2003_2 - Archeologický ústav AV ČR

410AktualityKONFERENCE „POHANSTVO A KRESŤANSTVO“ V BANSKÉ BYSTRICIVe dnech 5.–6. 2. 2003 zorganizovaly katedryhistorie univerzit v Banské Bystrici a Ružomberokumezinárodní setkání věnované problematice pohanstvía křesťanství v různých historických obdobích.Vzorně připravená konference (hlavní organizátořiRastislav Kožiak, Jaroslav Nemeš, Hana Chorvátová,Imrich Nagy) se dotkla problematiky z hlediskamnoha oborů. Zde podán jen stručný přehled referátůtýkajících se archeologie, případně historie s nísouvisející. Martin Hurbanič v referátu „Byzantskáideológia v misijnej metodike 9. storočia“ zdůraznilpolitický aspekt byzantské misijní činnosti. Každý,kdo přijal křesťanství z Byzance, se považoval zapoddaného tohoto státu. Byl zde však rozpor mezipřáním či chtěním a skutečností a koncept se mnohokrátnenaplnil (například na Rusi, na Velké Moravě).Vincent Múcska proslovil obsažný referát„Kresťanský uhorský štát 11. storočia v zápasochproti pohanstvu“. Již v 10. stol. byli v Uhrách činníkřesťanští misionáři (např. 995 sv. Vojtěch), aletěžko se překonával separatizmus lokálních knížat.Od přelomu 10. a 11. století neexistovala jiná variantanež přijetí křesťanství. Proti tomu však propukalypohanské reakce a povstání (1046, 1061), kterébyly s úsilím likvidovány. Uhry se křesťanskýmstátem stávají až koncem 11. stol. Hana Chorvátovásvůj referát nazvala „Prehĺad doterajších interpretáciívzťahu pohanstva a kresťanstva v ranomstredoveku“. Zabývala se v něm přechodem od žárovéhok tzv. kostrovému pohřebnímu ritu, kterýpředběhl přijetí křesťanství. Panovník musel pro zemědělskéobyvatelstvo prokázat výhodu křesťanství,k čemuž sloužilo i přizpůsobení liturgického roku.Danica Staššíková–Štukovská se ve svém referátu„Pohanstvo a kresťanstvo – k vybraným prejavomvo včasnostredovekých pohrebiskách“ zabývalahroby koní, výklenkovými hroby na okraji avarskéhoúzemí, omezením milodarů a dalšími aspekty,především na základě rozsáhlého výzkumu pohřebištěv Borovcích. Široký záběr sledované problematikycharakterizoval referát Michala Slivky„K náboženskému synkretizmu v Strednej Európe“,jenž se dotkl průběhu christianizace v Evropě, kteráproběhla na různých místech různě. Zabýval sekultovními místy svázanými s místními a pomístnímijmény Balvany, Veče, Třebice, Háje, Radunice,ataké problematikou jeskyní souvisejících s černoumagií. Josef Unger se v referátu „Hroby v intravilánujako projev změny náboženství“ zabýval hrobyna moravských velkomoravských centrech. Některéz nich považuje za doklady snahy panovníkarozbít rodovou společnost. Přesun pohřebních areálůdo těsné blízkosti či přímo do sídlišť považuje zadoklad vlivu křesťanství. Domnívá se, že v 9. stol.započal proces přesunu pohřebních areálů do intravilánusídlišť, který byl dokončen až v 13. stol.sorganizací husté farní sítě. Piotr Boroń zaměřilsvoji pozornost na vliv lidových shromáždění napřijetí křesťanství v referátu „Słowiańskie wiecea decyzja o przyjęciu chrześcijaństwa“. Ukázal nadůležitou roli knížete, který křesťanství podporoval,protože bylo chápáno jako služba Bohu i vládci,musel se však radit s lidem (Pomořany, Měšek aj.).Karin Reichenbach představila předběžné výsledkysvé disertační práce týkající se srpů vyskytujícíchse v hrobech od 7. stol. až do novověku. Jev je pozorovatelnýjak v hrobech mužů, tak i žen, přičemžv nejstarším období je charakteristický pro mužskéhroby. Konference s častou, spontánní a věcnoudiskusí znamenala velmi dobrý přínos do studianastíněné problematiky. Pokud se vbrzku podařívydat plánovaný sborník, bude ji možno hodnotitjako excelentní.Josef UngerJAROSLAV KUDRNÁČ OSMDESÁTNÍKEMDalším jubilantem mezi českými archeologystarší generace se stal PhDr. Jaroslav Kudrnáč, CSc.,písecký rodák (17. 10. 1922), emeritní vědecký pracovníkArcheologického ústavu AV ČR v Praze.K jeho předchozím životním výročím připravili kolegovéa přátelé jubilejní články v odborném tisku,v nichž podali přehled jeho působení v české archeologiia připojili příslušnou bibliografii (Váňa 1982;Fröhlich – Michálek 1982; Hrala 1993; Šolle 1997).Jubilant nebere ohled na přibývající léta ani nazdravotní nesnáze, které věk přináší, a pokračuje vevýzkumné a publikační činnosti. O „zaslouženémodpočinku“ neuvažuje. Svědčí o tom bibliografickývýčet jeho prací za poslední dobu. Sluší se při tétopříležitosti uvést, že obce, které svými výzkumya jejich následnými publikacemi v odborné i populárněvědecké literatuře učinil známými (Klučova Strunkovice nad Blanicí), mu slavnostně udělilyčestná občanství. Za všechny přátele připojujemepřání zdraví a životní pohody do dalších let.V. Spurný