2003_2 - Archeologický ústav AV ČR

432Nové publikaceArchäologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern/West–und Südböhmen (Archeologickápracovní skupina východní Bavorsko/západnía jižní Čechy). 11. Treffen 20. bis 23. Juni 2001 inObernzell. Rahden/Westf. 2002. 298 str.Sborník přednášek z pravidelného zasedání pracovnískupiny, tentokrát v Obernzellu (u Pasova)v roce 2001. Tématem setkání byla komunikacepřes Šumavu, Český les a Bavorský les a s ní spojenákulturní výměna s důsledky pro obě území.Vúvodním zasedání bylo vzpomenuto narozeninzasloužilé organizátorky těchto setkání PhDr. MarieZápotocké, CSc.Luboš Jiráň: Topographie der Kulturimpulse,15–20. Studie se zabývá předpoklady pro šířeníkulturních podnětů, vznikem větších celků a jejichvzájemným ovlivňováním. Nové podněty mohouzanechávat hmotné stopy jako rozšíření výrobků,tvarů nebo výzdobných prvků. Jako příklad můžesloužit rozšíření typu Riegsee ve střední Evropě napočátku mladší doby bronzové. Z jižních Čech pocházíz té doby významná skupina depotů s předmětytypickými pro střední Podunají (např. Hořicev Čechách, Varvažov). V tomto i následujícím obdobíBr D – Ha A jsou v nálezech doklady dálkovékomunikace, spočívající v širokém spektru domácíchi cizích předmětů, které podávají jednoznačnéinformace o spojení různých území, a tím i směrudálkových cest.Antonín Beneš: Bemerkungen zu den Wegenzwischen Ostbayern, Österreich und Böhmen, 21–22.Archeologické bádání na území mezi Čechami, Rakouskema Bavorskem má dlouhou tradici hlavnědíky amatérským pracím J. Rychlého od konce 19.stol. a K. Brdlika ve 20. stol. na Českokrumlovsku.Šumava nebyla nikdy neproniknutelným horskýmpásmem, jak dokládá i etnografický poznatek ze začátku20. stol. Husy z oblasti Vimperska se prodávalydo Německa živé a pochod od hradiště Věnecpřes Bohumilice, Strážný do Freiburgu trval 3 dny.Čechy měly vždy úzký vztah k Podunají jak rakouskému(jižní Čechy), tak bavorskému (západní Čechy).Pavel Břicháček – Milan Metlička: Die linearbandkeramischeBesiedlung der Region Domažliceund ihre Kontakte mit dem bayerischen Donaugebiet,23–34. Teprve v posledním desetiletí bylomožno i západní Čechy zahrnout mezi oblasti s neolitickýmosídlením. Potvrdily se dříve vyslovovanédomněnky o postupu prvních zemědělců z pražskékotliny přes Beroun, Hořovice, Cerhovice, Rokycanydo plzeňské kotliny. Poslední velké výzkumy(Vochov, Plzeň–Křimice, Litice, Malesice) doplňujíchronologické schéma. Zjištěno postupné osídleníkultur s lineární a vypíchanou keramikou. Zvlášť intenzivníbylo v mladším lineárním stupni patrně sesílící kolonizací. Podnětem k osídlení domažlickékrajiny (přes Chotěšov a Stod), ležící na přímé spojnicik Dunaji, byl přístup k dolnobavorským zdrojůmkamenné suroviny v dolech u Arnhofen (rohovce,křemence).Marie Zápotocká: Kontakte, Importe, Warenaustauschund mögliche Pässe und Wege zwischen Böhmenund Bayern im Neolithikum, 35–41. Šumavaani Český a Bavorský les nebyly ani v neolitu nepřekročitelnoupřírodní překážkou. Trvalejší osídlení jedoloženo pro období lineární a vypíchané keramikyv Plzeňské pánvi a v bavorské nížině. Budějovickáoblast byla osídlena jen přechodně. Ojedinělé nálezykamenných nástrojů v horách a při potocích dokazují,že tehdejší obyvatelé horské přechody znalia přenášeli tudy nejen importy (v Čechách keramikatypu Oberlauterbach, kamenná surovina). Jeotázkou, zda změna stylu lineární keramiky ve vypíchanounebyla ovlivněna kolonizací ze severozápadníchČech nebo pražské či plzeňské kotlinya zda také žárový pohřební ritus odtud nepřišel doBavorska. Jak se zdá, tak nejpoužívanější cesta vedlaz Plzeňska po Radbuze k Všerubskému průsmykua pak podél řek Cham a Regen do oblasti surovinovýchzdrojů (lomů).Jiří Havlica – Petr Hrubý: Betrachtungen überdie Burgwälle und Höhensiedlungen am Ende derFrühbronzezeit in Südböhmen, 42–61. Při studiustarší doby bronzové v jižních Čechách jsou důležitéotázky spojené s obchodními a kulturními kontakty.Zvláště rozbor a rozšíření bronzových depotůa ostatních kovových předmětů a jejich typologieukazují určitou souvislost mezi dolováním a alpskýmizpracovatelskými centry, dálkovými spojia výšinnými sídlišti. Z konce starší doby bronzovéje jich dnes známo již dvacet. Je popsána jejich stavebnístruktura, opevňovací prvky, poloha v krajině,vzdálenost od vody. U těch, které byly více zkoumány,autoři popisují další detaily. Důležité nálezyjsou z výzkumů na Dívčím Kameni a ve Vrcovicích.Z většiny ostatních jsou jen nálezy získanépovrchovými průzkumy. Keramické tvary souvisejís podunajským územím, zastoupeny jsou kulturyvěteřovská, maďarovská, straubinská a kulturyz maďarského Podunají. Jsou tu i stopy metalurgickéčinnosti. Výšinná sídliště zaujímají převážněpolohy podél největších řek. Tato dispozice dosvědčujevýznam spojení S–J, zvláště po Vltavě odstředních Čech k Dunaji. Jejich význam tkvív mladším období starší doby bronzové. Velká mohylovápohřebiště s bohatou výbavou vedle výšinnýchsídlišť ukazují, že zde žila společnost, která simohla dovolit provozovat dálkový obchod a sou-