428Nové publikaceführt werden. In Großpolen und Kujawien hingegen nahm die Eisenverarbeitung erst in Ha D zu. DieÜbernahme der technologischen Innovationen erfolgte laut van den Boom durch Wanderhandwerker,die wie bei Homer auch Händler in Personalunion gewesen seien. Ethnographische Parallelenzeigen, daß Reiserechte religiös beschränkt sein konnten und politische Eliten aus Reisen in dieFremde ihre Autorität legitimieren konnten.In dem einzigen naturwissenschaftlichen Beitrag stellen J. Wiethold und J.–M. Treffort archäobotanischeUntersuchungen aus Roche Noire vor. Von dieser schwer zugänglichen Felsterrasse immittleren Rhônetal (Dép. Ain), die in der Hallstattzeit besiedelt war, sind umfangreiche Vorräte anGetreide und Hülsenfrüchten bekannt. Besondere Aufmerksamkeit verdient der Nachweis einer kultiviertenPlatterbse, die vermutlich aus dem mediterranen Süden Frankreichs importiert wurde undfür deren Anbau bzw. Zubereitung als Nahrungsmittel spezielle Kenntnisse notwendig sind. WelchesAussagepotential die Archäobotanik sowie die Archäozoologie auch zu Fernkontakten besitzen,wurde erst vor kurzem durch den Nachweis von Feigen in der frühlatènezeitlichen Siedlung von BadNauheim (Kreuz – Boenke 2001, 240) sowie durch den Nachweis einer Ringelbrasse in Manching,die auf den Import von garum deutet, unter Beweis gestellt (Manhart 1998, 664 f.).Wie kann das Ergebnis der Tagung in knappen Worten zusammengefaßt werden? Es wurde deutlich,daß der Begriff der Fernkontakte sehr unterschiedlich ausgelegt wird, was Nachweisbarkeit,Reichweite, Bedeutung und Auswirkungen anbelangt. Viele abstrakt als „Kontakte“ bezeichnetePhänomene bedürfen noch konkreter Interpretationen – auch durch neue methodische und theoretischeAnsätze. Ein Weg zur Abgrenzung und zum Verständnis von Fernkontakten könnte über dieUntersuchung der Nahkontakte, der alltäglich erfahrenen Umgebung prähistorischer Menschen, führen.Die Reichweite von Kontakten hängt sicherlich auch von der Stellung sozialer Gruppen ab oderist sogar bestimmend für diese, was in mehreren Beiträgen über den engen Zusammenhang vonFernkontakten mit Gräbern der Elite oder mit Zentralorten behandelt wurde.Positiv hervorzuheben ist schließlich die Entscheidung der Herausgeber, alle Beiträge mit Zusammenfassungenin deutscher, englischer und tschechischer Sprache sowie mit Schlagwörtern zuversehen. Am Schluß des Bandes erinnert ein „Photoalbum“ mit Bildern des Symposiums über keltischeOppida im Jahr 1970 und Schnappschüssen der Tagung im Jahr 2000 an die gastfreundlicheund anregende Atmosphäre des Schlosses in Liblice.Peter TrebscheLITERATURVERZEICHNISChytráček, M. – Michálek, J. – Schmotz, K. Hrsg. 2002: Archäologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern/West–und Südböhmen. 11. Treffen 20. bis 23. Juni 2001 in Obernzell. Rahden/Westf.Kimmig, W. Hrsg. 2000: Importe und mediterrane Einflüsse auf der Heuneburg. Röm.–Germ. Forsch. 59.Mainz.Kreuz, A. – Boenke, N. 2000/2001: Archäobotanische Ergebnisse der eisenzeitlich–keltischen FundstellenBad Nauheim „Im Deut“ und Schwalheim, Bad Nauheim „Wilhelm–Leuschner–Straße“ (Wetteraukreis).Ber. Komm. Arch. Landesforsch. Hessen 6, 233–255.Manhart, H. 1998: Noch einmal Tierknochenfunde aus Manching. In: S. Sievers, Vorbericht über die Ausgrabungen1996–1997 im Oppidum von Manching. Germania 76, 661–668.Ramsl, P. C. 2002: Das eisenzeitliche Gräberfeld von Pottenbrunn. Forschungsansätze zu wirtschaftlichenGrundlagen und sozialen Strukturen der latènezeitlichen Bevölkerung des Traisentales, Niederösterreich.Fundber. Österr. Materialh. A 11.Wien.Saile, Th. 2000: Salz im ur– und frühgeschichtlichen Mitteleuropa – Eine Bestandsaufnahme. Ber. RGK 81,129–234.
