412Aktualityverzitou. Na rozdíl od současnosti byla tehdejšíúčast studentů na zahraničních výzkumech spíševýjimkou. Studium na Karlově univerzitě ukončilJ. Bubeník v roce 1964 obhajobou diplomové práceHromadné nálezy železných předmětů hradištníhoobdobí. Ta mu byla o několik let později uznána jakopráce rigorózní, umožňující získat titul PhDr.Úspěšně začínající cesta mladého archeologabyla po opuštění fakulty na dlouhé dva roky přerušenavojenskou službou. Po jejím ukončení se stalJosef Bubeník v roce 1966 ředitelem muzea v Žatci,odkud po třech letech přešel do mostecké expozituryArcheologického <strong>ústav</strong>u. V ní pracoval celkemtřináct let až do roku 1982, kdy nastoupil napražské pracoviště tohoto <strong>ústav</strong>u. Tam se po určitémčase stal na několik let vedoucím tehdejšíhooddělení slovanské archeologie.Bubeníkovo působení v severozápadních Čecháchje pevně svázáno se studiem tamějšího raněstředověkého osídlení a s ním spojené historicképroblematiky. K hlubšímu poznání sídelních aktivitpodnikl Josef Bubeník v tomto kraji archeologickévýzkumy na celé řadě míst, ze kterých předevšímvýkopy na hradišti Rubínu u Podbořan přinesly mnohozávažných poznatků, jež hrají významnou úlohuvúvahách o historické funkci tohoto důležitého objektu.Z dalších jím zkoumaných lokalit lze vzpomenoutnapř. Břežánky, Kadaň, Drahúš, Jenišův Újezd,Hněvín či několik poloh na ploše likvidovanéhoměsta Mostu. Tyto výzkumy napomohly k ozřejměnímnoha důležitých archeologických a historickýchproblémů, jako např. k upřesnění terminologiekeramiky pražského typu, k poznání vývoje raněstředověkých vesnických osad apod. J. Bubeník záhyvelmi správně postřehl, že historickou roli jednotlivýchhradišť i vesnických osad nelze dobřerozpoznat bez prostudování jejich vztahu k okolnímuosídlení, a proto se rozhodl pořídit soupisvšech raně středověkých archeologických památeknalezených v severozápadních Čechách. S velkoupílí se pustil do tohoto náročného úkolu, jehož výsledkemje cenná monografie Slovanské osídlenístředního Poohří (díl I. a II., Praha 1988), která podáváucelený historicko–archeologický pohled nadějiny této části Čech od počátků slovanskéhoosídlení až do období vzniku přemyslovského státu.Ještě před vydáním tiskem byla tato kniha v roce1983 úspěšně obhájena jako práce kandidátská.Ačkoliv jubilant byl svým pracovištěm vázánpředevším k severozápadním Čechám, přesto se stálevracel i k oblíbenému sázavskému klášteru a k jehookolní krajině. Vedle studií o tamějších raně středověkýchhradištích u Dojetřic a Vraníka vycházízuvedeného zájmu i cenná studie o staroslovanskémosídlení okolního Posázaví. Vlastnímu sázavskémuklášteru věnoval potom jubilant mimo jinédůležitou studii o jeho někdejší pozemkové držbě,napsal rovněž zajímavý komentář k problému nejstaršíchklášterních staveb a publikoval též objevstředověké zvonařské dílny v jeho areálu.Postupem času se začal Josef Bubeník zaměřovatna některé klíčové problémy nejstaršího slovanskéhoobdobí v Čechách. Do popředí jeho zájmuse dostala např. nejstarší staroslovanská opevněnámísta a hradiště. S jejich studiem vyvstal problémvypořádat se s terminologií slovanské tzv. starohradištníkeramiky či s nutností celkově zhodnotitkeramiku klučovského horizontu. Potřeba podrobnějšíhopoznání proměn osídlení v 7. až 9. století sivynutila nutnost ověřit téměř 500 dosud známýchlokalit z uvedeného období, jejichž alfabeticky řazenýkatalog s uvedením nejdůležitějších údajů bylautorem vydán tiskem (Archeologické pramenyk dějinám osídlení Čech v 7. až polovině 9. století.Katalog nalezišť. Praha 1997). Znalost tohoto materiáluumožnila jubilantovi nastínit základní vývojovétendence staroslovanského osídlení na územícelých Čech a detailně je potom ozřejmit na menšímregionu dobře prozkoumaného Českobrodska.Nepochybně určitým vyvrcholením Bubeníkovypráce je jeho účast na kolektivní studii Od počátkůhradišť k počátkům přemyslovského státu(Památky archeologické 89 1998, 104–145), jež jepokusem o moderně pojatý komplexní pohled naarcheologickou problematiku českých dějin předstátníhoobdobí. Porovnáme-li obsah této práces některými staršími syntetickými pohledy na uvedenéobdobí (např. s příslušnými kapitolami v PravěkémČeskoslovensku J. Filipa či v Čechách naúsvitě dějin R. Turka), potom je zřejmé, jak velkýpokrok učinilo archeologické bádání při studiuvzpomenuté epochy. J. Bubeník má na tomto úspěchunemalý podíl.Je nepochybné, že osobu každého odborníkanecharakterizují pouze jeho vědecké práce, alerovněž tak jeho lidské vlastnosti, mezi kterými byneměly chybět poctivost, skromnost, umění překonávatnejrůznější překážky a nástrahy chorob,schopnost nalézat dobrý vztah ke svým kolegůma dlouhá řada dalších. Je nepochybné, že Josef Bubeníkosobností i v tomto ohledu nesporně je. Přejememu mnoho štěstí do dalších let!J. Sláma
