11.07.2015 Views

2003_2 - Archeologický ústav AV ČR

2003_2 - Archeologický ústav AV ČR

2003_2 - Archeologický ústav AV ČR

SHOW MORE
SHOW LESS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

Archeologické rozhledy LV–<strong>2003</strong> 375Březinová, H. 1997: Doklady textilní výroby v 6.–12. století na území Čech, Moravy a Slovenska — Belegefür die Textilherstellung im 6.–12. Jh. in Böhmen Mähren und in der Slowakei, Památky archeologické88, 124–179.Bubeník, J. 1997: Archeologické prameny k dějinám osídlení Čech v 7. až polovině 9. století. Praha.— 1998: Ein Beitrag zur Erkenntniss des Klučover Horizontes, Památky archeologické 89, 230–266.Dostál, B. 1982: K časně slovanskému osídlení Břeclavi–Pohanska — Zur frühslawischen Besiedlung vonBřeclav–Pohansko. Studie Archeologického <strong>ústav</strong>u ČS<strong>AV</strong> Brno X/2. Praha.— 1985: Břeclav–Pohansko III. Časně slovanské osídlení — Břeclav–Pohansko III. Frühslawische Besiedlung.Brno (UJEP).Fusek, G. 1994: Slovensko vo včasnoslovanskom období — Die Slowakei in der frühslawischen Zeit. Nitra.Jelínková, D. 1990: K chronologii sídlištních nálezů s keramikou pražského typu na Moravě — Zur Chronologieder Siedlungsbefunde mit Keramik des Prager Types in Mähren. In: V. Nekuda – J. Unger –M. Čižmář edd., Pravěké a slovanské osídlení Moravy, Brno, 251–281.Kudrnáč, J. 1963: Vývoj slovanského osídlení mezi pražském Povltavím, Labem, Sázavou a Výrovkou — DieEntwicklung der slawischen Besiedlung zwischen dem Prager Moldaugebiet, der Elbe, Sázava undVýrovka, Památky archeologické 54, 173–223.Kuna, M. – Profantová, N. v tisku: Počátky raného středověku v Čechách. <strong>Archeologický</strong> výzkum sídelníaglomerace kultury pražského typu v Roztokách. Praha.Macháček, J. 2001: K absolutní a relativní chronologii keramiky středodunajské kulturní tradice na jižní Moravě— Ein Beitrag zur absoluten und relativen Chronologie der Keramik der Mitteldanubischen Kulturtraditionin Südmähren. In: Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity M5, Brno, 25–55.Parczewski, M. 1988: Najstarsza faza kultury wczesnosłowianskej w Polsce — Die älteste Phase der frühslawischenKultur in Polen. Kraków.Pleinerová, I. 2000: Die altslawischen Dörfer von Březno bei Louny. Praha – Louny.Profantová, N. 1992: Awarische Funde aus den Gebieten nördlich der awarischen Siedlungsgrenzen. In:F. Daim Hg., Awarenforschungen II, Wien, 605–778.— 1994: K nálezům ostruh z konce 7.–9. století v Čechách — Spurs from the 7th – 9th century in Bohemia.In: Mediaevalia Archaeologica Bohemica 1993. Památky archeologické – Suppl. 2, Praha, 60–85.— 1998: Doubravčice: zu den Anfängen der frühmittelalterlichen Burgwallanlage aufgrund der Ausgrabungenvon J. Kudrnáč, Památky archeologické 89, 303–364.— 2002: Obytný areál v Roztokách ze 6. a 7. stol., Muzejní a vlastivědná práce – Časopis Společnostipřátel starožitností 40/110, 50–55.Svoboda, B. 1965: Čechy v době stěhování národů — Böhmen in der Völkerwanderungszeit. Praha.Špaček, J. 1971: Čelákovice. In: Výzkumy v Čechách 1970, Praha, 22.— 1972: Příspěvek k poznání hradištního osídlení Čelákovic a okolí. In: Studie a zprávy Okresního muzeaPraha–východ 1972, Brandýs nad Labem, 6–25.— 1982: Toušeň, okr. Praha–východ. In: Výzkumy v Čechách 1978–1979, Praha, 135–136.— 2001: Archeologické výzkumy Městského muzea v Čelákovicích v roce 2000, Středočeský vlastivědnýsborník 19, 107–114.Tomková, K. 1998: Quellen zur Erkenntnis der frühmittelalterlichen Besiedlung in Katastern Tismice undMrzky, Památky archeologické 89, 267–302.Vencl, S. 1973: Časně slovanské osídlení v Běchovicích, o. Praha–východ — Die frühslawische Siedlungvon Běchovice, Památky archeologické 64, 340–392Zeman, J. 1976: Nejstarší slovanské osídlení Čech — Die älteste slawische Besiedlung Böhmens, Památkyarcheologické 67, 115–235.Die ältesten slawischen Siedlungen in der Region ČelákoviceDer Beitrag veröffentlicht neue Erkenntnisse vor allem über zwei nicht allzu weit voneinanderentfernten Siedlungen: von Nehvizdy (nur 1 Objekt) am rechten Elbeufer und von Otradovice (mehrals 6 Objekte) an der Einmündung der Jizera in die Elbe. Die Grube aus Nehvizdy betrachten wir alsWirtschaftsobjekt am ehesten von einem Produktionscharakter (Rest eines Ofens?; Abb. 2), die Keramik

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!