2003_2 - Archeologický ústav AV ČR

390SLÁMA: Je‰tû jednou o Canburgutvrzení, že hrad stál na břehu pravém). Konečně také nevíme, nakolik správnou představu měl franskýkronikář o českém vodopisu. Labe samozřejmě znal především z mimočeského území, nemuselovšem nic vědět o jeho přesném toku v Čechách. Nezapomeňme, že cizinci často Labe zaměňovalis mohutnější Vltavou (Blažek 2000, 16). Tu franské anály poprvé konkrétně zmiňují až v roce 872(Annales Fuldenses ad a. 872; MMFH I, 107). Jisté o poloze Canburgu je pouze to, že se nalézalkdesi „in planicie Behaim“, což jsou slova Starších metských análů (MMFH I, 56) označující nejnižšía většinou i nejúrodnější část Čech (přibližně ohraničenou vrstevnicí 350 m n. m. a zahrnujícístřední a dolní Poohří, dolní Povltaví a značnou část českého Polabí). O přibližné intenzitě raně středověkéhoosídlení na tomto teritoriu (zkresleném ovšem nestejnou intenzitou archeologických výzkumův jednotlivých regionech) podává rámcový přehled Bubeníkův katalog archeologických nálezův Čechách v uvedeném období (Bubeník 1997, mapa RS. 3). Při čtyřicetidenním pustošení Čechmohla v roce 805 franská vojska prakticky vstoupit na většinu tohoto území.Bylo-li cílem tažení v roce 805 uvedení Boemanů do poplatnosti vůči Karlově říši, musela býtfranská výprava nasměrována proti nejdůležitějším centrům napadeného území, poněvadž jedinětam bylo možné prosadit placení tributu i jeho další pravidelné odvádění. Jedině ústřední moc (kníže,sněm) mohla totiž shromažďování poplatku zorganizovat. Údaje známého Aribova listu králi Arnulfoviz počátku devadesátých let 9. století tuto skutečnost výborně dokreslují (o Aribově listustručně naposledy Třeštík 2002).Je nepochybné, že Karel Mladší v roce 805 toto centrum hledal a Canburg za takové pokládal.Musel to tudíž být hrad velmi významný. Je pravděpodobné (i když je to pouze dohad), že onen hradbyl sídlem v bojích zabitého velmože Lecha. O jeho mocenském postavení bohužel franské pramenynic konkrétnějšího nezaznamenaly, takže nezbývá než vyslovovat hypotézy (např. Profantová 1999a).Skutečnost, že Karla Mladšího v roce 805 zajímal pouze Canburg a nikoliv jiná soudobá opevněnámísta, dobře dokládá případ rubínského hradiště, o jehož nadregionálním významu nemá soudobébádání pochybností (v řadě studií to prokázal J. Bubeník, např. 1996). Ačkoliv Karel Mladší nepochybněse svými bojovníky v jeho okolí táhl, přesto se o dobytí nepokusil (alespoň o tom nic nevíme).Konečně i Bavoři s velkou pravděpodobností patrně procházeli v blízkosti Štítar, jež v 9. stoletíbyly nejvýznamnějším centrem v jihozápadních Čechách (o tomto hradišti to prokázali Bašta– Baštová 1990, 17–35, 47), a o jejich dobytí se rovněž nepokusili, neboť z jejich pohledu důležiténebylo.Jak víme z průběhu východofranských tažení na Velkou Moravu, tak se cílem těchto výprav stávalacentra napadeného území, panovnická sídla apod. V této souvislosti lze připomenout např. hradDowinu v roce 864 či o sedm let později „staré Rastislavovo město“ (Annales Fuldenses ad a. 864et 871; MMFH I, 98, 104). Na počátku 9. století nemáme o existenci podobných hradů na českémúzemí žádné historické zprávy, takže se musíme pokusit nahradit je ne zcela spolehlivými údaji archeologickými.Zpravidla se za taková významná hradiště s nadregionální funkcí považují rozlehlé,mohutně opevněné a vnitřně členěné objekty s nálezy importů a s doklady o přítomnosti nobility.Není snad zapotřebí podrobněji dokládat, jak jsou podobná kritéria ošemetná a často závislá na různéintenzitě archeologického výzkumu.I když se v odborné literatuře velmi často uvažuje o možné lokalizaci Canburgu na hradiště Hradskou Mšena (nejvýrazněji tuto myšlenku v poslední době zastává M. Šolle 1998, 11–23, 61–90,143–144), je uvedený výklad málo pravděpodobný. Na jiném místě jsem již uvedl důvody, které mnek této skepsi vedou (Sláma 2001, 536–538, 540). Mezi zásadní námitky náleží např. okrajová polohaHradska v rámci „planicie Behaim“, jež neodpovídá hradu s tak významnou předpokládanou funkcí.Okrajovou polohu hradiště dobře dokumentuje rozložení dosud známých archeologických památekna Mělnicku (Sklenář 1999, 71, mapa XIII; Lukas 1978, 105, mapa 3). Otevřeným problémem zůstávái stanovení doby, kdy bylo hradiště vybudováno. Dosavadní publikace výzkumu opevnění naHradsku (provedená s chybami a bez zveřejnění při výzkumu nalezených keramických zlomků) jednoznačněexistenci fortifikace na počátku 9. století neprokázala. Při úvahách o jejím stáří bude nutnévzít zřetel i na složité postdepozitní procesy odehrávající se při destrukci hradeb, jež moderníarcheologie sleduje (např. Frolík 1995). Stejné pochybnosti nutně vyvolává i datování výstavby ta-