2003_2 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LV–2003 251Obr. 10. Mauern, mamutí kly, lopatky, lebka a kusy páteří ve vchodu do jeskyně Weinberghöhle (Bohmers1951). — Fig. 10. Mauern, mammoth tusks, shoulder blades, skull and pieces of backbone in the entranceto Weinberghöhle cave (Bohmers 1951).(ovšem proč je skrývat v jamách, kde není po ruce), ale už stěží jako surovinu. Velmi hojnéjsou v jamách kly, i když se mamutovina na některých sídlištích téměř nezpracovávala(např. Dobraničevka: Šovkopljas 1972, 186). Úvahy o hloubení jámy ve zmrzlé zemi zaúčelem uložení drobných odpadků snad nemohou být myšleny vážně. Racionalita těchtopředstav však nespočívá v jejich pravděpodobnosti, ale v účelovosti: pro O. Soffer byloúčelné zachovat původní Jefimenkovu myšlenku, že šlo především o spižírny, protožechtěla ukázat, jak se v posunu jam ze středu sídliště k některým chatám odráží postupnépřisvojování zdrojů vznikající elitou (Soffer 1985, 462). Bezmála každá jáma obsahujekromě dominantních velkých kostí i jiné předměty, jako kůstky menší až drobné zvěře,často velmi početné kamenné nástroje (v Mezinu až 2278 ks), zlomky kostěných nástrojůa zbraní, popel, okr aj. V 6 z 13 jam v Mezinu byly i terciérní konchylie (až 51 ks) a ve 3i zlomky uměleckých předmětů (Sergin 1987, tab. 2). Uvedená tabulka podává i přehledzastoupení jednotlivých mamutích kostí: celkem poskytly 13 lebek, min. 20 mandibul,min. 39 klů, 25 lopatek, 26 pánví atd., oproti tomu jen přes 34 zlomků žeber a zhrubastovku obratlů. V Avdějevu se mamutí kosti vyskytovaly hlavně v jamách, zejména lebkya obratle. Na dně jam spočívaly celé kostry vlků, ve svrchní části výplní jen jejich části(Grigoriev 2000). Pro prakticistní uvažování současné paleolitické archeologie je příznačné,že jámy se jako skrýše na maso interpretují podle toho, co se v nich nikdy nenašlo;