2003_2 - Archeologický ústav AV ČR

434Nové publikacevýznam Čech nejen jako průchozího území náhlevzrostl, když po začátku 6. století byla tzv. jantarovácesta po východních úbočích Alp opuštěna. Nálezyetruských bronzových nádob v bohatých hrobechv časném laténu, stejně jako na sídlištích nověnalézané fragmenty řecké a etruské keramiky, přinášejířadu otázek po způsobu, intenzitě a příčinětěchto dálkových spojů. Autor se nad těmito otázkamipodrobně zamýšlí, probírá jednotlivé nálezyv Čechách a v okolních krajinách již od konce obdobípopelnicových polí a sleduje oboustranné vztahymezi Itálií a oblastí severně od Alp. Roztroušenénálezy značí dřívější trasy, po nichž se dostávalyitalské importy, asi prostřednictvím východohalštatskéhookruhu, až do Polska. Jednotlivé předmětyitalsko–etruských dílen ve stupni Ha C a D je třebauvést v souvislost s obchodem s jantarem. Cestyetruských nádob z dílen ve Vulci, vyráběných zvláštěv 5. století, vedly do Čech přes Alpy. Pak také dozápadního Švýcarska, východní Francie a jihozápadníhoNěmecka k nově zakládaným velmožskýmsídlům, a zdá se, že v 1. polovině 5. století prožívalakeltská střední Evropa svůj rozkvět. Na významuzískaly cesty do Tyrolska podél Salzachu, Innu a Ilzudo jižních Čech ve směru Vimperk – Strakonice. Jistěexistovalo i spojení západní Čechy, Porýní, Švýcarskoa Francie, což dosvědčují nejen bohaté hroby,ale i polohy opevněných sídel ve strategickýchpolohách. Své výroky autor dokládá podrobnýmvýčtem lokalit a úvahami o charakteru a intenzitěvztahů mezi Etrurií a keltským světem za Alpami.Pavel Sankot: Ein Beitrag zu den Wegen unddem kulturellen Austausch zwischen Ostbayern,Österreich und Böhmen in der Stufe LT A, 143–149.Ve stupni LT A byly Čechy pod silným vlivem italskýchoblastí. Jsou tu jednotně vybavené hroby válečníkůz nižších sociálních vrstev a hroby soudobéaristokracie (meče různých typů, pasové zápony).Okolní oblasti vykazují nejen dvoustranné styky,ale tehdejší komunikační spojení mezi evropskýmjihem a severem.Peter Trebsche: Herstellung und Verbreitungvon Keramik mit Feinkammstrich: Beispiele fürKontakte in der Spätlatènezeit, 150–160. Úvahyo vzájemných stycích jižního Bavorska, jižníchČech, Salzburska a Horního Rakouska na základěvýskytu keramiky s jemným hřebenováním, kterápatří vedle malované keramiky k nejkvalitnějšímvýrobkům pozdně laténského hrnčířství. Příkladydílen z Rakouska.Joachim Zuber: Die Cham–Further Senke in derVorgeschichte, 161–178. Oblast Všerubské vrchovinymezi Českým lesem, Bavorským lesem a Šumavoumá svou vlastní historii jako spojnice mezi HorníFalcí a Čechami. Výčet důležitějších nalezišť a nálezův různých obdobích. Zatím je tato oblast nedostatečněprozkoumaná, ačkoli jde o důležité územímezi Bavorskem a Čechami v celé historii.Werner Perlinger: Die Cham–Further Senke imMittelalter, 179–188. Místopis a historie nejdůležitějšíchstředověkých lokalit.Jarmila Princová–Justová: Bavaria Bohemia,Magna Moravia und Marchia orientalis: Zusammenlebenmiteinander und gegeneinander, 189–204. Přehlednépodání historie a územní rozlohy západníchslovanských kmenů od soužití s Avary přes Samovuříši až po karolinské období do příchodu Maďarů(6.–10. století). Současně je podán přehled vývojemateriální kultury (keramika podunajská, pražskéhotypu a všechny stupně hradištní, šperky, zbraně, nářadí),změny pohřebního ritu, sídlišť a hradišť, a tona území Čech a Moravy a v okolních krajích (Bavorsko,Horní a Dolní Rakousko), doklady vzájemnýchstyků podle vybraných předmětů a lokalit.Pavel Šebesta: Die ältesten Spuren der Kolonisationin Cheb–Eger, 210–226. Místo, kde vzniklodnešní město Cheb, leží na křižovatce cest S–J(Sasko – Bavorsko) a V–Z (Horní Franky – Čechy).Při výzkumech na hradě v posledních letech bylyobjeveny sídlištní objekty ze slovanského období,které byly poničeny při stavbě předštaufského hradua štaufské falce. Také z předhradí jsou dnes známézapuštěné objekty z předkolonizačního období,které svědčí o relativně silném slovanském osídlenív době od 8. století až do středověku.František Kubů – Petr Zavřel: Die Steige imBöhmerwald in der Vorzeit und im Mittelalter,210–226. Vzhledem k nálezům na obou stranáchŠumavy se předpokládá, že i v pravěku byly určitétrasy používány. Jejich směry do jižních Čech jsoutu vylíčeny od paleolitu až po historické období,podle ojedinělých nálezů, depotů, hradišť, nálezůmincí apod. V písemných pramenech se objevujízmínky o horských stezkách až od 11. století. Autořise podrobněji zabývají dvanácti historicky doloženýmistezkami, používanými od 14. do 16. stoletíjako kupecké (dovoz soli, tzv. zlatá stezka).Johannes Molitor: „Die Straße die nach Bayernführt“ und der Gunthersteig. Zwei Altstraßen vonder Donau durch den Mittleren Bayerischen Waldnach Böhmen, 227–240. Nejpřímější cesta přesstřední Bavorský les do blízkosti Dunaje, od Deggendorfuk Sušici a Klatovům, zvaná bavorská nebočeská a pak stezka Vintířova. Pojednání o stezkáchv historickém kontextu s topografií a archeologickýmidoklady.Veronika Höfinger: Die mittelalterliche Salzstraßevon Regensburg nach Prag und ihre neuzeit-