354Archeologické rozhledy LV–<strong>2003</strong>NEJSTARŠÍ SLOVANSKÁ SÍDLIŠTĚ NA ČELÁKOVICKUNaďa Profantová – Jaroslav ŠpačekV tomto příspěvku chceme zveřejnit především poznatky ze dvou sídlišť, objevených a částečněprozkoumaných v 80. letech a v závěru 20. století (Muzeum Čelákovice). 1 Obraz doplňují dostupnéinformace o dalších nalezištích v této oblasti (vesměs okr. Praha–východ). Tato sídliště leží na oboubřezích Labe, přesto je považujeme za reprezentativní vzorek zdejšího osídlení nově usazených Slovanůpředevším pro 7. století, i když je pravděpodobné, že se v regionu mohou objevit další soudobélokality. Větší počet objektů byl prozkoumán v Otradovicích, zatímco v Nehvizdech se podařilozachránit jen jeden objekt. Vzhledem k nepříliš rychlému nárůstu počtu lokalit kultury pražského typumá i ojedinělý objekt v nové lokalitě význam. Celkový obraz osídlení této oblasti v 7. a 8. stoletíje zřejmý z obrázku 1.1. NEHVIZDYLokalita se nachází na levém labském břehu v nadm. v. 244 m, v intravilánu dnešní jz. části obce.ZM 10, 13–13–12, koord. 10:169. Svým přírodním prostředím nevybočuje z charakteristiky zemědělskýchosad, jak ji podal již J. Zeman (1976). Vodní zdroj je od místa nálezu podle dosavadníchzjištění dosti vzdálen. Při stavbě rodinného domku ppč. 326/20 byl v září 2000 dokumentován zahloubenýobjekt označený č. 1.Popis: Objekt nebyl zachráněn kompletně, ale jen ze dvou třetin. Šlo o zahloubenou jámu s téměř rovnýmdnem a téměř kolmými stěnami. Výplň tvořila žlutohnědá jílovitopísčitá vrstva, pouze nade dnem bylazjištěna silně vypálená vrstva černá, místy červenooranžová (obr. 2), nedosahující až k jižní stěně, nadníž byly zbytky destruované pícky či ohniště (?). Orientovaná byla Z–V. Ve dně byla zjištěna mělká kruhovájamka o prům. 30 cm s výběžkem na JV. Podloží tvořila hnědočervená jílovitá hlína. Rozměry: Z–V106 cm (neúplný), S–J 152 cm (v řezu), hloubka max. 80 cm.Objekt nemá dosud analogie, s velkou opatrností ho lze interpretovat jako výrobní zařízení, jehož součástíbyla výheň či pícka.Nálezy: keramika celkem 20 jedinců 2 , z toho 1 miska, 3 okraje (2 zdobené), 3 dna, 1 zlomek ode dna,nezdobená těla z 12 nádob, z toho 2 podhrdlí (212 g v poměru PT : slídn. mat. 5 : 6), cf. tab. 1, v ní i rekonstruovanéprůměry den a okrajů nádob.Popis: Malá miska s mírně zataženým okrajem vysoká 64 mm, o prům. 70 mm, Pd 60 mm a maximálnívýduti 94/43 mm, nalezena na dně objektu (obr. 2; 3: 6); větší slepená okrajová část nezdobeného hrncePT (A 217 050: 166 g + 253 g nezdobených těl z téže), vyrobena ze silně písčitého materiálu s většímikamínky vystupujícími na povrch, nejspíše původně přetřený vrstvičkou, z níž zbyly již jen malé zbytky,okraj vodorovně seříznutý; zlomek okraje z obdobného materiálu, prosvítá více slídy, nejspíše z téže nádoby(A 217051), obr. 3: 1; 1 horní část nádobky s válcovitým ústím, zdobená pomocí hřebene; obdobnězdobený mírně šikmo seříznutý okraj; kotlíkovitě zesílené dno; 2 dna vyhnutá dovnitř; 1 nezdobené podhrdlí(A 217030) a zlomek dalšího, obě vyrobeny ze silně slídnatého