Archeologické rozhledy LV–<strong>2003</strong> 429Martin Nodl – František Šmahel edd.: Člověk českého středověku. Argo (edice Každodenníživot) Praha 2002. 500 str., ISBN 80–7203–448–0.Knížka sdružuje osmnáct autorů, z nichž každý vložil do společného díla, redigovaného M. Nodlema F. Šmahelem, po jedné své kapitole vytvářející představu o někdy více profesně, jindy spíšesociálně určené skupině středověkých lidí žijících na území Čech. 1 Obsáhlá publikace, která společnouprací vznikla, je svým tématem, zvolenou koncepcí i způsobem zpracování dobrým příklademtzv. „třetího proudu“, což znamená, že je napsána nejen pro specialisty v oboru historie, ale poskytujeinformace a podněty k zamyšlení i k vlastní práci také badatelům v dalších, historii blízkýchoborech a zcela jistě patří též do rukou vzdělaného laického čtenáře a vážného zájemce o minulostČech. Je to způsob publikace, který již dlouhou dobu zajímá přední evropské nakladatelské domy,zejména francouzské a anglické, a je to cesta, na niž se stále více jako autoři vydávají i pracovnícipředních vědeckých pracovišť a nejlepších universit, aby před veřejností pomohli obhájit a legitimovatsvé obory ve stále vzrůstající záplavě plytkého populárního braku. Zde samozřejmě nerozhodujetučnost poznámkového aparátu a délka seznamů posbírané literatury, ale kvalita srozumitelně tlumočenýchmyšlenek. Není to tedy cesta snadná.V prezentované publikaci se jednotlivé kapitoly svou individuální koncepcí i hloubkou záběrunavzájem poněkud liší, ale všechny mají společného jmenovatele. Všechny se pohybují uvnitř trojúhelníkuvymezeného stranami, jež lze opatrně pojmenovat klasickými názvy „sociální, hospodářskéa kulturní dějiny“, a inklinují tu více a jindy méně k některé z těch stran uvedeného pomyslnéhoobrazce. Nepochybně pročte tedy s užitkem 18 z 19 kapitol i archeolog středověku, pokud ovšemsvůj profesionální úkol chápe jako integrální pokus o konstrukci představy o podobě kultury středověku,co nejvíce se blížící minulé realitě. Může být přitom dokonce potěšen, že v textu publikace občasprobleskne i nepatrná připomínka přínosu archeologie, ale bohužel jen jedna z kapitol se úspěšněsnaží pracovat jak s prameny psanými, tak s výsledky archeologie středověku 2 , což samozřejměnení u všech kapitol možné, ale u některých využití této možnosti citelně chybí. Například souborvětšiny kapitol vázaných na středověké město 3 , jemuž archeologie středověku věnovala v uplynulýchčtyřiceti letech značnou pozornost 4 , vede k zamyšlení nad pozoruhodným míjením se možností svě-1 Martin Nodl – František Šmahel, Člověk v českém středověku, 9–24, společná úvodní kapitola obou editorů;Josef Žemlička, Panovníci z rodu Přemyslovců, 25–56; Božena Kopičková, Urozená paní, 57–91; Martin Wihoda,Moravský údělník, 92–117; Ivan Hlaváček, Dvořan – diplomat, 118–138; Zdeňka Hledíková, Biskup, 139–165;Libor Jan, Řeholník, 166–191; Martin Nodl, Farář, 192–219; Pavlína Rychterová, Viklefice a její předchůdkyně,220–247; Paweł Kras, Český kacíř – husita, 248–269; Michal Svatoš, Vzdělanec – učenec – profesor, 270–284;Pavel Spunar, Spisovatelé – vzdělanci – básníci, 285–308; Milada Říhová, Středověký lékař, 309–336; Jan Klápště,Měšťané a lidé z města, 337–363; František Hoffmann, Řemeslník a kupec, 364–391; Tomáš Borovský, Měšťan,392–412; Thomas Krzenck, Měšťanka, 413–435; Jaroslav Čechura, Sedlák, 436–459; František Šmahel, „Lidéna okraji“ pozdně středověké společnosti, 460–481; Seznam vyobrazení, 482–486; Jmenný rejstřík, 487–500.Bylo by komické vyjmenovávat, která profese nebo která skupina středověkých obyvatel v obsahu knihy ještěchybí. Výběr kapitol a autorů závisí především na volbě některé z více koncepčních možností; z hlediska tévarianty, jež byla realizována v této publikaci, nutno poznamenat, že představa