2003_2 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LV–2003 365Obr. 10. Otradovice: nálezy z objektů 1 (1), 2 (2), 3 (3, 5, 6), 4/80 (4, 7–9). 3 – kámen. Označení kolečkempředstavuje bezpečně obtáčené okraje nádob. — Abb. 10. Otradovice: Funde aus den Objekten1 (1), 2 (2), 3 (3, 5, 6), 4/80 (4, 7–9). 3 Stein. Die Kennzeichnung durch einen Kreis repräsentiert mit Sicherheitgedrehte Gefässränder.riantu typu 5 (s kůly v rozích) nebo 6 (s 6 kůly). V Březně, byť v mladší situaci (9. stol.), má dům69 pět hlavních nosných kůlů, při východní stěně trojici, při západní dvojici kůlů jen v rozích (Pleinerová2000, Abb. 33: 1). V Otradovicích by dvojice kůlů byla naopak u z. stěny, u v. stěny bychommohli předpokládat tři kůly. Nepříliš odlišným typem je polozemnice z Tismic, která má též 2 kůlovéjámy ve stěně přiléhající k peci, v dalších dvou stěnách má po jednom kůlu – v severní uprostřed,v západní blíže straně severní, v poslední stěně nebyla žádná kůlová jáma. Obě kůlové jámyv. stěny jsou však blízko sebe, žádná není až v nároží (Tomková 1998, Abb. 13).Dochovaná z. stěna domu – obj. č. 6 – byla zachycena jako nepravidelná (s prohnutím hranysměrem do objektu), což bylo způsobeno nejspíše postdepozičními procesy a méně pevným písčitýmpodložím. Funkci žlábku v domě 6 se nepodařilo vysvětlit.Domy byly nejspíše obytné, v případě obj. 6 může dokládat větší zlomek mazanice (obr. 5: 6)s oblým povrchem omazání kamenné pece (nebo je pozůstatkem omazání blíže neurčitelné konstrukcedomu). V obou případech se v prostoru pece nalezly větší kusy (okraje) keramiky jako pozůstatekzvyku umisťovat nádoby v těsném sousedství pece, avšak nádoby nebyly v těchto případech zapouštěny.Soubory keramiky z domů působí jako relativně starší než soubory z okolních jam, avšak počítáme,že alespoň bezprostředně sousední jámy byly s domy současné. Zkreslení je dáno odlišnýmmnožstvím keramiky a tím, že v domech je uchován převážně sekundární odpad, avšak v jámáchmnohdy až terciární.