2003_2 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LV–2003 433časně být spotřebitelem dovážených luxusníchpředmětů, ať už jde o jižní importy bronzovýchpředmětů nebo např. o depot jantarových pereluDívčího Kamene. Zánik těchto hradišť je nejasný,stejně jako kultury lidí, pohřbených v pozdně starobronzovémobdobí v mohylách. Časově jsou nálezyz výšinných sídlišť řazeny do st. Br A2–B1. Otázkouzůstává osídlení jižních Čech a jejich kulturnípříslušnost ve starším úseku v Br A1, protože se nezdá,že by v tuto dobu byla oblast neosídlená.Wolfgang David: Bayern und Böhmen zwischenOst und West während früherer und mittlerer Bronzezeit,62–93. V rozsáhlé práci autor pojednává o stycíchmezi východním Bavorskem a západními a jižnímiČechami, jejich příslušností k nadřazenýmarcheologickým skupinám a celkům a o rozdílnýchnebo společných kulturních znacích mezi těmitosousedními krajinami, rozdělenými jen přirozenouhorskou hranicí. Při sledování této tematiky zůstávádodnes jedinečným výchozím bodem práce Fr.Holsta z r. 1953, v níž jsou dány ještě dnes uznávanékulturní zóny západní, východní a severní. Autorsleduje větší či menší změny v rozdílech těchto oblastí,jak je přinášela nová interpretace, nové výzkumya hlavně detailnější poznání náplně materiálníkultury v mnoha svazcích PBF. Dále se zabývá přínosemjednotlivých evropských, hlavně německýchbadatelů k interpretaci mohylových skupin, jejichchronologii a ke vzájemným vztahům na celém územímezi Porýním a Podunajím. Podrobně se zaobírávznikem, vývojem a rozšířením základních typůbronzových předmětů, vytvářením lokálních tradicaž do oblasti dunajsko–potiské, pak vzájemně sepřekrývajícími východními a západními tvary v oblastechmezi jižním Bavorskem a Karpatskou kotlinou.Konstatuje, že krajina po obou stranách česko-bavorskéhorské hranice byla silně ovlivněnarozšířením západních i východních (podunajských)nejen bronzových tvarů a patří ke stejné oblastiv rámci mohylové kultury a jejího třídění. Tato prácevyčerpávajícím způsobem daleko přesáhla danétéma.Michal M. Rind: Beziehungen zwischen Bayernund Böhmen in der mittleren Urnenfelderzeit,94–106. Původní dělení období popelnicových polípodle nálezů z hrobů a sídlišť od Müllera–Karpea H. Hennig na časné (Br D – Ha A1), střední (HaA2–B1) a pozdní (Ha B2/3) bylo v posledních letechdále zjemňováno. Problematický je pro tutokulturu relativně malý počet bronzových předmětův hrobech a také těžko rozlišitelná hrobová a sídlištníkeramika. Podle hrobových celků po oboustranách horského předělu jsou v severozápadnímBavorsku a v Čechách dva výrazné keramické typy,které se opakují, tzv. attinské zboží a mísy s turbanovitýmokrajem. Na více příkladech autor rozebírározdíl mezi attinským ornamentem v Ha A a tzv.attinským zbožím s horizontálními pásy rytých linií.V Čechách jsou takto zdobené nádoby, známéz knovízské kultury, datované do Ha A–B1, stejnětak v nynické kultuře. Současně s attinským zbožímse objevují mísy s turbanovitě utvářeným okrajemv hrobech i na sídlištích. Keramické tvary, kterése společně vyskytují v Čechách a v Bavorskuběhem středního období popelnicových polí, dokládajívzájemné vztahy v obou krajinách žijícíchobyvatel, což předpokládá komunikační systém,který mohl překonávat přírodní bariéry.Ondřej Chvojka: Die Verbindungen zwischenSüdböhmen und den Nachbarregionen in der Urnenfelderzeit,107–120. V době popelnicových polítvořily jižní Čechy se středními jednotnou oblast(knovízská kultura a štítarská) a i v nich se knovízskávyvinula z mohylové a nikoli kolonizací ze severu.Ta postupovala jen do dříve neosídlenýchkrajin středního Povltaví v Ha A2. Také v západníchČechách se mohylová měnila v kulturu popelnicovýchpolí – zde milavečskou (Br D – Ha A).Vpozdní době bronzové nastává rozdíl, v západníchČechách vzniká k. nynická z úzkými vztahyk oblastem chebské a frankohornofalcké. V jižníchČechách následoval vývoj knovízské ve štítarskou.Vzájemný styk západních a jižních Čech není zcelavyjasněn, jsou jen ojedinělé doklady kontaktů,hlavně v depotech, kde předměty dokládají kulturníimpulsy z jižního a jihozápadního Bavorska. Najižní Čechy významně působila oblast podunajskáz Hor. Rakouska. Směrem S–J lze pro styky vymezitdvě cesty. Ta podél Vltavy se dělila na západní(lineckou nebo krumlovskou) a východní, zvanoufreistadtská. Po obou byla na sever dopravovánaměď a sůl, co se dopravovalo na jih je předmětemúvah. Obě cesty jsou vyznačeny depoty a výšinnýmisídlišti (Dívčí Kámen). Na základě rozboru nálezůa jejich styků se sousedními oblastmi je jasné,že jižní Čechy v době popelnicových polí byly důležitýmstředoevropským prostorem, v němž se stýkalytři velké celky: hornodunajský, středodunajskýa lužická popelnicová pole. Byly prostředníkemstyků mezi středními Čechami a alpskými centry.Miloslav Chytráček: Südwestböhmen im überregionalenVerkehrsnetz der Hallstatt– und Frühlatènezeit,121–142. Importy ze středomořského prostoru,které se nacházejí v bohatých hrobech a nasídlištích v pozdně halštatském a časně laténskémobdobí, svědčí o významné roli Čech na tehdejšíchdálkových cestách, zvláště o jejich vztazích k některýmcentrům vysoké kultury. Předpokládá se, že