2003_2 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LV–2003 411LITERATURAFröhlich, J. – Michálek, J. 1982: Šedesátiny PhDr. JaroslavaKudrnáče, CSc. Výběr prací členů Historickéhoklubu při Jihočeském muzeu v Č.Budějovicích 19, České Budějovice, 174, 179.Hrala, J. 1993: Životní jubileum Jaroslava Kudrnáče,Archeologické rozhledy 45, 148–151.Šolle, M. 1997: Životní jubileum PhDr. Jaroslava Kudrnáče,CSc., Archeologické rozhledy 49, 708.Váňa, Z. 1982: Jaroslav Kudrnáč šedesátiletý, Archeologickérozhledy 34, 562–567 (s bibliografií odJ. Rataje).Bibliografie PhDr. Jaroslava Kudrnáče, CSc., od roku 1997(Předchozí bibliografie byla uveřejněna v AR 49 1997, 708.)188. Archeologický výzkum ve Strunkovicích nad Blanicí v r. 1996, Výběr 34, 1997, 85–92.189. Das prähistorische Gold in Bayern, Böhmen und Mähren, Bd. I. (kolektivní práce), Praha 1997, 45,48–49, 65, 410.190. Das prähistorische Gold in Bayern, Böhmen und Mähren, Bd. II, Praha 1997 (s J. Fröhlichem) – soupis631 lokalit v Čechách s archeologickými a písemnými doklady o pravěké a středověké těžbě zlata.191. Strunkovice nad Blanicí. In: Výzkumy v Čechách 1993–1995, Praha 1997, 287–288.192. Strunkovice nad Blanicí. In: Výzkumy v Čechách 1996–1997, Praha 1998, 217.193. Strunkovice nad Blanicí od pravěku do novověku. Strunkovice nad Blanicí 1998.194. Montánní archeologie a geologie, Archeologické rozhledy 51, 1999, 168–172.195. Archeologie o dějinném vývoji předcházejícím první písemnou zprávu o Klučově před 750 letyaoudálostech po ní následujících. In: 750 let Klučova, Klučov 2000, 3–18, 22.196. Šumava a zlato. In: Zlatá stezka 6. (Sborník Prachatického muzea), Prachatice 1999, 13–25.197. K vývoji slovanského osídlení v Klučově a Pošembeří v 6.–9. století, Archeologie ve středních Čechách6, 2002, 147–197.198. Pietní park. Památník města Písku neodumírá. Písek 2002 (vydalo Prácheňské muzeum k 80. narozeninámPhDr. J. Kudrnáče, CSc., red. J. Fröhlich).199. J. Mařík: Paměti městyse Strunkovic 1926. Písek 2002. – Předmluva a odborné poznámky.Dále Jaroslav Kudrnáč uveřejnil 7 recenzí v odborném tisku a 26 popularizujících článků v denním tisku.ŽIVOTNÍ JUBILEUM PhDr. JOSEFA BUBENÍKA, CSc.V dnešní uspěchané době, kdy často pro sběhnejrůznějších událostí přestáváme vnímat běh času,mnohdy s údivem zjišťujeme, že někteří naši mladšíkolegové, které dobře známe od jejich prvních krůčkův archeologii, dospěli do věku, jenž je připomínánna stránkách odborného tisku a k němuž přáteléjubilujícího píší dedikované články. To je i případJosefa Bubeníka, který se narodil před šedesáti roky1. listopadu 1942 v městečku Sázavě.Byl to nepochybně tamější slovanský klášter,který J. Bubeníka již od jeho dětství k sobě přitahoval,a tak ho zprostředkovaně přivedl k zájmu o českéraně středověké dějiny. Nemalou zásluhu na prohlubováníBubeníkova vztahu k naší národní minulostiměl i emauzský benediktin a sázavský farář P. MetodKlement, výrazná postava českého katolicismupoloviny 20. století. Z jeho podnětu se náš jubilantvelmi záhy stal průvodcem po někdejším klášteře.Zřejmě nikoho z tehdejších návštěvníků nenapadlo,že z mladého průvodce se po čase stane uznávanýodborník, který svými studiemi přispěje k lepšímupoznání dějin této památky a okolního kraje.Zatímco základní školní vzdělání získal jubilantv rodné Sázavě, do gymnázia (tehdy ovšem označovanéhonevhodným a dnes již zapomenutým názvemjedenáctiletka) dojížděl do Benešova. Po maturitěv roce 1959 byl přijat ke studiu archeologie na pražskéFilozofické fakultě, kde ještě zastihl prof. J. Eisnerana samém konci jeho pedagogického působení.Hluboký zájem o archeologii raného středověku přivedlJosefa Bubeníka během studia jako tzv. pomocnouvědeckou sílu do Archeologického ústavua na výzkum v Březně. V téže době se účastnil i archeologickéhovýzkumu pořádaného toruňskou uni-