2003_2 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LV–2003 3532. Koflík silnostěnný s dovnitř zataženými stěnami a silným zahroceným uchem nad okraj (č. 26a 28). Analogie: Hradenín, hrob 28 (Dvořák 1938), Praha–Střešovice, hrob 8 (Fridrichová – Koutecký– Slabina 1997). Tento typ koflíku je vůdčím typem pro Ha D1, ale současně byl v našem hroběještě koflík s převýšeným páskovým uchem (č. 21), který je charakteristický pro Ha C2–3.3. Široká amfora s vyšším hrdlem s náběhem na lahvovitý tvar (č. 4). Analogie vyspělejší: Hradenín,hrob 28 (Dvořák 1938), Praha–Střešovice, hrob 8 (Fridrichová – Koutecký – Slabina 1997),Praha–Bubeneč, hrob 29 (Fridrichová – Koutecký – Slabina 1996).4. ZávěrUveřejněný hrobový celek z Lošánek má velký význam v rámci chronologie bylanské kultury.Podle mého názoru tento hrobový celek náleží do přechodného stupně od mladší fáze středního obdobído období mladšího: Ha C3–D1.LITERATURADvořák, F. 1934–1935: Nálezy bylanského typu na Kolínsku, Památky archeologické – Nová řada IV–V,VI–VIII, separáty, 1–15, 1–32.— 1936: Pravěk Kolínska a Kouřimska. Kolín.— 1938: Knížecí pohřby na vozech ze starší doby železné. Praehistorica I. Praha.Fridrichová, M. – Koutecký, D. – Slabina, M. 1996: Die Gräberfelder der Bylaner Kultur in Praha I., Památkyarcheologické 87, 104–168.— 1997: Die Gräberfelder der Bylaner Kultur in Praha I., Památky archeologické 88, 5–64.Koutecký, D. 1968: Velké hroby, jejich konstrukce, pohřební ritus a sociální struktura bylanské kultury,Památky archeologické 59, 400–487.Píč, J. L. 1896–1897: Pohřebiště se skrčenými kostrami u Bylan, Památky archaeologické a místopisné 17,381–409.Das Bylaner Gräberfeld in Lošánky (Kr. Kolín)Es ist mir Leider nicht gelungen, die alten im Nationalmuseum deponierten Funde aus Lošánky(Dvořák 1936) zu finden. Im Jahre 1960 untersuchte A. Knor auf derselben Lokalität ein birituellesKammergrab. Die rechteckige Grabkammer (330 x 250, Tiefe 95 cm) wurde in den Lößuntergrundeingetieft, in N-S-Richtung mit W-O-Abweichung orientiert, die Pfähle in ihren Ecken zeugen voneiner Blockbaukonstruktion. Das Grab enthielt 2 Bestattungen. Die erste war eine Skelettbestattungin gestreckter Lage mit Kopf gegen S und mit dem Gesicht gegen W. Die Knochen des Verstorbenenwurden über Gefäße und verbrannte Knochen gelegt. Ohne Zweifel handelt es sich um eine sekundäreBestattung. Primär war die Brandbestattung unter dem Skelett auf dem Boden und auf demHäufchen und im Gefäß Nr. 9. Die Menschenknochen wurden nicht anthropologisch bestimmt. Inder S–Hälfte des Grabes befanden sich 2 Vorratsgefäße und 5 andere Gefäße, die übrigen (insgesamt34 Gefäße) bildeten zwei N-S-Orientierte Reihen. Die Metallbeigaben waren bescheiden: am Schädelwar ein Eisenring, bei der rechten Hand eine Rassel, an der Südwand ein Eisenmesser. Nach demInhalt und nach der Größe der Grabkammer gehört das Grab zur kombinierten Gruppe II –1. Nachder Keramik (bauchige Amphore-Terrine, Tasse mit überhöhtem Spitzhenkel, fast flaschenförmigeAmphore) ist das Grab an den Übergang zwischen der jüngeren Phase der Mittelstufe und der jüngerenStufe (Ha C3–Ha D) zu datieren.DRAHOMÍR KOUTECKÝ, Ústav archeologické památkové péče sz. Čech, Žižkova 835, 434 01 Most