2003_2 - Archeologický ústav AV ČR

256OLIVA: K v˘znamu akumulací mamutích kostí ...znamenat, že dlouhé kosti byly zčásti přinesené z uhynulých zvířat, zatímco žebra představujíodpadky z konzumace ulovených kusů. Lomy kostí jsou na skládce „sušší“ než nasídlišti, takže kosti už nebyly čerstvé. Ukládání pozůstatků mamutů do bahnitých zón jiždo značné míry vylučuje záměr jejich dalšího používání. Připraveným materiálem by mohlyteoreticky být pouze kosti v hromadách na sídlišti, známých hlavně z Dol. Věstonic I(zde však spočívají na propálené spraši) a z Předmostí. Využití ve stavbách je s výjimkoujednoduché konstrukce z Milovic známo až z pozdějšího epigravettienu na Ukrajině. Jistěnebylo nutné hromadit mohutné zásoby staviva s takovým předstihem a tak daleko od místapoužití. Naopak, jestli měly chýše z mamutích kostí jen praktický význam, proč se nestavělyz nachystaného materiálu už v moravském pavlovienu, když přírodní prostředía způsob života se v obou oblastech v podstatě nelišily? Soudím, že ve východním epigravettienuse zacházení s mamutími pozůstatky pouze zformalizovalo. To, co mělo v pavlovienubýt viditelné v podobě různě tříděných hromad, propůjčilo monumentální ráz obydlím,a to, co bylo skryto v bahnitých zónách, se v ukrajinském epigravetienu ukládalo dojam. Transcendentální smysl depozic se výraznějším aranžmá ještě posílil.Do časové i geografické dimenze mezi oběma zmíněnými kulturními oblastmi spadámohutná akumulace takřka výhradně mamutích kostí, hlavně mandibul a stoliček, z Krakova–Spadzisté.Od všech podobných na Moravě se liší tím, že obsahuje značné množstvíštípané industrie o hustotě 54 ks/m 2 (Escutenaire et al. 1999, 20). Převážná část neretušovanédebitáže však pochází z bezprostředního nadloží kostí (inf. J. K. Kozłowského). Z retušovanýchnástrojů (4 %) převládají hroty s vrubem, vesměs zlomené, nalézané přímomezi kostmi. Nápadné rozmístění čelistí spolu s ohništi na bázi akumulace připomínalo základymamutích chýší na Ukrajině (Kozłowski – Sachse–Kozłowska 1974). Nezávisle naexistenci chýší je však celá hromada nepochybně přeskládaná a co do zastoupení tělníchčástí neúplná (Kozłowski – Montet–White 2001, 110), takže jistě nejde o exempláře uhynuléči ulovené na tak malé ploše. Interpretace této složité situace je nanejvýš obtížná;může však jít o palimpsest sídlištních, rituálních a výrobních aktivit, vykonávaných v různémčase.Jinou komplikovanou otázkou je obrovské množství mamutích kostí kolem Předmostí.O neuvěřitelném rozšíření mamutích kostí po celém Chlumu v okolí dvou výrazných skalekpodává zprávu již M. Kříž (1903, 36n.). Poskytla je jedna ze dvou šachet vyhloubenýchv trati Pod valem na s. úpatí Chlumu, 2 ze 4 šachet těsně s. od vápencového útesu Hradiska,obě šachty (č. 7 a 13) vyhloubené na jz. a z. úpatí Chlumu, obě šachty na jeho úpatí(17 a 36) a všechny šachty mezi s. koncem Chromečkova hliníku a hřbitovem (26 až 30).Uvedené šachty byly na ploše ca 800 x 700 m situovány zcela nahodile. Protože mamutíkosti v šachtách vzdálenějších od tábořiště nedoprovázely žádné artefakty, mohlo jít o kusypřirozeně uhynulé a roztahané zvěří nebo lidmi, stejně jako o zbytky úlovků. Příčinyeventuální zvýšené úmrtnosti mamutů na předmosteckém Chlumu lze těžko odhadnout,ale nelze ji zcela vyloučit. Tlustokožce do těchto míst mohly přitahovat vývěry minerálnívody s bohatší vegetací i v době zimních potravních krizí. Lokalita se navíc nachází při jižnímkonci Moravské brány, kudy mohli mamuti procházet z jihopolských nížin do úvalůmoravských řek. V každém případě svědčí uvedená pozorování o tom, že mamuti se ponízkém návrší (v místě sídliště jen kolem 15 m nad dnešní nivou Bečvy) pohybovali, mohlizde být loveni a snad tu i hynuli přirozeně, a že jejich pozůstatky, ať jakéhokoli původu,byly masově snášeny a ukládány do prostoru sídliště.