2003_2 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LV–2003 371Obr. 16. Otradovice: dům 6 –pohled od J na podlahu s kamenyz destrukce pece. — Abb. 16.Otradovice: Haus 6 – Blick vonS auf den Fussboden mit Steinlageder Ofendestruktion.2.3.2. Ostatní nálezyV objektech se mimo keramiku nalezly zlomky pražnic, jeden kamenný přeslen a další hliněné,v objektu č. 5 zlomek železného předmětu, železná kovářská struska a kostěný nástroj.Zlomky pražnic pocházejí z objektu 5 a 6/81, přitom v objektu 6/81 se dochoval i okraj (obr. 14: 5).Další zprohýbaný zlomek má jeden povrch modelovaný v ruce, druhý je hruběji hlazený. Podle dosavadníchpoznatků se pražnice objevují především v mladší fázi časně slovanského období (např.fázi II na Slovensku podle G. Fuseka 1994, 78). Na Moravě se vyskytly v jednom objektu z Břeclavi–Pohanskařazeném již do starší fáze, avšak v téže osadě v osmi objektech datovaných do mladšífáze (Dostál 1985, 67–68). Častěji se jejich zbytky naleznou v jámách než v domech. V Čecháchmůžeme spojit s časně slovanským obdobím nálezy z Března u Loun (Pleinerová 2000, Abb. 54: 6,8, 13, 14, 15), z Prahy–Bubenče (Roosveltova ul.), Prahy–Veleslavína (Zeman 1976, 196). To odpovídái datování objektů z Otradovic, řazených do relativně mladší fáze časně slovanského období.Celé pražnice se podařilo rekonstruovat až ze starohradištního období (Klučov, Plzeň–Lochotínskául.), v Břeclavi–Pohansku se podařilo rozlišit větší a menší typy (o délce 80–100 cm a ca 50 cm)z objektů časně slovanských (Dostál 1982, 31). Pražnice sloužily k sušení a případně pražení obilí,byly umisťovány spíše ve stavbách hospodářských.Mezi mazanicí z objektu 6/81 je větší kus se silně zaobleným hlazeným vnějším povrchem, kterýje jednoznačně dokladem jakési stavební konstrukce, podle P. Vařeky nejspíše mohl souviset s hliněnoupecí či tvořil doplněk omazání pece (obr. 14: 6). Obdobné zlomky jsou známy z Roztok u Prahy.Přesleny se našly v objektech 3/80, 5/80, 6/81 (2 ks). Byly vyrobeny z hlíny i horniny (opuky,obj. 3/80). Opukový byl dokonce zdobený na obou ploškách (obr. 10: 3). Typově jsou zastoupenypřesleny dvoukónické (obr. 13: 1) i kotoučové (obr. 12: 1), přeslen z objektu 6 má zvláštní kulovitýtvar (obr. 13: 12), tvarově nejbližší jsou asi bochánkovité přesleny z Dřetovic (Zeman 1976, obr.51: 3, 4). Převažovaly menší a lehčí kusy, jen kulovitý přeslen z objektu 6 vážil 29 g a patřil k masivním.Ten byl podle experimentálního zjištění vhodnější pro předení rostlinných vláken, zatímcolehčí přesleny zase k předení vlny (Březinová 1997, 130). Kamenné přesleny vyžadovaly již řemeslnouvýrobu, v Čechách se s nimi setkáváme v Roztokách, kde jsou vyrobeny z opuky (obj. 932)a písčitého prachovce (obj. 1038, 1061: Kuna – Profantová v tisku, tab. 29), a v Praze–Bubenči, kde