2003_2 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LV–2003 391mějšího dvorce a jeho označení za vůbec nejstarší archeologicky doložený dvorec na českém území.Ve žlabu pro palisádu obklopující dvorec se však objevuje i vyspělá středohradištní keramika. Naproblematiku datování podobných žlabů nedávno upozornil S. Vencl (2001, 607–608). Nejasnosti(zaviněné mimo jiné opět nepřesnou a neúplnou publikací nálezové situace) se týkají i tamějšího„žertviště“, byť část našeho bádání tuto interpretaci nálezu jámového objektu akceptuje (Měřínský2002, 555–556) a začleňuje do svých historických úvah (Charvát 1995, 85, 87). Samotný objektvšak s největší pravděpodobností vznikl až postupným zahlubováním několika jam na stejném místě.Jednoznačnou historickou interpretaci neumožňuje ani náhodně na Hradsku učiněný nález dvouželezných přileb, často přímočaře spojovaný s událostmi v roce 805. Varováním před podobnými závěryby měl být nález dvou starších vendelských přileb z Prahy–Stromovky (Hejdová 1964, 49–54),kde spojení s válečnými událostmi prokazatelně chybí. Velký důraz kladlo dosavadní bádání i na výskytjména Kanina v blízkosti hradiště, a to pro jeho podobu se jménem Canburg. Podobných místníchjmen zdánlivě blízkých franskému pojmenování českého hradu je však na našem území více,což vedlo k pokusům hledat tento hrad i na jiných místech. Již samotná tato skutečnost dokládá ošemetnostpodobných výkladů. Se jmény Canburg a Kanina je v poslední době spojována jedna obzvláštníhypotéza. Podle jazykovědce H. Kunstmanna (1987) je odvozeno jméno hradu Pšova, cožmá být podle náznaků v písemných pramenech předchůdce přemyslovského Mělníka, nikoliv odpšenice, jak se dosud všeobecně předpokládalo (Lutterer – Majtán – Šrámek 1982, 251), ale od psa.Poněvadž ve jménu Canburg i Kanina zaznívá latinské slovo pes (canis), dostáváme tím prý doklado správné lokalizaci Canburgu na Mělnicko do blízkosti Kaniny. Je více než příznačné, že čeští lingvistéodmítli o Kunstmannových názorech (zveřejněných ve studii dokazující balkánský původ Přemyslovců!)v odborné literatuře dále referovat (Spal 1988, 208). Nejnověji se stejnou myšlenkou(aniž by H. Kunstmanna citoval) vystoupil P. Juřina (2001, 562–563).Je-li možné vznést vážné námitky proti lokalizování Canburgu na hradiště Hradsko u Mšena, jsme– jak se domnívám – v dosti obdobné situaci i v případě nedávno vyslovené myšlenky kladoucí tentohrad na Tříkřížový vrch nedaleko Velkých Žernosek na Litoměřicku (Kotyza – Tomas 1997, 67).Z polohy tohoto dosud málo archeologicky známého hradiště (údaje o tomto objektu shrnul Zápotocký1974), dále z jeho velikosti, půdorysu, členění i z dosavadních poznatků o jeho osídlení se zdá,že by jenom těžko mohlo být místem, odkud by bylo možné prosadit odvádění poplatku z celýchČech. Ani blízkost srazu franských vojsk kdesi v (nejspíše dolním) Poohří o tom nic neříká, neboťnepřátelští bojovníci tehdy protáhli v blízkosti více hradišť českých Slovanů a o jejich dobytí sezřejmě vůbec nepokusili.Nalézt odpověď na otázku, kde asi Canburg mohl stát, není nikterak snadné. Zásluhou revize hradišť,kterou provedl J. Bubeník, máme nyní mnohem lepší přehled o tom, která hradiště mohla nejspíšev době franského útoku v roce 805 na českém území stát (Bubeník 1998; 1999). Mezi nimi významnýchobjektů podle kritérií naznačených výše mnoho není. Tento závěr ovšem pramení z našichsoučasných znalostí opevněných objektů. Hradiště, u kterých můžeme předpokládat nadregionálnífunkci, nalézáme na východě středních Čech (např. Přistoupim, Kouřim), kde zjišťujeme i výraznějšíkoncentraci památek západní provenience (Profantová 2001, 329), dále na Jičínsku (Češov) a v Pražskékotlině (Šárka). Když víme, že místo srazu Karlových bojovníků bylo kdesi v dolním Poohří, zdáse být málo pravděpodobné, aby se cíl jejich tažení nalézal až na východě středních Čech; samozřejmě,že při následném čtyřicetidenním ničení země mohli až tam nepřátelé proniknout. Na podkladědnešních znalostí lze spíše jako Canburg označit šárecké hradiště, jehož historický význam zatímspíše tušíme, a to především na podkladě velkého počtu nálezů avarsko–slovanských ozdob (Profantová1999b; Slabina 2001). Šárecké hradiště neleží ovšem v blízkosti Labe, jež v souvislosti s Canburgemvzpomíná kronika Moissacká. Jak jsem již výše upozornil, cizinci labský tok před Mělníkemněkdy mylně spojovali s větší Vltavou. Za zmínku ještě stojí, že k překročení Ohře Karlovýmibojovníky nejspíše došlo (dá se tak usuzovat z průběhu Srbské a Mostecké cesty) na některém brodupod dnešními Louny (kdesi mezi Radonicemi a Budyní: Meduna 1994, 112). Odtud je hradištěHradsko u Mšena přibližně stejně vzdáleno jako hradiště šárecké. Při cestě na Hradsko by ovšem nepřátelskýmbojovníkům stála v cestě řeka Labe. Vzdálenost od Ohře do Pražské kotliny mohlo voj-