materiálu. Přír. č. 482/00, Inv. č.A 21718–217043, A 217044–50, A 217051–217056. Obr. 3.Zhodnocení keramiky: Keramický soubor tvořený 20 jedinci je v rámci kultury s keramikou pražskéhotypu spíše početnější. Pro chronologii a kulturní zařazení objektu mají význam především početnézlomky nezdobené nádoby pražského typu (o váze 419 g, obr. 3: 1), nezdobená miska a zdobené zlomkyze dvou nádob (obr. 3: 2, 7), dna a nezdobená podhrdlí. Typické zlomky váží celkem 1181 g (tab. 1) oproti163 g těl nádob, ovšem představují jen necelou polovinu zjištěných keramických jedinců. Z tabulky 1vyplývá, že jak miska, tak oba zdobené okraje a 2 dna tvoří skupinu nálezů ze dna objektu a souvisejínejspíše ještě s dobou jeho funkce, nebo představují sekundární odpad, nejedná se tedy o keramiku spojenous pomalým zaplňováním objektu po jeho zániku.1 Věnováno dr. Josefu Bubeníkovi k životnímu jubileu.2 Keramický jedinec představuje všechny rozpoznané zlomky z téže nádoby, může jít o 1 i větší počet zlomkůnebo celou dochovanou nádobu.
PROFANTOVÁ – ·PAâEK: Nejstar‰í slovanská sídli‰tû na âelákovicku 355Obr. 1. Umístění sídlišť na výseku z mapy: kolečko – sídliště, čtverec – patrně opevněné sídliště v ToušeniaPřerově, šipka – monoxyl. — Abb. 1. Anordnung der Siedlungen auf dem Kartenausschnitt: Kreis – Siedlungen,Quadrat – scheinbar befestigte Siedlung in Toušeň und Přerov, Dreieck – Einbaum.V těstu nádob se častěji objevuje slída, typičtější pro mladší fázi keramiky pražského typu.Zdobená keramika má v těstu výraznější podíl slídy, je tenkostěnná, výzdoba je umístěna hned podokraj, vysoko nad výzdobným bodem. Tento jev známe z Roztok u Prahy, Prahy–Michle, Otradovic apod.a má jistý relativně chronologický význam.Vobou případech výzdoba končila těsně nad maximální výdutí a je provedena shodně, i výzdobnýmotiv je stejný – ostře lomená hřebenová vlnice mezi dvěma pásy hřebenových rýh. V případě okrajeA 217045 jsou zřetelné stopy po vnějším formování nádoby, na okraji je úzká seříznutá ploška. Výzdobaje provedena dokonale ruční technikou, za občasného otočení podložky (cf. Macháček 2001, stup. I). Výzdobnýmotiv s ostrou vlnicí se objevil v Praze–Bohnicích (Zámka) (Zeman 1976, obr. 31: 5) či v Březněu Loun (Pleinerová 2000, Abb. 55: 7), kde se jedná o týž časový horizont.Kromě typických okrajů nádob keramiky pražského typu se v souboru objevila miska se zataženýmokrajem, tedy nádoba v těchto souborech spíše výjimečná. Můžeme ji označit za průvodní keramiku v pojetíD. Jelínkové (1990), která nedává chronologickou výpověď. Tento tvar dosud nebyl registrován mezicelými nádobami z Čech, nevyskytl se ani v největším keramickém souboru z Roztok, kde se misky sezataženým okrajem objevily jen několikrát ve střepech (Kuna – Profantová v tisku). Tvarově odpovídáParczewského typu 11.6 (též neúplná: Parczewski 1988, ryc. 11). Do inventáře kultury pražského typu semohla dostat z výbavy nejmladší fáze kultury stěhování národů, kde se v hrobech menší nezdobené miskyse zataženým okrajem vyskytují (cf. Záluží, hrob 8/IV: Svoboda 1965, T 86: 16, 17).