Archeologické rozhledy LV–<strong>2003</strong> 413Bibliografie PhDr. Josefa Bubeníka, CSc.Diplomová práce: Hromadné nálezy železných předmětů hradištního období. Praha, FF UK 1964.Kandidátská práce: Slovanské osídlení středního Poohří. Praha ARÚ ČS<strong>AV</strong> 1988. I. Text, 228 s., II. Dokumentace,364 s. III. 28 obr., 285 tab.Monografie:1. Slovanské osídlení středního Poohří – Die slawische Besiedlung im Einzugsgebiet der mittleren Ohře.Praha 1988. I. Text, 286 s., II. Obrazové přílohy, 289 tab.2. Archeologické prameny k dějinám osídlení Čech v 7. až polovině 9. století (Katalog nalezišť). Praha1997. 95 s.Články a studie:3. Pozdně římský nález z Libočan u Žatce – Ein spätrömerzeitlicher Fund aus Libočany bei Žatec, Archeologickérozhledy 20, 1968, 86–87.4. Dvě hrozníčkovité náušnice z okolí vrchu Rubína u Podbořan – Zwei traubenformige Ohrgehänge ausder Umgebung des Berges Rubín bei Podbořany, Archeologické rozhledy 20, 1968, 359–360.5. Zlomek avarsko–slovanského kování z hradiště „Na šancích“ mezi Dojetřicemi a Sázavou – Der Bruchteileines awarisch–slawischen Beschlags vom Burgwall „Na šancích“ zwischen Dojetřice und Sázava,Archeologické rozhledy 20, 1968, 516–517.6. Několik středověkých památek od osady Mrchojedy u Sázavy nad Sázavou – Einige mittelalterlicheDenkmäler aus der Nähe der Gemeinde Mrchojedy bei Sázava an der Sázava, Archeologické rozhledy22, 1970, 204–205.7. Příspěvek k poznání hradištního osídlení Posázaví – Ein Beitrag zur Kenntnis der burgwallzeitlichenBesiedlung im Gebiet von Sázava, Archeologické rozhledy 22, 1970, 286–306.8. Nový nález pražského typu a hradištní keramiky v severozápadních Čechách – Ein neuer Fund desPrager Typus und der burgwallzeitlichen Keramik in Nordwestböhmen, Sborník Národního muzeav Praze A – Historie 24, 1970, 21–25.9. Slovanské hradiště u osady Vraník – Der slawische Burgwall bei der Gemeinde Vraník, Archeologickérozhledy 23, 1971, 58–62, 123–124.10. Žárový hrob z doby římské ze Sázavy nad Sázavou – Das kaiserzeitliche Brandgrab von Sázava an derSázava, Archeologické rozhledy 23, 1971, 215–216.11. Staroslovanské sídliště v Kadani – Die altslawische Siedlung von Kadaň, Archeologické rozhledy 24,1972, 373–386.12. K problematice železné misky tzv. slezského typu – Zur Problematik der Eisenschale vom sog. SchlesischenTypus, Archeologické rozhledy 24, 1972, 542–567.13. Hradištní nálezy z vrchu Hněvína v Mostě – Burgwallzeitliche Funde vom Berg Hněvín in Most, Archeologickérozhledy 24, 1972, 668–671.14. Staroslovanské sídliště u Kadaně, Památky příroda život 4, 1972 (1973), č. 3–4, nestr.15. Několik nových časně slovanských nálezů ze severozápadních Čech – Neue frühslawische Funde ausNordwestböhmen, Archeologické rozhledy 25, 1973, 678–680.16. Nálezy hradištního období z vrchu Hradiště u Černovic, okr. Chomutov – Burgwallzeitliche Fundevom Burgberg bei Černovice, Kr. Chomutov, Archeologické rozhledy 26, 1974, 56–60, 110.17. Nástin stavu bádání slovanského osídlení severozápadních Čech – Ein Abriss der Forschungsstandesder slawischen Besiedlung Nordwestböhmens, Zprávy a studie Oblastního vlastivědného muzea v Teplicích10, 1974, 25–31.18. Slovanské sídliště u Břežánek na Bílinsku, okr. Teplice – Die slawische Siedlung bei Břežánky in derGegend von Bílina, Kr. Teplice, Archeologické rozhledy 27, 1975, 642–650.19. K topografii původní pozemkové držby sázavského kláštera, Sborník vlastivědných prací z Podblanicka16, 1975, 295–302.20. Hroby kultury šňůrové keramiky ze Širokých Třebčic, okr. Chomutov – Schnurkeramische Körpergräberin Široké Třebčice, Kr. Chomutov, Archeologické rozhledy 28, 1976, 361–367 (et E. Lehečková).21. Příspěvek k topografii slovanského osídlení středního Poohří – Ein Beitrag zur Topographie der slawischenBesiedlung des mittleren Egergebiets, Archeologické rozhledy 28, 1976, 374–388.