o obyvatelích středověkých Čechbez těch, co žijí na hradech a tvrzích, je neúplná.2 J. Klápště, op. cit. v poznámce 1.3 Kromě J. Klápště, op. cit. v poznámce 1, dále ibid. F. Hoffmann, 364–391; T. Borovský, 392–412; T. Krzenck,413–435. Totéž ovšem platí i pro kapitolu J. Čechury, 436–459.4 Základní archeologická literatura k problematice města viz J. Klápště, op. cit. v poznámce 1, 362–363; dáleJ. Klápště et al., Medieval Archaeology 1969–1993. Selected bibliography of the works prepared within the researchprogramme of the Institute of Archaeology, Prague. In: 25 Years of Archaeological Research in Bohemia,Památky archeologické – Supplementum 1, Prague 1994, zvl. s. 118–119, 123–124 a jednotlivé údaje v ostatníchtématických oddílech bibliografie. – Navazující bibliografie viz M. Drašnarová ed., Bibliografie české a moravskéarcheologie za r. 1994–1995, Archeologické rozhledy 49, 1997, zvl. s. 763–728; za roky 1996–1997, Archeologickérozhledy 51, 1999, zvl. s. 952–956; za roky 1998–1999, Archeologické rozhledy 53, 2001, zvl. s. 886–888.Poprvé přímo historikům zprostředkovaly výsledky archeologického výzkumu měst tři články: M. Richter,Der archäologische Beitrag zur Kleinstadtforschung in Böhmen. In: Vor– und Frühformen der europäischen Stadt
- Page 1 and 2:
Archeologické rozhledy LV-2003, se
- Page 3 and 4:
226Archeologické rozhledy LV-2003A
- Page 5 and 6:
227-271Archeologické rozhledy LV-2
- Page 7 and 8:
Archeologické rozhledy LV-2003 229
- Page 9 and 10:
Archeologické rozhledy LV-2003 231
- Page 11 and 12:
Archeologické rozhledy LV-2003 233
- Page 13 and 14:
Archeologické rozhledy LV-2003 235
- Page 15 and 16:
Archeologické rozhledy LV-2003 237
- Page 17 and 18:
Archeologické rozhledy LV-2003 239
- Page 19 and 20:
Archeologické rozhledy LV-2003 241
- Page 21 and 22:
Archeologické rozhledy LV-2003 243
- Page 23 and 24:
Archeologické rozhledy LV-2003 245
- Page 25 and 26:
Archeologické rozhledy LV-2003 247
- Page 27 and 28:
Archeologické rozhledy LV-2003 249
- Page 29 and 30:
Archeologické rozhledy LV-2003 251
- Page 31 and 32:
Archeologické rozhledy LV-2003 253
- Page 33 and 34:
Archeologické rozhledy LV-2003 255
- Page 35 and 36:
Archeologické rozhledy LV-2003 257
- Page 37 and 38:
Archeologické rozhledy LV-2003 259
- Page 39 and 40:
Archeologické rozhledy LV-2003 261
- Page 41 and 42:
Archeologické rozhledy LV-2003 263
- Page 43 and 44:
Archeologické rozhledy LV-2003 265
- Page 45 and 46:
Archeologické rozhledy LV-2003 267
- Page 47 and 48:
Archeologické rozhledy LV-2003 269
- Page 49 and 50:
Archeologické rozhledy LV-2003 271
- Page 51 and 52:
BOUZEK: LuÏická kultura na Opavsk
- Page 53 and 54:
Archeologické rozhledy LV-2003 275
- Page 55 and 56:
Archeologické rozhledy LV-2003 277
- Page 57 and 58:
Archeologické rozhledy LV-2003 279
- Page 59 and 60:
Archeologické rozhledy LV-2003 281
- Page 61 and 62:
Archeologické rozhledy LV-2003 283
- Page 63 and 64:
285-296Archeologické rozhledy LV-2
- Page 65 and 66:
Archeologické rozhledy LV-2003 287
- Page 67 and 68:
Archeologické rozhledy LV-2003 289
- Page 69 and 70:
Archeologické rozhledy LV-2003 291
- Page 71 and 72:
Archeologické rozhledy LV-2003 293
- Page 73 and 74:
Archeologické rozhledy LV-2003 295
- Page 75 and 76:
297-346Archeologické rozhledy LV-2
- Page 77 and 78:
Archeologické rozhledy LV-2003 299
- Page 79 and 80:
Archeologické rozhledy LV-2003 301
- Page 81 and 82:
Archeologické rozhledy LV-2003 303
- Page 83 and 84:
Archeologické rozhledy LV-2003 305
- Page 85 and 86:
Archeologické rozhledy LV-2003 307
- Page 87 and 88:
Archeologické rozhledy LV-2003 309
- Page 89 and 90:
Archeologické rozhledy LV-2003 311
- Page 91 and 92:
Archeologické rozhledy LV-2003 313
- Page 93 and 94:
Archeologické rozhledy LV-2003 315
- Page 95 and 96:
