2003_2 - Archeologický ústav AV ČR

404KOTLÍK: K perspektivám hradu Vízmburk ...Obr. 1. Vízmburk 2002. Pohled na hradní nádvoří (foto P. Kotlík).Obr. 2. Vízmburk 2002. Východní částjádra hradu.hmoty památky samé. Pokud je třeba vyhloubit jámy pro základy konstrukce přístřešku (pro patkynosných sloupů apod.), je třeba volit metody co možná nejšetrnější. Otřesy nebo chvění podloží mohoupřispět ke statickému poškození památkového objektu, ke vzniku prasklin v kamenných blocích,ve zdivu apod. Nebezpečný může být i provoz těžkých nákladních automobilů nebo činnost velkýchkompresorů či vrtných zařízení v blízkosti chráněného objektu.Při budování přístřešků hrozí nebezpečí mechanického poškození subtilnějších částí objektu nešetrnouprací řemeslníků. Neopatrné používání betonových směsí (při stavění základů apod.), tmelicíchprostředků (např. při instalaci kotev) apod. může vést k těžko odstranitelnému znečistění povrchuobjektu. Také nadměrné množství vody používané při stavebních nebo vrtných pracích můžepřispět k poškození památky.Nedostatečně pevná konstrukce zastřešení (příliš lehká nebo špatně zajištěná) se může působenímvětru nebo při zatížení vrstvou sněhu apod. zřítit a objekt poškodit. Špatně navržená konstrukcemůže být příčinou špatného větrání prostoru pod přístřeškem, může zde vyvolávat kondenzacivlhkosti či přehřívání tohoto prostoru. Účinek takového krytu může být potom právě opačný – namístoochrany může vyvolávat zvýšení vlhkosti doprovázené růstem různých druhů vegetace, destrukčnímpůsobením vodorozpustných solí atd. Nevhodně zvolený tvar přístřešku může lákat ptákynebo jiné živočichy, poskytovat jim úkryt a tím zvyšovat nebezpečí znečistění památky trusemi mechanického poškození. Problémem může být i odvod srážkové vody ze střechy; pokud není řešensprávně, může být voda sváděna k základům objektu. Takováto úprava samozřejmě, místo abymu bránila, podporuje přísun vody do hmoty památky.Návrh zastřešení musí ovšem splňovat ještě jeden důležitý požadavek – postupnou změnu mikroklimatupamátky, zejména postupný pokles vlhkosti objektu. U většiny materiálů i jejich kombinacív reálných objektech bývají nebezpečnější časté (zvláště velké) změny teploty a vlhkosti než konstantní,byť ne zrovna optimální stav (jsou samozřejmě výjimky – při haváriích apod.). Proto je také třebapři změně okolních podmínek (i když požadovaným směrem, k optimálním hodnotám) pečlivě sledovatodezvu materiálu a včas podmínky upravit (např. snížit rychlost změny) tam, kde je reakce objektuna změnu nežádoucí. V praxi to znamená, že i když je zřejmé, že pro určitý objekt je vhodné sníženístupně jeho zavlhčení, a rozhodneme se pro zhotovení ochranného přístřešku, je nutné sledovatchování objektu při postupném vysoušení. Projevují-li se závady či poruchy, které souvisejí s přílišrychlým poklesem vlhkosti materiálu, je třeba vysoušení zpomalit nebo i zastavit a dát tím hmotě objektučas, aby se se změněnými podmínkami vyrovnala (objemové změny, odumírání vegetace atd.). Tentopožadavek platí obecně, ale v případě změn vlhkosti a teploty zvláště – i u anorganických materiálů.