2003_2 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LV–2003 397pro ni několik velmi jednoduchých pravidel. 12 Na tomto základě je zobrazení stratigrafických vztahůpřevážně mechanickou činností, která jen jinou formou zachycuje a pro další práci (tentokrát jižskutečně interpretační povahy) zpřehledňuje to, co je obsaženo v jiných částech dokumentace (jakjiž bylo řečeno výše). Oponentkou široce rozebraný stratigrafický vztah mezi příkopem 2 a vrstvou28 (Čiháková 2002, 2, pozn. 6) dokládá něco jiného. Stratigrafické vztahy se zde nezaznamenávají//nepřevádějí z dokumentace (řezů), ale na jejím podkladě se o nich rozhoduje. 13 Má tedy J. Čihákovápravdu v tom, že její modifikace Harrisova diagramu není nepřijatelná. 14 Nemá s ním nic společného.Není zpřehledněným obrazem stratigrafického vývoje na nalezišti (což je hlavní účel Harrisovadiagramu – včetně všech nejasností a chyb učiněných při převodu z terénní situace dodokumentace), ale vyjádřením autorčina názoru o něm, který se může neověřitelným způsobem lišit(protože ve Stratigrafickém schématu neodlišeným od „bezproblémových“ vztahů“) od situacezaznamenané v terénu. 15Rozvoj metodiky a vpád teorie do oblastí, kde se o ní dosud příliš neuvažovalo (práce v terénua dokumentační postupy), stejně jako vliv a nároky příbuzných disciplín (Razím 2002), pro archeologiiznamenají, že stojí na určitém rozcestí. Jedna z cest klade důraz na jednoznačnost metodickýchpostupů, ověřitelnost publikovaných faktů a ještě více zdůrazňuje odpovědnost archeologa při převodujedinečné terénní situace do dokumentace, které stály na počátku této úvahy. Diskuse o nich jemožná zatím nezvyklá a nepříliš častá. K archeologii však rozhodně patří. 16LITERATURAAmbrosiani, B. 1977: Comments on Units of Archaeological Stratification, Norwegian Archaeological Review10, 95–97.Bartošková, A. 2000: Revize klíčové archeologické situace na Budči — Revision der zentralen archäologischenSituation auf dem Burgwall Budeč, Archeologické rozhledy 52, 665–678.12 Proto také může konstrukci diagramu sestávajícího z několika set či tisíců jednotek usnadnit nevelký počítačovýprogram. Kdyby se jednalo o činnost interpretačního charakteru, asi by to naráželo na obtíže.13 „Rozhodnutí o časové následnosti příkopu a vrstvy 28 jako možného zbytku po tělese hradby je natolik závažné,že bez jednoznačného stratigrafického vztahu je jejich napojení na jednu vývojovou linii nezodpovědné. …Vzhledem k profilu vrstvy 28 jsem zvolila [zvýraznil J. F.] vztah, jaký je publikován“ (Čiháková 2002, 741, pozn. 6).14 „Je možné připustit, že má modifikace Harrisova diagramu je nezvyklá atd., ale odmítám označení nepřijatelná…, neboť nevede ke zkreslení poznání lokality“ (Čiháková 2002, 738). V této souvislosti poznámka k chybě(Frolík – Maříková–Kubková – Růžičková – Zeman 2000, 45), na kterou J. Čiháková (2002, 740, pozn. 4) upozorňuje:Uvedená informace skutečně neoznačuje událost, která předcházela vzniku uloženiny 156. Není jí výkop,ale styková plocha. Vynechání jejího označení ochuzuje příslušný diagram o jednu stratigrafickou jednotku(událost), ale relativně stratigrafickou posloupnost všech ostatních nezkresluje. Dokumentuje to i fakt, že totovynechání může být zpětně odvozeno a do diagramu doplněno.15 J. Čihákovou uváděný příklad možná vysvětluje také ostatní rozdíly na dalších Stratigrafických schématechv původní studii (Čiháková 2001). Je také možné (pokud přijmeme premisu, že se posuzovaný vzájemný vztahnepodařilo přesvědčivě rozeznat v terénu – ať již kvůli špatné čitelnosti či prostým opomenutím), že k základnímtřem stratigrafickým vztahům (superpozice, totožnost, bez vztahu) by bylo vhodné ještě doplnit (patrně zřídka sevyskytující) kategorii „nelze rozhodnout“. Ovšem ani pak by nemohl být diskutovaný vztah zobrazen tak jednoznačnějako na publikovaném stratigrafickém schématu a bez komentáře.16 Ve snaze udržet tento text krátký jsem vědomě rezignoval na reakci na palčivé problémy interpretace některýchmalostranských situací, mimo jiné proto, že diskuse o nich bude možná až po náležité publikaci (např. dřevěnékonstrukce a jejich chronologie v Mostecké ulici). Pokud bych mohl naléhat na publikaci některých údajů, bylaby to dendrochronologie valového opevnění v Josefské čp. 42/III. Musí existovat, protože je základem pražské(= společné malostranské + hradní) letokruhové křivky (Dvorská – Boháčová 1998, 57). Jistě by pomohla posunoutdebatu o chronologii opevnění.