2003_2 - Archeologický ústav AV ČR

386Archeologické rozhledy LV–2003DISKUSEJSOU PALEOLITICKÁ ZOBRAZENÍ SKUTEČNĚ UMĚNÍ?Karel ValochKživotnímu jubileu našeho předního prehistorika doc. PhDr. Slavomila Vencla, DrSc., vyšelzajímavý sborník prací, jemuž jeho redaktor, prof. PhDr. E. Neustupný, DrSc., určil jako téma „archeologiinenalézaného“ zcela v duchu otázek, jež se jubilant snaží po celou dobu své plodné činnostiobjasnit. Shodou okolností – práce jsou řazeny v abecedním pořádku podle jmen autorů – seúvodní článek Jana Bažanta týká paleolitického umění. Je to práce záslužná a podává v českém jazyce– pokud vím – dosud nejúplnější přehled názorů na toto téma i soupis literatury, jež je zčástitěžko dostupná. Nesporně bude také podnětem k dalším úvahám a studiím, neboť téma paleolitickýchvýtvarných děl je vděčné – protože v konečném důsledku neřešitelné, ale vždy lákavé.V citované práci mne zaujaly dvě, jak se domnívám, provokativní otázky, i když jako otázky nejsouformulovány. Autor píše, že je pouze neochvějnou vírou badatelů, že paleolitické malby, reliéfy,rytiny a sošky jsou obdobou toho, co my nazýváme uměním (Bažant 2002, 24). Tato teze by vyžadovalafundovaný rozbor z hlediska estetiky a historie umění s konečnou definicí, co lze za uměnípovažovat. To ovšem není v mé kompetenci, domnívám se však, že nejnižší úroveň takové definicezní, že umění je to, co je v daném společenském kontextu za umění považováno. Možná je to banální,možná nedostačující, nevím. Chci tím však naznačit, že pojem umění může být v čase proměnný.Tak se dostáváme do neřešitelné pozice. Nikdy se přece nemůžeme dovědět, co si paleolitičtítvůrci – v rámci jejich společenského statutu – mysleli, zda „… za tím pomyslným oknem ve skalnístěně, které svými malbami vytvořili …“ (Bažant 2002, 23) skutečně něco viděli nebo ne.Proto se domnívám, že nezbývá nic jiného, než použít dnešní kritéria, dnešní estetická měřítka,co se dnes považuje za umění, tak jak to zřejmě všichni prehistorici i publicisté dosud dělali. Dnešníškála uměleckých projevů je neobyčejně pestrá, a tak se ocitáme v záplavě nejrůznějších stylů,směrů a snah, o jejichž umělecké kvalitě v odborných kruzích nikdo nepochybuje. Od předchůdců„klasické“ moderny z počátku 20. století přes její vrcholy, počínaje kubismem, až po současné uměnígeometrické, konceptuální, imaginativní …, vše je jako umění akceptované a – jak je možno sepřesvědčit z katalogů četných aukcí – finančně hodnocené nemalými částkami. Nehledě na snahy(viz seminář v galerii v Žilině v r. 2000) uznat za umění i „výtvory“ našich sprejerů.Snad není bez zajímavosti a bude mi dovoleno ocitovat názor, otištěný nedávno v Literárních novinách:„Dívám se na 15 000 let staré jeskynní malby v Lascaux, na 30 000 let staré malby v Chauvet,které byly nedávno objeveny. Toto je umění. Elegantní, krásné, dokonalé. Degas, který uměl skutečněkreslit, by byl hluboce dojat. Matisse, mistr barev, by nejspíše omdlel. (Měl prý sklony k tomutřást se před obrazy). Jeskynní malby pulsují napětím, jsou živé skutečnou zkušeností, nebezpečím,temnotou. Toto je kvalita. Toto je velké umění“ (Olitski 2002). 1To byl pocit umělce, můžeme jej však konfrontovat s míněním prehistorika (Verpoorte 2001, 16),který ze souhrnu různých interpretací a názorů odvodil tři hlavní prameny, z nichž třetí v této souvislostistojí za citaci: „Mladopaleolitické umění je motivované. Je výrazem světového názoru, ilustracíideologie, materializací kosmologie, bez ohledu na to, zda archeologové jsou schopni pochopitmotivaci nebo ne.“ 2 Dále autor uvažuje o umění obecně a shrnuje moderní názory do pěti bodů,z nichž poslední je opět vhodné ocitovat: „Za páté, umění je nadčasové, má věčný význam – jednou1 Jules Olitski je malíř, sochař, grafik a spisovatel. Jeho stať tvoří spolu se statí Roberta Brusteina článek „Co seto stalo s uměním?“ na citovaném místě v LtN. Obě stati přeložila z angl. originálu Magdaléna Platzová.2 V originále: „Upper Palaeolithic art is motivated. It is the expression of a world view, the illustration of an ideology,the materialisation of a cosmology, whether archaeologists are able to grasp the motivation or not.“