Archeologické rozhledy LV-2003 317
- Page 97 and 98:
Archeologické rozhledy LV-2003 319
- Page 99 and 100:
Archeologické rozhledy LV-2003 321
- Page 101 and 102:
Archeologické rozhledy LV-2003 323
- Page 103 and 104:
Archeologické rozhledy LV-2003 325
- Page 105 and 106:
Archeologické rozhledy LV-2003 327
- Page 107 and 108:
Archeologické rozhledy LV-2003 329
- Page 109 and 110:
Archeologické rozhledy LV-2003 331
- Page 111 and 112:
Archeologické rozhledy LV-2003 333
- Page 113 and 114:
Archeologické rozhledy LV-2003 335
- Page 115 and 116:
Tab. 2. Cimburk a Sión. Výzdobné
- Page 117 and 118:
Archeologické rozhledy LV-2003 339
- Page 119 and 120:
Archeologické rozhledy LV-2003 341
- Page 121 and 122:
Archeologické rozhledy LV-2003 343
- Page 123 and 124:
Archeologické rozhledy LV-2003 345
- Page 125 and 126:
Archeologické rozhledy LV-2003 347
- Page 127 and 128:
Archeologické rozhledy LV-2003 349
- Page 129 and 130:
Archeologické rozhledy LV-2003 351
- Page 131 and 132:
Archeologické rozhledy LV-2003 353
- Page 133 and 134:
PROFANTOVÁ - ·PAâEK: Nejstar‰
- Page 135 and 136:
Archeologické rozhledy LV-2003 357
- Page 137 and 138:
Archeologické rozhledy LV-2003 359
- Page 139 and 140:
Archeologické rozhledy LV-2003 361
- Page 141 and 142:
Archeologické rozhledy LV-2003 363
- Page 143 and 144:
Archeologické rozhledy LV-2003 365
- Page 145 and 146:
Archeologické rozhledy LV-2003 367
- Page 147 and 148:
Archeologické rozhledy LV-2003 369
- Page 149 and 150:
Archeologické rozhledy LV-2003 371
- Page 151 and 152:
Archeologické rozhledy LV-2003 373
- Page 153 and 154:
Archeologické rozhledy LV-2003 375
- Page 155 and 156:
Archeologické rozhledy LV-2003 377
- Page 157 and 158:
MEDUNA: Nejstar‰í ranû stfiedov
- Page 159 and 160:
Archeologické rozhledy LV-2003 381
- Page 161 and 162:
Archeologické rozhledy LV-2003 383
- Page 163 and 164:
Archeologické rozhledy LV-2003 385
- Page 165 and 166: VALOCH: Jsou paleolitická zobrazen
- Page 167 and 168: SLÁMA: Je‰tû jednou o Canburgu
- Page 169 and 170: Archeologické rozhledy LV-2003 391
- Page 171 and 172: Archeologické rozhledy LV-2003 393
- Page 173 and 174: FROLÍK: O valech, zamy‰leních a
- Page 175 and 176: Archeologické rozhledy LV-2003 397
- Page 177 and 178: DRAGOUN - ·KABRADA - TRYML: Pár s
- Page 179 and 180: Archeologické rozhledy LV-2003 401
- Page 181 and 182: Archeologické rozhledy LV-2003 403
- Page 183 and 184: Archeologické rozhledy LV-2003 405
- Page 185 and 186: 408Aktualitydověku i předpoklad,
- Page 187 and 188: 410AktualityKONFERENCE „POHANSTVO
- Page 189 and 190: 412Aktualityverzitou. Na rozdíl od
- Page 191 and 192: 414Aktuality22. K počátkům měst
- Page 193 and 194: 416Aktuality69. Poznámky k termino
- Page 195 and 196: Archeologické rozhledy LV-2003 407
- Page 197 and 198: Archeologické rozhledy LV-2003 409
- Page 199 and 200: Archeologické rozhledy LV-2003 411
- Page 201 and 202: Archeologické rozhledy LV-2003 413
- Page 203 and 204: Archeologické rozhledy LV-2003 415
- Page 205 and 206: Archeologické rozhledy LV-2003 417
- Page 207 and 208: Archeologické rozhledy LV-2003 419
- Page 209 and 210: Archeologické rozhledy LV-2003 421
- Page 211 and 212: Archeologické rozhledy LV-2003 423
- Page 213 and 214: Archeologické rozhledy LV-2003 425
- Page 215: Archeologické rozhledy LV-2003 427
- Page 219 and 220: Archeologické rozhledy LV-2003 431
- Page 221 and 222: Archeologické rozhledy LV-2003 433
- Page 223 and 224: Archeologické rozhledy LV-2003 435
- Page 225 and 226: Archeologické rozhledy LV-2003 437
- Page 227 and 228: Archeologické rozhledy LV-2003 439
- Page 229 and 230: Archeologické rozhledy LV-2003 441
- Page 231 and 232: Archeologické rozhledy LV-2003 443
- Page 233 and 234: Archeologické rozhledy LV-2003 445
- Page 235 and 236: 447Archeologie nenalézaného. Red.