2003_2 - Archeologický ústav AV ČR

336ZÁPOTOCK¯: K ranému stfiedovûku Kutnohorska ...Tab. 1. Cimburk a Sión. Složení souborů hradištní keramiky. — Tab. 1. Cimburk und Sión. Zusammensetzungder Keramikfundensembles aus den Befestigungsanlagen.(Jiráň – Rulf – Valentová 1987; Charvátová – Valentová – Charvát 1985; Motyková 1968).Stávající nálezový fond dovoluje rozlišit zhruba čtyři či pět fází:1. Keramika starohradištního rázu je na Cimburku i Siónu zastoupena esovitě profilovanýmihrnci se šikmo vyhnutým či přehnutým okrajem typu o. 1, 2 a hřebenovou výzdobou(kupř. obr. 8: 20; 9: 1–4; 11: 5–8;13: 1.4; 14: 1.3; 16: 1) a lze k ní přiřadit i technologickykvalitnější zboží (obr. 11: 14; 14: 1). V regionu ji lze rámcově srovnávat se souborystaršího klučovského horizontu (Kudrnáč 1970; Bubeník 1998). Není vyloučeno, že už nyníse objevuje také plastická profilace hrdla – srov. zlomek nezdobeného hrnce s okrajemo. 1, obr. 8: 1; v archaickém kontextu i provedení se vyskytla v nedalekých Močovicích(Motyková 1968, obr. 11: 3) a s možností jejího časnějšího nástupu počítá také J. Justová(1992, 144; k diskusi o této svérázné výzdobě, charakteristické pro středohradištní období,ale přežívající až do mladší d. hradištní, srov. posledně Bubeník 1999, 212).2. Nápadně vysoké zastoupení okrajů o. 3 na Siónu, mnohokrát převyšující jejich početna Cimburku, klade otázku, zda nereprezentují samostatnou sídlištní fázi, podle vazbyna hřebenovou výzdobu a profilovaná hrdla zřejmě už středohradištní, která je na Cimburkuslabě zastoupená, nebo zde vůbec chybí.3. Výrazně je na obou hradištích přítomna keramika středohradištního stylu charakterizovanávodorovně vyhnutým a zhora prožlabeným okrajem (o. 41, 42) a vyšším, prohnutýma měkce odsazeným hrdlem hladkým (obr. 9: 10, 11; 10: 1; 11: 1; 13: 2; 14: 4) neboplasticky členěným jedním či více vývalky. Ty jsou modelované buď na povrchu (obr.13: 3; 17: 5, 10–18, 20), nebo prožlabením vnitřní stěny (obr. 10: 8; 17: 11, 19), hladké,nebo s řádkem šikmých hřebenových vpichů a váží se zde na hřebenové prvky (tab. 2, 3),což naznačuje jejich středohradištní stáří (k jejich delšímu výskytu srov. výše). Podle regionálníchronologie by gros této keramiky mělo spadat do širšího rámce kouřimskéhohorizontu, stupňů III A, B (Šolle 1972). Její podíl je na obou hradištích natolik výrazný,že zřejmě signalizuje údobí intenzivnějšího osídlení.Otázkou je morfologicko–typologická „čistota“ souborů tohoto stylu. Kupř. v objektuč. 22 na Cimburku okraje o. 41, 42 převažují (obr. 9, 10, tab. 3), nemalý podíl tu ale mají