2003_2 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LV–2003 283zlata v Suché Rudné ukazují, že těžba kovů a jejich zpracování, tak důležité pro západníoblast Opavského Slezska ve středověku, byly významné již v mladé době bronzové.Keramika i bronzové předměty z opavských sídlišť a pohřebišť jsou velmi dobře srovnatelnézejména s nálezy z pohřebiště v Kietrzi v Horním Slezsku, jen několik kilometrů oddnešní polsko–české hranice. Jeho monumentální publikace M. Gedlem a jeho spolupracovníky(Gedl 1973; 1982; 1987; 1989; 1991; 1992; 1994) je výzvou k podobným projektůmi pro archeologii českého Slezska. Ovšem velmi blízké obdoby k většině keramickýchtvarů lze nalézt také na severní Moravě (srov. zejména Nekvasil 1982) i ve východních Čechách(srov. zejména Vokolek 1999a; 1999b). Větve lužické kultury ve východních Čechách,na severní Moravě a v Horním Slezsku byly úzce příbuzné a styky mezi těmito oblastmimusely být intenzivní. Zejména pro východní Čechy se také předpokládá příliv lužickýchpřistěhovalců ze Slezska, a to dokonce dvakrát (Filip 1937; Vokolek 1999a; 1999b).LITERATURAAichler, J. – Prosová, M. – Sekyra, J. 1985: Výzkum paleoreliéfu se zřetelem k výskytu Au v oblasti SucháRudná, in: Zprávy o geologických výzkumech v r. 1985, Čs. geologický ústav Praha, 11–13.Bakala, J. 1970: Lumír Jisl a vědecké bádání ve Slezsku, Časopis Slezského muzea B 29, 1–8.Dohnal, V. 1975: Die Lausitzer Urnenfelderkultur in Ostmähren, Studie ARÚ ČSAV Brno II–3. Brno.Filip, J. 1937: Popelnicová pole a počátky doby železné v Čechách. Praha.Franz, L. 1930: Ein Depofund von Katharein bei Troppau, Sudeta 6, 37–55.Gedl, M. 1973: Cmentarzysko halsztackie w Kietrzu, pow. Głubczyce. Wrocław etc.— 1982: Cmentarzysko ze schyłku epoki brązu w Kietrzu 1. Wrocław etc.— 1987: Cmentarzysko ze schyłku epoki brązu w Kietrzu 2. Wrocław etc.— 1989: Groby młodszego okresu epoki brązu na cmentarzysku w Kietrzu. Kraków.— 1991: Wczesnołużyckie cmentarzysko w Kietrzu 1. Kraków.— 1992: Wczesnołużyckie cmentarzysko w Kietrzu 2. Kraków.— 1994: Die frühe Eisenzeit in Schlesien, Ber. RGK 74 (1993), 460–486.Janák, V. 1985: Třetí etapa záchranného výzkumu ve Velkých Hošticích, in: Přehled výzkumů 1983, Brno, 109.— 1989: Šestá etapa záchranného výzkumu ve Velkých Hošticích, in: Přehled výzkumů 1986, Brno, 97.— 1997a: Nedožité jubileum Lumíra Jisla, Pravěk NŘ 6, 304–307.— 1997b: Stav výzkumu doby bronzové a halštatské v horním Poodří, in: B. Gediga et al., Rola Odryi Łaby w przemianach kulturowych epoki brązu i epoki żelaza, Wrocław – Gliwice, 41–51.Janák, V. – Kouřil, O. 1991: Problémy a úkoly archeologie v českém Slezsku a na severovýchodní Moravě,Časopis Slezského muzea B 40, 193–219.Jisl, L. 1950a: Hlučínsko v pravěku, Český lid 5, 1–8.— 1950b: Průvodce výstavou Pravěk Slezska. Opava.— 1954: Nárys pravěku Ostravska. Stručný přehled archeologických výzkumů z let 1948–1954, in: Z dějinvesnice Kozlovice na Ostravsku, Ostrava, 13–18.— 1955: K počátkům lužické kultury v Československu, Česko–polský sborník vědeckých prací I, 9–44.— 1957: K nejstaršímu osídlení krnovského okresu, Krnovsko – vlastivědný zpravodaj 1, 1–5.— 1964: Počátky archeologického bádání ve Slezsku a opavská muzea, in: 150 let Slezského muzea,Opava, 121–129.— 1965: Žárové pohřebiště lidu popelnicových polí v Úvalně u Krnova, Časopis Slezského muzea B 14, 7–19.Kilian–Dirlmeier, I. 1975: Gürtelhaken, Gürtelbleche und Blechgürtel der Bronzezeit in Mitteleuropa. PBFXII/2. München.Kleemann, O. 1935: Die Verwahrsfunde von Grätz, Bohuschovitz und Branka, Sudeta 11, 70–86.Král, J. 1960: Žárový hrob 5 z Vávrovic, Časopis Slezského muzea 9, 69–77.— 1981: Domnělé hradisko ve Vrbce, in: Přehled výzkumů 1979, Brno, 73–74.Kulka, R. 1986: Der Burgberg bei Jägerndorf in Schlesien, Mitteilungen der Anthropologischen Gesellschaftin Wien 16, 169–174.