2003_2 - Archeologický ústav AV ČR

324ZÁPOTOCK¯: K ranému stfiedovûku Kutnohorska ...našli pouze zlomky keramiky hradištní.“ (Janská 1965, 23). Že během stavby hradu muselodojít ke značnému porušení starší situace, je zřejmé i z posudku kutnohorských geologůV. Hoffmana a Z. Trdličky, podle nichž byl při této příležitosti založen na z. okrajiostrožny lom, odkud se kámen hned používal ke zdění (Janská 1965, 24).O předhradí zkoumaném během poslední sezóny konstatovala výše citovaná zprávakomise, že v sondách „mělce pod povrchem vystupuje skalní podloží. Ojediněle se vyskytujíhradištní střepy a byl zachycen mělce zahloubený objekt s hradištní keramikou. Stratigrafieřezu obvodovým valem se zdá nasvědčovat slovanskému období. Na jednom místěbylo valové těleso staršího náspu využito pro fortifikační lehkou stavbu v 15. století“.Podle E. Janské (1965, 25) zde „sondy vedené po celé ploše … neodkryly ani jeden dokladsouvislého osídlení tohoto prostoru v 15. století“. V kulturní vrstvě o síle pouhých10–20 cm kryjící písčité podloží se „jen ojediněle objevily střepy shodné s těmi, na jakése často přišlo ve vnitřním hradě … roztroušené mezi střepy staršího hradištního osídlení“,přičemž o těchto „hradních“ střepech autorka uvažuje, že se sem dostaly nejspíše náhodně.Naopak se zde nalezlo „mnoho dokladů toho, že tento prostor byl soustavně osídlenve starohradištním období. Na základě předběžného zpracování této části nálezůurčujeme totiž převahu nalezených střepů do staršího hradištního období. Mimo jiné nalezlijsme i jámu s keramikou tohoto období; v tuto dobu byl tedy zřejmě prostor tzv. předhradísoustavně osídlen“. Stejný výsledek přinesl průřez valem na obvodu hradu. „I tytovaly vznikly dávno před husitským hradem a při jeho stavbě nebyly patrně zvyšovány anijinak upravovány. Také val a příkop, kterým byl celý ostroh na jv. oddělen od planiny, bylvybudován dávno před založením hradu a patřil k onomu slovanskému hradišti.“ (Janská1965, 25). Autorka proto dospěla k názoru, že předhradí k hradu nepatřilo. „Na tomto prostorubylo slovanské hradiště (předběžně je klademe do starší doby hradištní), které zabíralobuď právě jen prostor toho, co jsme dosud považovali za předhradí hradu Siónu, nebosnad celý předpokládaný prostor hradu, ač potom bychom museli uvažovat o tom, proč zdebyl, ve středu hradiště, hlouben příkop (který jsme až dosud nazývali příkopem mezi vnitřnímhradem a předhradím).“Objev slovanského hradiště na zdejší ostrožně je bezesporu významným přínosem výzkumuv l. 1961–1964, byť se terénní poznatky ukazují jako značně kusé. Nejistota, danározporem mezi údaji v předběžných zprávách a jednoznačným zařazením do starší dobyhradištní v literatuře (srov. níže), panuje i v jeho dataci. V tomto směru nabízí jistou, i kdyžjen omezenou pomoc raně středověká keramika nalezená během výzkumu.Raně středověká keramika z výzkumu v l. 1961–1964Keramické nálezy z hradu a předhradí byly po skončení výzkumu předány do muzea v Kutné Hoře,bohužel však bez nálezových údajů, tedy jako jeden soubor. Ten byl před inventarizací rozdělen na dvěčásti – na keramiku raně a vrcholně středověkou. V r. 1990 jsem v návaznosti na tehdy probíhající výzkumna Cimburku mohl díky dr. J. Valentové z OM v Kutné Hoře prvý z obou souborů zpracovat, přičemž prvotnímcílem bylo získat kontrolní vzorek pro zpřesnění datace cimburského materiálu. Až dodatečně, pojeho vyhodnocení a po konfrontaci s písemnými zprávami, se ukázalo, že má také co říci k historii siónskéostrožny.Soubor raně středověké keramiky, relativně bohatý (tab. 1), sestává kromě dvou větších fragmentů výlučněz jednotlivých zlomků. Kromě okrajových a všech zdobených jsme do soupisu zahrnuli ještě zlom-