšínezhodnocené nebo jen částečně publikovanénevelké výzkumy raně středověkých lokalit v jv.Polsku. Hradiště Przeczyca a dvě otevřená sídlištěUlucz a Przemyśl leží na severním úpatí Karpat.Piotr Dziedzic: Frühmittelalterlicher Burgwallin Przeczyza, Kr. Dębica, 18–59. Diplomová prácebyla obhájena v r. 1996. Hradiště ve tvaru protáhléledviny s maximálními rozměry 198 x 82 m je trojdílné,nejvýše položená akropole leží na jednomkonci komplexu a přiléhající údolí převyšujeo 130 m. Výzkum probíhal střídavě do r. 1965 a obsáhl2 % celkové plochy, z níž poskytl pouhých 828keramických zlomků. Autor se potýkal s nedokonaloudokumentací. Vyplývá z ní, že akropoli chrániladřevohlinitá hradba, kdežto předhradí ohrazovaljen hlinitý násyp. Jelikož výzkum po mechanickýchvrstvách zpřetrhal vazby mezi nálezy a přirozenýmivrstvami, mohl být keramický soubor analyzovánjen jako celek. Dosti široké datování hradiště podlekeramiky do 9.–11. století, uvedené v článku, nemusíodrážet ani tak skutečnou dobu jeho existence,jako spíše nejistotu v chronologickém určení keramiky(v tomto případě jediné opory), spočívajícímna analogiích z příliš vzdálených lokalit.Izabela Mianowska: Frühmittelalterliche Siedlungvon Ulucz, Kr. Brzozów, 61–115. Práce obhájenar. 1998. Výzkum Parzcewského z let 1981–1983odkryl plochu 825 m 2 , tvořící odhadem 1 % lokality,z níž pocházejí nálezy od pravěku do novověku.Raně středověkých zahloubených objektů se nalezlo7 ve dvou skupinách (3 + 4) vzdálených od sebe50 m, jež snad mohou být pozůstatky dvou usedlostí.V každé skupině byly vedle hospodářských stavebshledány i příbytky. V jedné skupině se dvěobytné stavby vyskytují příliš blízko vedle sebe,takže jsou považovány za nesoučasné (= přesunobydlí v rámci jedné usedlosti?). Z hmotných nálezůje vedle nádob (ca 2110 zlomků) zastoupenoněkolik kovových předmětů a přeslen. Datování do2. pol. 7. – 10. století se opět opírá o keramiku a platípro něj stejné výhrady jako u předchozí práce.Marcin Tworzydło: Das Fundmaterial aus derFrühmittelalterlichen Siedlung von Przemyśl, Fst.124, 117–160. Obhájeno v r. 1999. Výzkum z r.1972 odkryl na ploše 210 m 2 10 objektů, mezi nimižjsou pozůstatky dvou obytných polozemnicadvě protáhlé mísovité jámy dlouhé 3–4 m, v nichžbyl kdysi udržován oheň (výrobní objekt?). Pro datovánínabízí analýza keramiky jen příliš široký interval8.–10. století. Pozoruhodný je výsledek mineralogickéhozkoumání jednoho z keramickýchzlomků, který díky výskytu vápence a obsidiánuv ostřivu odkazuje na původ příslušné nádoby vevzdáleném Potisí.Hlavní pilíř všech tří prací tvoří rozbor keramiky.Je pozoruhodné, že způsob jejího zpracování bylve všech případech identický. Metodou je analýzarozkládající znaky jednotlivých fragmentů a následnásyntéza tyto znaky sledující zvlášť jeden podruhém (druh, četnost a velikost ostřiva, formovánístatické nebo obtáčení, barva lomu, síla střepu,