2003_2 - Archeologický ústav AV ČR

384MEDUNA: Nejstar‰í ranû stfiedovûké opevnûní ...Druhou oblastí, která by mohla přicházet v úvahu o původu keramických importů, je severníokraj Pražské kotliny. Při datování této keramiky se lze opřít o rozpracované sekvence chronologieLevého Hradce a Prahy. Poměrně výrazně je slídnatá keramika zastoupena na Levém Hradci, kdetvoří první klasifikovanou skupinu (Tomková 2001, 91) a kde ji nalézáme jak v situacích souvisejícíchse starším opevněním předhradí (srov. o. c., obr. 58–59, komentář 26n.) ještě před nástupemkeramiky s límcovitými či kalichovitě prohnutými okraji, tak v situacích souvisejících s opevněnímmladším (o. c., 85–87). Výstavba této fortifikace – hradby M – je datována srovnáním s keramickousekvencí Prahy do intervalu posledních dvou desetiletí 9. a první třetiny 10. století (o. c., 98). Aniv nálezech z Pražského hradu nenalézáme jednoznačné omezení výskytu slídnaté keramiky – objevujese v situacích překrytých tělesem nejstarší dřevohlinité hradby, stejně jako v tělese této hradbyivjejím nadloží v kontaktu s keramikou s límcovitými okraji, tedy ve fázích PH A – PH B2 (srov.Boháčová 1996; 2001, 264n.). Dendrochronologické datování zde klade smýcení dřev konstrukcenejstarší dřevohlinité hradby na přelom 9.–10. století (Boháčová 2001, 273n.).Nádoby ze silně slídnatého materiálu zdobené hrubým hřebenovým vpichem se tedy mohly naMělnicko dostávat z východu jako tzv. mladší klučovský horizont před polovinou 9. století, nebojako kouřimská či libická keramika před polovinou století následujícího. Představují-li jižní import,pak leží jejich počátky někde v 9. století a mohou přesahovat do prvních desetiletí století 10., kdy sesetkávají s keramikou s výrazněji profilovanými (mj. límcovitými) okraji. Ty však v souborech z nejstaršífáze opevnění a k němu příslušného osídlení mělnického návrší ještě nezachycujeme, a lze setedy přiklonit k časnějšímu datování hradby A do 9. století.ZávěremNa dohled seskupení hradišť Pražské kotliny stálo tedy téměř uprostřed pomyslné obilnice a vestrategické poloze na vodní cestě v 9. století hradiště, jehož centrální funkci v regionu prověřilo následujícíchvíce než tisíc let existence osídlení „v jedněch hradbách“. I když nemůžeme jednoznačnědosadit do Kristiánovy čtyřčlenné rovnice o jedné neznámé Kosmovo „castellum Psov“, lze chápatlegendistou zmíněný dynastický sňatek Ludmily a Bořivoje jako počátek expanze, která mohlapřímým připojením kraje Pšova otevřít Přemyslovcům cestu k ovládnutí severní poloviny Čech.LITERATURABartošková, A. 2000: Libice nad Cidlinou – výzkum předhradí v roce 1997, Památky archeologické 91, 315–344.Boháčová, I. 1996: Nejstarší horizonty severního traktu Pražského hradu a jejich keramický inventář. In:Z. Kurnatowska ed., Slowiańszcyzna w Europie średniowiecznej 1, Wrocław, 215–325.— 2001: Pražský hrad a jeho nejstarší opevňovací systémy. In: Mediaevalia archaeologica 3. Pražskýhrad a Malá Strana, Praha, 179–301.Bubeník, J. 1998: Ein Beitrag zur Erkenntnis des Klučover Horizontes — Příspěvek k poznání klučovskéhohorizontu, Památky archeologické 89, 230–266.Mařík, J. 2001: Výzkum raně středověkého opevnění na parcele č. 5 v Libici nad Cidlinou, Archeologie vestředních Čechách 5, 581–590.Sláma, J. 1977: Střední Čechy v raném středověku III. Archeologie o počátcích přemyslovského státu.Praehistorica 14. Praha.Tomková, K. 2001: Levý Hradec v zrcadle archeologických výzkumů. Díl I. Castrum Pragense 4. Praha.Die älteste frühmittelalterliche Befestigung im Areal der Stadt Mělník... provincia Sclavorum, que Psou antiquitus nuncupabatur, nunc a modernis ex civitate noviterconstructa Mielnik vocitatur – wohl die literarische Form oder auch die Logik des Inhalts führte im10. Jh. den Legendenschreiber Christianus dazu, dass er es dem Leser überließ, sich zur Landschaft