2003_2 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LV–2003 401Některé připomínky snad pramení z nepochopení nebo dokonce nepozorného čtení. Tak napříkladexistenci věžových domů (alespoň v řezenské podobě) u pražských románských domů prakticky odmítáme.Rovněž nikde netvrdíme, že by podobnost románských domů s prvky výstavby jednotlivýchčástí strahovského kláštera vyplývala z obdoby jejich funkcí.Za úsměvnou rozdílnost mezi recenzemi považujeme uvádění odlišných souhrnných počtů dokumentovanýchpražských románských domů, zejména při vědomí, že se sami v tomto ohledu nepovažujemeza autoritu: domy jsme snad počítali hlavně v okamžicích nakonec stejně neúspěšnýchobav, aby jich (tedy povinnosti zpracovat jejich katalogové položky) na někoho nepadlo příliš málo,nebo naopak mnoho. Nicméně na s. 348 uvádíme jako číslo platné na počátku roku 2002 šedesát třidochovaných domů nebo jejich částí. K tomuto číslu jsme dospěli součtem katalogových položek(61), zvýšeným o 2, neboť u domu čp. 24/I v ulici U radnice a u domu čp. 930/I na Staroměstskémnáměstí počítáme s existencí dvou patrně samostatných staveb na ploše jedné dnešní parcely. Totočíslo jsme nikterak nezdůrazňovali, vědomi si toho, že se dříve či později objeví nová zjištění. Některénové poznatky, zčásti související s likvidací následků loňských povodní, byly ostatně již zaznamenány(v případě domu čp. 368/III v ulici Tržiště se dokonce doslova vynořila i starší dokumentace).Tyto doplňující informace se stanou v nejbližší době předmětem samostatného článku (Průzkumypamátek X/1 2003).Hlubší zamyšlení nad problematikou pražských románských domů však zůstává před námi. Mezikonstatovanými „námi“ se skrývají jak autoři recenzovaného díla, tak jeho recenzenti i všichnidalší odborníci, kteří jsou na základě publikované pramenné základny a svých vlastních znalostía zkušeností schopni a ochotni se těmito otázkami zabývat.ZDENĚK DRAGOUN, Národní památkový ústav – územní odborné pracoviště v hlavním městě Praze,Řetězová 3, 110 00 Praha; spuarcheo@volny.czJIŘÍ ŠKABRADA, Fakulta architektury ČVUT, Thákurova 7, 166 34 Praha 6MICHAL TRYML, Národní památkový ústav – územní odborné pracoviště v hlavním městě Praze, Řetězová3, 110 00 Praha; spuarcheo@volny.czKPROBLÉMU ZÁCHRANY HRADU VÍZMBURKPetr KotlíkVloňském roce uplynulo 30 let od zahájení archeologického výzkumu gotického hradu Vízmburknedaleko Červeného Kostelce na Náchodsku. Nadšení PhDr. A. Hejny – hlavního iniciátora prací –i řady dalších účastníků, kteří se na odkrývání hradu podíleli, tehdy rostlo současně s tím, jak bylyodhalovány další dochovalé části této významné stavby. Postupně se objevilo překvapivě dobře zachovalétorzo hradu pocházejícího z poslední třetiny 13. století, který patřil k významným stavbámsvé doby a dodnes je dokladem postavení zakladatele Tase zvaného z Vízmburku na dvoře panovníkaPřemysla Otakara II. (Durdík 2001).Již v době odkrývání hradu se však objevovaly otázky, jak odhalené stavební konstrukce zabezpečitpřed působením zdejšího drsného klimatu i před zloději či vandaly (Slavík 2001). Menší nálezybyly uloženy na několika různých místech – v Muzeu Podkrkonoší v Trutnově, v Městském muzeuv Úpici, část je dosud v tzv. Hejnově statku v obci Havlovice, která leží těsně pod hradem, některénálezy jsou v současné době deponovány ve sklepě zámku v Litomyšli (Burdychová – Madaj 2001;Šulcová 2001). Železné předměty jsou uloženy v ARÚ AV ČR. Zachovalé konstrukce však zůstalydále vystaveny působení srážek a dalších vlivů okolí.Ve druhé polovině roku 1981 přešel hrad pod správu tehdejšího KSSPPOP v Pardubicích a v péčijeho nástupce NPÚ v Pardubicích je dosud. Od té doby proběhla řada jednání, která měla hledat