2003_2 - Archeologický ústav AV ČR

DRAGOUN – ·KABRADA – TRYML: Pár slov k maxirecenzi ... 399odchýlili od používaných způsobů a především záměrně rezignovali na analytické vyhodnocení nerománskýchčástí staveb, které v této souvislosti nepovažujeme za podstatné. Při zodpovědném přístupuv jinak stanovené koncepci by totiž hrozilo, že by se značná část úsilí musela věnovat právěhodnocení mladších zásahů (těm, kdo nepokládají takto věcnou formulaci za dostatečné obhájenízvoleného přístupu, doporučujeme vlastní cvičné vyhodnocení stáří veškerého zdiva a otvorů v němv jediném složitějším suterénním prostoru).Za poměrně vážnou připomínku ke katalogové části knihy pokládáme výtku týkající se odlišnostiměřítek v dokumentačním doprovodu jednotlivých hesel. Při prohlídce katalogu je skutečně zřejmé,že zobrazení značné části půdorysů se příliš neodlišuje od měřítka 1 : 200 a u značné částipohledů od měřítka 1 : 50. Výhoda sjednocených měřítek by ovšem (kromě zvýšených obtíží prografika, který takto v publikaci prostě mohl podle nejlepšího vědomí a svědomí umisťovat dodanéplány) přinášela i nevýhody zobrazení méně podrobného nebo naopak nutnost zbavit se zachyceníširšího situačního kontextu v dnešní zástavbě. Uvedenou výtku snad částečně zmírňuje důsledné použitíměřítek grafických (přičemž opomenutí měřítka v jednom případě padá zcela na naši hlavu),ataké možnost relativně snadné komparace plánů prostřednictvím kompletní grafické přílohy v elektronicképodobě.Otázky terminologie občas narážejí v katalogovém textu, který je z podstatné části monotónnímpopisem týchž jevů pomocí relativně omezené zásoby správných názvů, na celkem pochopitelnousnahu o zpestření použitím slov, která by mohla mít téměř synonymický obsah. Situace je někdykomplikována i charakterem prvku stojícím právě na rozhraní užití různých názvů (např. zda je prorelativně tenkou mírně kónickou podporu osmibokého profilu správný název pilíř či sloup). V konkrétníchpřípadech takovéto nepodařené snahy bychom uvítali odkaz na přesná místa v textu, abychomsituaci mohli posoudit v kontextu a případně opravit – ať již pro chystanou anglickou verzinebo pro (méně pravděpodobný) dotisk.Některé drobnosti jsou zajímavým dokladem toho, že i přes opakované čtení textu (v našempřípadě mezi spoluautory navzájem „křížovým“ způsobem) některé věci prostě uniknou. Chápeme,že se jedná především o míru takových nedostatků a že to může být označeno za nedostatek pozornostiautorů (kteří se musí připojit k rozpakům nad tím, že k takovým výpadkům došlo, a podivovatse, že prošly až do finální podoby díla nepovšimnuty). V této souvislosti i nám nezbývá než litovatabsence lektorování publikace, ale každý (nebo alespoň skoro každý), kdo má zkušenost s dokončovánímrozsáhlejší knihy v daném termínu, dobře ví, že tou dobou mají autoři jiné starosti než sledovat,zda nakladatelství zadává všechny běžné náležitosti. Nicméně zůstáváme přesvědčeni, že vyjde-lijednou kniha bez jediné formální chyby, pak nejspíš nastane konec světa. Detailní rozboryněkterých vět a použitého výraziva ale pokládáme za zhoubu pro jakékoliv dílo a na tom pokládánítrváme, přestože je rovněž možné napsat, že takový přístup zhoubou je.Mezi připomínkami se prakticky ve všech případech objevuje poznámka o určité stručnosti ažstrohosti závěrečného shrnujícího oddílu. Toho jsme si vědomi, ale snažili jsme se, aby publikacestála v co největší míře na pevných nohou: bezpochyby bychom dokázali rovněž vymyslet celou řaduhypotéz, které jsou více či méně pravděpodobné, ale prakticky nedoložitelné (viz úvahu o pronajímánínebo o „podnikatelské“ výstavbě některých objektů). Některé připomínky ale považujemeza významné a budeme na ně reagovat v anglické verzi – např. charakteristika románské Prahy, doplněnímap o vyloučené domy a případně o další románské stavby.Rozhodně závažné jsou úvahy o doložitelnosti obytné funkce domů. Jednoznačných dokladů(otopné či hygienické zařízení) je minimum, na druhé straně si nedovedeme představit, že by taktohonosné, bezpochyby výjimečné stavby v organismu vznikajícího nebo dokonce rozvíjejícího se městasloužily pouze skladování a prodeji. I v teoretickém příkladu užívání domu nikoli domácím majitelem,který v Praze trvale nepřebýval, se kloníme k tomu, že tyto domy byly rozhodně nějakým jehozástupcem spravovány a užívány, zejména při situování objektů v popředí parcel, v kontaktu s veřejnýmprostorem. Pravděpodobně odlišná asi mohla být funkce vesměs jednodušších objektů v odlišné situaciv hloubce parcel, u nichž skladištní funkce (minimálně v určité fázi jejich existence) jistě dominovala.Rádi bychom rovněž připomenuli, že leckdy elegantním a stavebně náročným spodním podlažím