2003_2 - Archeologický ústav AV ČR

354Archeologické rozhledy LV–2003NEJSTARŠÍ SLOVANSKÁ SÍDLIŠTĚ NA ČELÁKOVICKUNaďa Profantová – Jaroslav ŠpačekV tomto příspěvku chceme zveřejnit především poznatky ze dvou sídlišť, objevených a částečněprozkoumaných v 80. letech a v závěru 20. století (Muzeum Čelákovice). 1 Obraz doplňují dostupnéinformace o dalších nalezištích v této oblasti (vesměs okr. Praha–východ). Tato sídliště leží na oboubřezích Labe, přesto je považujeme za reprezentativní vzorek zdejšího osídlení nově usazených Slovanůpředevším pro 7. století, i když je pravděpodobné, že se v regionu mohou objevit další soudobélokality. Větší počet objektů byl prozkoumán v Otradovicích, zatímco v Nehvizdech se podařilozachránit jen jeden objekt. Vzhledem k nepříliš rychlému nárůstu počtu lokalit kultury pražského typumá i ojedinělý objekt v nové lokalitě význam. Celkový obraz osídlení této oblasti v 7. a 8. stoletíje zřejmý z obrázku 1.1. NEHVIZDYLokalita se nachází na levém labském břehu v nadm. v. 244 m, v intravilánu dnešní jz. části obce.ZM 10, 13–13–12, koord. 10:169. Svým přírodním prostředím nevybočuje z charakteristiky zemědělskýchosad, jak ji podal již J. Zeman (1976). Vodní zdroj je od místa nálezu podle dosavadníchzjištění dosti vzdálen. Při stavbě rodinného domku ppč. 326/20 byl v září 2000 dokumentován zahloubenýobjekt označený č. 1.Popis: Objekt nebyl zachráněn kompletně, ale jen ze dvou třetin. Šlo o zahloubenou jámu s téměř rovnýmdnem a téměř kolmými stěnami. Výplň tvořila žlutohnědá jílovitopísčitá vrstva, pouze nade dnem bylazjištěna silně vypálená vrstva černá, místy červenooranžová (obr. 2), nedosahující až k jižní stěně, nadníž byly zbytky destruované pícky či ohniště (?). Orientovaná byla Z–V. Ve dně byla zjištěna mělká kruhovájamka o prům. 30 cm s výběžkem na JV. Podloží tvořila hnědočervená jílovitá hlína. Rozměry: Z–V106 cm (neúplný), S–J 152 cm (v řezu), hloubka max. 80 cm.Objekt nemá dosud analogie, s velkou opatrností ho lze interpretovat jako výrobní zařízení, jehož součástíbyla výheň či pícka.Nálezy: keramika celkem 20 jedinců 2 , z toho 1 miska, 3 okraje (2 zdobené), 3 dna, 1 zlomek ode dna,nezdobená těla z 12 nádob, z toho 2 podhrdlí (212 g v poměru PT : slídn. mat. 5 : 6), cf. tab. 1, v ní i rekonstruovanéprůměry den a okrajů nádob.Popis: Malá miska s mírně zataženým okrajem vysoká 64 mm, o prům. 70 mm, Pd 60 mm a maximálnívýduti 94/43 mm, nalezena na dně objektu (obr. 2; 3: 6); větší slepená okrajová část nezdobeného hrncePT (A 217 050: 166 g + 253 g nezdobených těl z téže), vyrobena ze silně písčitého materiálu s většímikamínky vystupujícími na povrch, nejspíše původně přetřený vrstvičkou, z níž zbyly již jen malé zbytky,okraj vodorovně seříznutý; zlomek okraje z obdobného materiálu, prosvítá více slídy, nejspíše z téže nádoby(A 217051), obr. 3: 1; 1 horní část nádobky s válcovitým ústím, zdobená pomocí hřebene; obdobnězdobený mírně šikmo seříznutý okraj; kotlíkovitě zesílené dno; 2 dna vyhnutá dovnitř; 1 nezdobené podhrdlí(A 217030) a zlomek dalšího, obě vyrobeny ze silně slídnatého materiálu. Přír. č. 482/00, Inv. č.A 21718–217043, A 217044–50, A 217051–217056. Obr. 3.Zhodnocení keramiky: Keramický soubor tvořený 20 jedinci je v rámci kultury s keramikou pražskéhotypu spíše početnější. Pro chronologii a kulturní zařazení objektu mají význam především početnézlomky nezdobené nádoby pražského typu (o váze 419 g, obr. 3: 1), nezdobená miska a zdobené zlomkyze dvou nádob (obr. 3: 2, 7), dna a nezdobená podhrdlí. Typické zlomky váží celkem 1181 g (tab. 1) oproti163 g těl nádob, ovšem představují jen necelou polovinu zjištěných keramických jedinců. Z tabulky 1vyplývá, že jak miska, tak oba zdobené okraje a 2 dna tvoří skupinu nálezů ze dna objektu a souvisejínejspíše ještě s dobou jeho funkce, nebo představují sekundární odpad, nejedná se tedy o keramiku spojenous pomalým zaplňováním objektu po jeho zániku.1 Věnováno dr. Josefu Bubeníkovi k životnímu jubileu.2 Keramický jedinec představuje všechny rozpoznané zlomky z téže nádoby, může jít o 1 i větší počet zlomkůnebo celou dochovanou nádobu.