2003_2 - Archeologický ústav AV ČR

436Nové publikacevycházelo z přístupu k soli v nedalekých salinách(Bad Nauheim). Ačkoli samotná hrobová výbavastojí za pozornost a byla také předmětem speciálníchanalýz, hlavní zájem na sebe pochopitelně strhlapopsaná kamenná skulptura známá dnes jako„Glaubi“, jak byla familiárně nazvaná nadšenýminálezci a obdivovateli. Protože jde skutečně o unikátníartefakt, není divu, že frankfurtská výstava bylavlastně vytvořena kolem tohoto pozoruhodnéhodíla, budícího zasloužený zájem spolu s dalšími 30shromážděnými skulpturami Evropy doby železnépočínaje 7. stol. př. Kr. Pozornosti se přirozeně dostalotaké reprezentativnímu souboru nálezů z bohatýchhrobů, depotů či jednotlivých předmětů ze6.–5. stol., jako protějšku výbavy hrobů z Glaubergu;nechybějí ani nálezy z Čech (Manětín–Hrádek,Droužkovice, Hořovičky aj.).Náplň publikace, která výstavu doprovázela (a narozdíl od mnoha jiných případů byla k dispoziciv den vernisáže), je velmi široká, jak to odpovídácelému týmu autorů nejrůznější specializace: zahrnujepřehled keltského světa od historických zprávpo archeologii sídlení, pohřbívání a ekonomiky, podrobněse věnuje popisu nálezů z Glaubergu a okolí,restauraci kovových i organických předmětů (zachovalyse např. textilní obaly konvic, kožené a dřevěnésoučásti zbraní aj.) i metodám a výsledkům přírodovědnýchanalýz (pylová analýza medu/medoviny,ale i pylové diagramy získané ze zázemí lokality).Ikonografický rozbor nálezů z Glaubergu provedlO.–H. Frey (prvé vyhodnocení již Frey 1996 a Frey– Herrmann 1997), který připojil úvahu o časně laténskémumění obecně a věnoval se také kamennéplastice daného období a typu v Evropě; připomněldalší zhruba současné plastiky počínaje halštatskýmijen náznakově provedenými stélami z Německaakonče známým bojovníkem z Capestrana a skulpturamiz jižní Francie. Za možné vzory pro „Glaubiho“považuje D. Steuernagel řecké kouroi 7.–5.stol. př. Kr. Jak ukazují A. Rapin a B. Lescure, pozoruhodnápodobnost s plastikami z Roquepertuse,vybavenými stejným typem pancíře, přispěla k posunujejich datování blíže k datu nálezu z Glaubergu– od původně předpokládaného 3. stol. nyní k 5.stol. př. Kr. M. Höck upozorňuje na zhruba současnésochy bojovníků ze severozápadní části Iberskéhopoloostrova (k sympoziu na toto téma v Lisabonu2002 a k názorům na interpretaci těchtoplastik cf. Megaw 2002).Publikaci uzavírá katalog s detailním popisemvystavených předmětů, zahrnující kromě nálezůz Glaubergu ještě dalších 140 exponátů – jednotlivýchpředmětů či souborů z převážně časně laténskéstřední a západní Evropy, více či méně známých(škoda, že některé drobné předměty, např. unikátníbronzová šelma z Droužkovic, nebyly na výstavěinstalovány tak, aby vynikly detaily jejich provedení).Tento chronologický rámec přesahují kamennéskulptury s počátky v 7. stol. př. Kr. (stély) a některémladší. K nim patří také známá hlava ze MšeckýchŽehrovic. Domnívám se, že toto dílo se z danéhokontextu vymyká, a to nejen svým pozdějšímvznikem a nejistotou, zda jde o torzo celé postavynebo jen busty. Rysy této skulptury jsou unikátnímvýrazem specifické laténské tvorby bez patrnéhoovlivnění mediteránními vzory a bez přímých paralelve vystaveném souboru. Daleko spíše patří keskulpturám v rámci hérójských kultů demonstrovanýchnapř. francouzskými bustami typu Paule neboYvignac z mladší části laténského období (Ménezet al. 1999; Venclová 2002), které však expozice nijaknereflektovala.Výstava, po zásluze úspěšná, se řadí k inspirativnímpočinům, přinášejícím řadu nových idejí.Kvalitní a obsahově bohatý katalog je jejím důstojnýmzrcadlem, ale nejen to: předkládá množstvínových dat i jejich interpretaci a má šanci stát sehojně používanou příručkou pro badatelskou i širšíveřejnost.N. VenclováLITERATURAFrey, O.–H. 1996: Die Funde aus den Fürstengräber.In: Die Keltenfürsten vom Glauberg, Wiesbaden,55–98.Frey, O.–H. – Herrmann, F.–R. 1997: Ein frühkeltischerFürstengrabhügel am Glauberg im Wetteraukreis,Hessen. Germania 75, 459–550.Megaw, J. V. S. 2002: Report. In: Editorial, Antiquity76, No. 292, 304–305.Ménez, Y. et al. 1999: Les sculptures gauloises dePaule (Côtes–d’Armor). Gallia 56, 357–414.Venclová, N. 2002: Druidové, archeologie a historie.Památky archeologické 93, v tisku.A. Boos Hg.: Wirtshauskultur. Archäologie,Geschichte und Hinterlassenschaft einer altenRegensburger Schänke. Museen der Stadt Regensburg,Regensburg 2002. 205 str., 100 obr., 27tab. ISBN 3–935052–18–9.Pomineme-li vynikající grafickou úpravu knihyo „pohostinské“ kultuře období kolem roku 1500v Řezně, zasluhuje práce dvanáctičlenného autorskéhokolektivu pod vedením A. Boose pozornostz jiného důvodu. Především je spolu s výstavouuspořádanou Historickým muzeem města Řezna