2003_2 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LV–2003 339jednoduché typy o. 1–3. Naopak argumentem proti výraznějšímu přežívání starohradištníchtvarů může být jejich absence v silu č. 30 a dalších sídlištních souborech z Hořan I(Jiráň – Rulf – Valentová 1987, 91, obr. 14–16), které jsou přes svou početnost vcelkusourodé a svou morfologickou skladbou uvedenému stylu plně odpovídají.4.–5. Z následujících dvou období je na Cimburku doložena, zatím stopově, jen keramikamladohradištní, naznačující, že někdy v této době funkce hradiště končí. Naopak naSiónu signalizuje výskyt okrajů charakteristických pro mladší a pozdní dobu hradištní déledobéosídlení, zřejmě související s využitím zdejší polohy ke stavbě menšího panskéhosídla – Hrádku písemných pramenů.4. HRADIŠTĚ CIMBURK A SIÓN – OTÁZKA FUNKCECo se týče polohy, náležejí Cimburk i Sión shodně k ostrožnému typu dvoudílnýchhradišť. Cimburk je ovšem plošně rozsáhlejší a také přírodou nesrovnatelně lépe chráněný.Jeho mohutná akropole – vrch Homole – dominuje okolní parovině, proti tomu siónskáostrožna se v ní při pohledu z dáli zcela ztrácí. Shodná je u obou datace nejstarších sídelníchfází do staro– a středohradištního období, řadící je mezi tři desítky dosud známýchhradišť tohoto stáří na území Čech (Bubeník 1999, 632), přičemž stejně jako u většiny pravěkýcha raně středověkých výšinných poloh neumíme ani zde rozhodnout, zda se jednaloo osídlení kontinuální, nebo přerušované. Na Cimburku známe navíc stáří předhradníhoopevnění, které bylo funkční ve střední a patrně ještě mladší době hradištní, přičemžzlomky keramiky staršího rázu z bermy, stratigraficky předcházející příkop, nevylučují, žek vybudování tohoto opevnění, resp. jeho obnově či přestavbě na místě předchozí pravěkéfortifikace, mohlo dojít již ve starší době hradištní. Naproti tomu stáří raně středověkéhoopevnění Siónu není blíže známo. Další osud obou lokalit se už liší. Zatímco na Cimburkuosídlení v mladší době hradištní doznívalo, na Siónu trvalo až do pozdně hradištníhoobdobí, zřejmě v souvislosti s existencí Hrádku – nevelkého šlechtického sídla chráněnéhohlubokým příkopem v prostoru někdejší akropole.Rozdílný byl i vztah k osídlení Čáslavské kotliny, při jejímž sz. okraji obě hradištěleží (obr. 25A). Raně středověká ekumena, dokud ji nepoznamenala vnitřní kolonizace,byla blízká stavu, jaký se dlouhodobě utvářel v průběhu zemědělského pravěku (obr. 25B).Z tohoto hlediska leží Cimburk při hranici zón A a B (tj. při hranici krajiny trvale osídlenés krajinou jen sporadicky či náhodně osazovanou, tvořící přechod k „lesní krajině“ –zóně E). Proti tomu Sión se nachází už v nitru zóny B. Přesto se dá říci, že umístění obouche Besiedlung im Umkreis von 10 km von den Befestigungsanlagen Cimburk und Hrádek/Sión (Lage desKartenausschnittes ist auf der Karte der Vegetationsverhältnisse eingezeichnet: Abb. 25C). Befestigte Lagen(volle Quadrate, halbierte Quadrate – unsichere Datierung): 1 Kutná Hora–Cimburk, 2 Chlístovice–Sión,3 Bořetice, 4 Čáslav–Hrádek, 5 Malín, 6 Kolín–Hánín, 7 Drahobudice, 8 Pašinka, 9 Lomec, 10 Třebonín,11 Hraběšín. Waagrechte Schraffierung – Fundkataster aus der jüngeren Burgwallzeit, Gitternetz – Fundkatasteraus der älteren und mittleren Burgwallzeit (auf dem Gebiet des Bezirkes Kolín nicht unterschieden);Quellen: Bubeník 1993; 1997; Čermák 1897; Dvořák 1936; Frolík – Sigl 1994; Hrala 1985; Charvát1994; 1995; Jansová 1929; Jiráň – Rulf – Valentová 1987; Píč 1909; Profantová 2000; Sláma 1986; Smetánka– Škabrada 1975; Stocký 1925; Škabrada – Smetánka 1975; Škrdle 1934; Šumberová 2000; Tomášek1999; Turek 1970; Valentová 1992; Vávra 2000; Velímský 1985; Zápotocký 1998 und die zugehörigen BändeVýzkumy v Čechách.