2003_2 - Archeologický ústav AV ČR
2003_2 - Archeologický ústav AV ČR
2003_2 - Archeologický ústav AV ČR
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Archeologické rozhledy LV–<strong>2003</strong> 375Březinová, H. 1997: Doklady textilní výroby v 6.–12. století na území Čech, Moravy a Slovenska — Belegefür die Textilherstellung im 6.–12. Jh. in Böhmen Mähren und in der Slowakei, Památky archeologické88, 124–179.Bubeník, J. 1997: Archeologické prameny k dějinám osídlení Čech v 7. až polovině 9. století. Praha.— 1998: Ein Beitrag zur Erkenntniss des Klučover Horizontes, Památky archeologické 89, 230–266.Dostál, B. 1982: K časně slovanskému osídlení Břeclavi–Pohanska — Zur frühslawischen Besiedlung vonBřeclav–Pohansko. Studie Archeologického <strong>ústav</strong>u ČS<strong>AV</strong> Brno X/2. Praha.— 1985: Břeclav–Pohansko III. Časně slovanské osídlení — Břeclav–Pohansko III. Frühslawische Besiedlung.Brno (UJEP).Fusek, G. 1994: Slovensko vo včasnoslovanskom období — Die Slowakei in der frühslawischen Zeit. Nitra.Jelínková, D. 1990: K chronologii sídlištních nálezů s keramikou pražského typu na Moravě — Zur Chronologieder Siedlungsbefunde mit Keramik des Prager Types in Mähren. In: V. Nekuda – J. Unger –M. Čižmář edd., Pravěké a slovanské osídlení Moravy, Brno, 251–281.Kudrnáč, J. 1963: Vývoj slovanského osídlení mezi pražském Povltavím, Labem, Sázavou a Výrovkou — DieEntwicklung der slawischen Besiedlung zwischen dem Prager Moldaugebiet, der Elbe, Sázava undVýrovka, Památky archeologické 54, 173–223.Kuna, M. – Profantová, N. v tisku: Počátky raného středověku v Čechách. <strong>Archeologický</strong> výzkum sídelníaglomerace kultury pražského typu v Roztokách. Praha.Macháček, J. 2001: K absolutní a relativní chronologii keramiky středodunajské kulturní tradice na jižní Moravě— Ein Beitrag zur absoluten und relativen Chronologie der Keramik der Mitteldanubischen Kulturtraditionin Südmähren. In: Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity M5, Brno, 25–55.Parczewski, M. 1988: Najstarsza faza kultury wczesnosłowianskej w Polsce — Die älteste Phase der frühslawischenKultur in Polen. Kraków.Pleinerová, I. 2000: Die altslawischen Dörfer von Březno bei Louny. Praha – Louny.Profantová, N. 1992: Awarische Funde aus den Gebieten nördlich der awarischen Siedlungsgrenzen. In:F. Daim Hg., Awarenforschungen II, Wien, 605–778.— 1994: K nálezům ostruh z konce 7.–9. století v Čechách — Spurs from the 7th – 9th century in Bohemia.In: Mediaevalia Archaeologica Bohemica 1993. Památky archeologické – Suppl. 2, Praha, 60–85.— 1998: Doubravčice: zu den Anfängen der frühmittelalterlichen Burgwallanlage aufgrund der Ausgrabungenvon J. Kudrnáč, Památky archeologické 89, 303–364.— 2002: Obytný areál v Roztokách ze 6. a 7. stol., Muzejní a vlastivědná práce – Časopis Společnostipřátel starožitností 40/110, 50–55.Svoboda, B. 1965: Čechy v době stěhování národů — Böhmen in der Völkerwanderungszeit. Praha.Špaček, J. 1971: Čelákovice. In: Výzkumy v Čechách 1970, Praha, 22.— 1972: Příspěvek k poznání hradištního osídlení Čelákovic a okolí. In: Studie a zprávy Okresního muzeaPraha–východ 1972, Brandýs nad Labem, 6–25.— 1982: Toušeň, okr. Praha–východ. In: Výzkumy v Čechách 1978–1979, Praha, 135–136.— 2001: Archeologické výzkumy Městského muzea v Čelákovicích v roce 2000, Středočeský vlastivědnýsborník 19, 107–114.Tomková, K. 1998: Quellen zur Erkenntnis der frühmittelalterlichen Besiedlung in Katastern Tismice undMrzky, Památky archeologické 89, 267–302.Vencl, S. 1973: Časně slovanské osídlení v Běchovicích, o. Praha–východ — Die frühslawische Siedlungvon Běchovice, Památky archeologické 64, 340–392Zeman, J. 1976: Nejstarší slovanské osídlení Čech — Die älteste slawische Besiedlung Böhmens, Památkyarcheologické 67, 115–235.Die ältesten slawischen Siedlungen in der Region ČelákoviceDer Beitrag veröffentlicht neue Erkenntnisse vor allem über zwei nicht allzu weit voneinanderentfernten Siedlungen: von Nehvizdy (nur 1 Objekt) am rechten Elbeufer und von Otradovice (mehrals 6 Objekte) an der Einmündung der Jizera in die Elbe. Die Grube aus Nehvizdy betrachten wir alsWirtschaftsobjekt am ehesten von einem Produktionscharakter (Rest eines Ofens?; Abb. 2), die Keramik