2003_2 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LV–2003 301prodloužení této sondy k SV následovaly v úseku d. ca 8 m mocné vrstvy navážek a podloží se zdenepodařilo dosáhnout ani v hl. 3,5 m; vedoucí výzkumu proto usoudila, že jde nejspíše o zásyp šachty.Mezi nálezy z této akce (M. Kutná Hora, př. č. 1–235, 966–1091/69), převážně pravěkými, je téžkeramika z raného a vrcholného středověku (ST 2/NV 1); srov. Lehečková 1969a; 1969b; 1972).Výzkum v l. 1989–1990V rámci projektu „Rozšíření vodárny Kutná Hora“ započaly na jaře r. 1989 zemní práce na dvoujižních úsecích střelnice, sahajících až k obvodu akropole. Cílem projektu byla příprava plochy prodeponii ornice transportované sem ze staveniště vodárny u kostela sv. Trojice. Práce postupovaly tak,že nejprve byl buldozerem odsunut nejjižnější příčný val střelnice mezi dvěma palebními úseky a potéplocha obou úseků, ca 135 x 35/40 m, nahrubo skryta strojem. Tehdy jsme právě končili výzkumna sousedním Dänemarku a při té příležitosti jsme zdejší skrývku prohlédli. Na povrchu se tu místyrýsovaly tmavší skvrny a byl sebrán též značný počet střepů, pravěkých i raně středověkých. Následnývýzkum, technicky zajišťovaný bylanskou expedicí ARÚ, vedli v prvé sezóně (24. 7. – 8. 9. 1989)M. Zápotocká a autor, ve druhé (2. 7.–5. 9. 1990) se na jeho vedení podílely J. Valentová a R. Šumberováz muzea v Kutné Hoře (Zápotocký – Zápotocká 1992; Zápotocký – Šumberová – Valentová 1995).Zprvu jsme předpokládali, že původní terén zde byl stavbou střelnice už prakticky zničen, protoževýšku tehdejší skrývky lze podle konfigurace terénu odhadovat od ca 0,5 m na s. konci odkryté plochyaž na ca 1,5 m na jejím j. konci, při úpatí akropole. Ukázalo se však, že se zde uchovaly plochy,kde pravěké objekty byly zasaženy jen zčásti, nebo zůstaly vůbec neporušené. Protože výzkum celéskrývky (ca 5000 m 2 ) nebyl z časových důvodů možný, zvolili jsme jako nejvhodnější postup sondáž.Nejprve byla pro orientaci položena síť podélných sond směru SV–JZ, která se poté v úsecích, kdese to ukázalo potřebné, rozšiřovala. Zároveň s výzkumem na předhradí jsme položili kontrolní sonduna akropoli. Celková rozloha plochy prozkoumané v průběhu těchto dvou sezón měřila 1140 m 2 ,z čehož 1110 m 2 připadlo na předhradí a zbývajících 30 m 2 na akropoli.SONDY NA PŘEDHRADÍTerénní data jsou uvedena v nálezové zprávě (archiv ARÚ AV ČR v Praze, čj. 991/93; údaje týkající seeneolitického osídlení srov. Zápotocký 2000). Doklady osídlení z raného středověku se nalezly rozptýlenéprakticky na celé prozkoumané ploše. V následujícím textu uvádíme krátkou charakteristiku jednotlivýchsond a popis objektů a nálezů tohoto stáří (př. č. – přírůstková čísla nálezů deponovaných v bylanské expediciARÚ). Jak uvidíme, nálezy z tohoto období se omezují na jedinou nálezovou kategorii – na keramiku.Ta je, včetně atypických zlomků, svou technologickou kvalitou spolehlivě odlišitelná od pravěké,což kromě úplnosti soupisu umožňuje také potřebné statistické vyhodnocení (srov. kap. 3).Zkratky užité při popisu keramiky: zl. – zlomek, střep; o. – okraj; h. – hrdlo; pl. – plece; vd. – výduť;t. – tělo; sp. – spodek; d. – dno. Od těchto zkratek jsou odvozeny zkratky složené, udávající stupeň dochovalosti,kupř.: 1 zl. o–t = zlomek, jehož profil sahá od okraje po výduť, 1 zl. sp–d = zlomek spodku tělas částí dna.Typy okrajů a kód výzdobných prvků srov. obr. 22, 23.Zkratky datace: E – eneolit (KNP, boleráz. skupina); ml. B – mladší až pozdní d. bronzová; H – halštat,bylanská k.; ml. pravěk – mladší pravěk (ml. d. bronzová až halštat); LAT – latén; HRAD – hradištní období,STV – vrcholný středověk, NV – novověk.Sonda I (17 x 2 m)Sekundárním nadložím o síle ca 20 cm zde byla drnovina (původní povrch skryt už při stavbě střelnice).Podložím na v. polovině sondy byl hrubý štěrkopísek, jímž místy proráželo skalní podloží. Dále k Zštěrkopísek vykliňoval a na povrch vystupovala rozpadlá skála. Objekty a nálezy z povrchové vrstvy zdebyly pouze pravěké. Jediný hradištní střep se zde nalezl v objektu 3 zml. doby bronzové (= poloha č. 16na obr. 2B): 1 zl. t, orn. 32.