2003_2 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LV–2003 429Martin Nodl – František Šmahel edd.: Člověk českého středověku. Argo (edice Každodenníživot) Praha 2002. 500 str., ISBN 80–7203–448–0.Knížka sdružuje osmnáct autorů, z nichž každý vložil do společného díla, redigovaného M. Nodlema F. Šmahelem, po jedné své kapitole vytvářející představu o někdy více profesně, jindy spíšesociálně určené skupině středověkých lidí žijících na území Čech. 1 Obsáhlá publikace, která společnouprací vznikla, je svým tématem, zvolenou koncepcí i způsobem zpracování dobrým příklademtzv. „třetího proudu“, což znamená, že je napsána nejen pro specialisty v oboru historie, ale poskytujeinformace a podněty k zamyšlení i k vlastní práci také badatelům v dalších, historii blízkýchoborech a zcela jistě patří též do rukou vzdělaného laického čtenáře a vážného zájemce o minulostČech. Je to způsob publikace, který již dlouhou dobu zajímá přední evropské nakladatelské domy,zejména francouzské a anglické, a je to cesta, na niž se stále více jako autoři vydávají i pracovnícipředních vědeckých pracovišť a nejlepších universit, aby před veřejností pomohli obhájit a legitimovatsvé obory ve stále vzrůstající záplavě plytkého populárního braku. Zde samozřejmě nerozhodujetučnost poznámkového aparátu a délka seznamů posbírané literatury, ale kvalita srozumitelně tlumočenýchmyšlenek. Není to tedy cesta snadná.V prezentované publikaci se jednotlivé kapitoly svou individuální koncepcí i hloubkou záběrunavzájem poněkud liší, ale všechny mají společného jmenovatele. Všechny se pohybují uvnitř trojúhelníkuvymezeného stranami, jež lze opatrně pojmenovat klasickými názvy „sociální, hospodářskéa kulturní dějiny“, a inklinují tu více a jindy méně k některé z těch stran uvedeného pomyslnéhoobrazce. Nepochybně pročte tedy s užitkem 18 z 19 kapitol i archeolog středověku, pokud ovšemsvůj profesionální úkol chápe jako integrální pokus o konstrukci představy o podobě kultury středověku,co nejvíce se blížící minulé realitě. Může být přitom dokonce potěšen, že v textu publikace občasprobleskne i nepatrná připomínka přínosu archeologie, ale bohužel jen jedna z kapitol se úspěšněsnaží pracovat jak s prameny psanými, tak s výsledky archeologie středověku 2 , což samozřejměnení u všech kapitol možné, ale u některých využití této možnosti citelně chybí. Například souborvětšiny kapitol vázaných na středověké město 3 , jemuž archeologie středověku věnovala v uplynulýchčtyřiceti letech značnou pozornost 4 , vede k zamyšlení nad pozoruhodným míjením se možností svě-1 Martin Nodl – František Šmahel, Člověk v českém středověku, 9–24, společná úvodní kapitola obou editorů;Josef Žemlička, Panovníci z rodu Přemyslovců, 25–56; Božena Kopičková, Urozená paní, 57–91; Martin Wihoda,Moravský údělník, 92–117; Ivan Hlaváček, Dvořan – diplomat, 118–138; Zdeňka Hledíková, Biskup, 139–165;Libor Jan, Řeholník, 166–191; Martin Nodl, Farář, 192–219; Pavlína Rychterová, Viklefice a její předchůdkyně,220–247; Paweł Kras, Český kacíř – husita, 248–269; Michal Svatoš, Vzdělanec – učenec – profesor, 270–284;Pavel Spunar, Spisovatelé – vzdělanci – básníci, 285–308; Milada Říhová, Středověký lékař, 309–336; Jan Klápště,Měšťané a lidé z města, 337–363; František Hoffmann, Řemeslník a kupec, 364–391; Tomáš Borovský, Měšťan,392–412; Thomas Krzenck, Měšťanka, 413–435; Jaroslav Čechura, Sedlák, 436–459; František Šmahel, „Lidéna okraji“ pozdně středověké společnosti, 460–481; Seznam vyobrazení, 482–486; Jmenný rejstřík, 487–500.Bylo by komické vyjmenovávat, která profese nebo která skupina středověkých obyvatel v obsahu knihy ještěchybí. Výběr kapitol a autorů závisí především na volbě některé z více koncepčních možností; z hlediska tévarianty, jež byla realizována v této publikaci, nutno poznamenat, že představa o obyvatelích středověkých Čechbez těch, co žijí na hradech a tvrzích, je neúplná.2 J. Klápště, op. cit. v poznámce 1.3 Kromě J. Klápště, op. cit. v poznámce 1, dále ibid. F. Hoffmann, 364–391; T. Borovský, 392–412; T. Krzenck,413–435. Totéž ovšem platí i pro kapitolu J. Čechury, 436–459.4 Základní archeologická literatura k problematice města viz J. Klápště, op. cit. v poznámce 1, 362–363; dáleJ. Klápště et al., Medieval Archaeology 1969–1993. Selected bibliography of the works prepared within the researchprogramme of the Institute of Archaeology, Prague. In: 25 Years of Archaeological Research in Bohemia,Památky archeologické – Supplementum 1, Prague 1994, zvl. s. 118–119, 123–124 a jednotlivé údaje v ostatníchtématických oddílech bibliografie. – Navazující bibliografie viz M. Drašnarová ed., Bibliografie české a moravskéarcheologie za r. 1994–1995, Archeologické rozhledy 49, 1997, zvl. s. 763–728; za roky 1996–1997, Archeologickérozhledy 51, 1999, zvl. s. 952–956; za roky 1998–1999, Archeologické rozhledy 53, 2001, zvl. s. 886–888.Poprvé přímo historikům zprostředkovaly výsledky archeologického výzkumu měst tři články: M. Richter,Der archäologische Beitrag zur Kleinstadtforschung in Böhmen. In: Vor– und Frühformen der europäischen Stadt