2003_2 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LV–2003 331Obr. 21. Chlístovice, hradiště Sión. „Světlá“ keramika 13.–14.(?) století. — Abb. 21. Chlístovice, BefestigungsanlageSión. „Helle“ Keramik des 13.–14.(?) Jahrhunderts.Hradiště – Hrádek – SiónDosavadní názory na stáří předhusitského osídlení ostrožny se, jak už řečeno, různí.Sama vedoucí výzkumu a autorka studie o Siónu E. Janská (1965) hovořila buď jen obecněo době hradištní – když komentovala situace v prostoru hradu, nebo – v případě předhradí– konkrétněji o starohradištním období. A. Hejna, náš přední odborník na danouproblematiku, který se s materiálem zřejmě seznámil během komise, psal ale v koreferentskézprávě za r. 1961 zcela jasně o „intaktní sídlištní vrstvě s mladohradištními nálezy“.Konečně také E. Janská (1969) končila o několik let později, patrně poté, co se blíže seznámilase zdejší keramikou, souhrnnou informaci o výzkumu větou: „Výstavbou hraduzničeno starší hradiště – ojedinělé nálezy středo– až mladohradištní keramiky.“ Přes tytonesrovnalosti se v literatuře prosadilo prvotní datování do staršího úseku doby hradištní(kupř. Turek 1970, 127; Sláma 1986, 71; 1992, 173; Bubeník 1997, 22).Rozbor keramiky (kap. 3) naopak dokládá, že osídlení ostrožny bylo dlouhodobé. Sníženávýpovědní hodnota keramických nálezů, daná tím, že byly do muzea předány bez lokalizace,však neumožňuje datovat jednotlivé partie ostrožny (akropoli, příkop, předhradí).Můžeme se – s ohledem na zmínky ze zpráv koreferentů a ze studie E. Janské – jen domnívat,že keramika staršího rázu pochází převážně z předhradí, zatímco keramika mlado–a pozdně hradištní zase především (či výlučně ?) z části ostrožny zabrané Roháčovým hradem,jakož i z příkopu oddělujícího hrad od předhradí. Původní názor E. Janské, že Roháčůvhrad byl postaven na části slovanského hradiště, je jistě správný, nestalo se tak ale na