2003_2 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LV–2003 431nechci-li přímo napsat, že obdivován, téměř osmdesát let. Knížka nazvaná „Medieval People“ napsanáEileen Power byla vydána v roce 1924 jako devatenáctý svazek v nedlouho předtím založené řaděPelican Books (Science, Ecomics, History, Sociology, Art). Nebyla zde v bezvýznamné společnosti.Již jména jako G. B. Shaw s jeho „The Intelligent Woman’s Guide“, archeolog Sir LeonardWooley a dodnes známé „Digging up the Past“, proslulý teoretický astronom Sir James Jeans sesvým „The Mysterious Universe“, politický myslitel a praktik Harold J. Laski a jeho „Liberty in theModern State“ a řada dalších děl od renomovaných autorů (např. H. G. Wells, entomolog J. H. Fabre,pozorovatel sociálního života hmyzu aj.) jsou jistě dobrým sousedstvím a nepřímo spoluzaručujíkvalitu publikace. Autorka, absolventka a posléze lektorka na Girton College v Cambridge, si doplnilasvé vzdělání v Paříži (a na jejím stylu je to k poznání), aby nakonec svoji vědeckou činnostspojila (1931) jako profesorka hospodářských dějin s mimořádně náročnou a vysoce prestižní LondonSchool of Ecomics and Political Science. 6 Přísně na základě písemných pramenů a s trochounadhledu a osobních sympatií ke studovaným, zčásti výjimečným a zčásti obyčejným, zčásti skutečnýma zčásti napolovic smyšleným nebo snad anonymním osobám, charakterizovala jejich životnípouť a snažení (sedlák Bodo za časů Karla Velikého; Benátčan Marco Polo; priorka z ChaucerovýchCanterburských povídek; bezejmenná pařížská měšťanka a její domácnost ve 14. století, k níž náleželi nepřiměřeně starý, leč bohatý patricij–manžel; velkoobchodník s vlnou Thomas Betson v 15.století; Thomas Paycocke, textilní faktor z konce 15. století). Kniha byla úspěšná a pečeť úspěchu jidoprovázela mnoho let od prvního vydání. V roce 1937 se dočkala sedmého vydání, dále se mi jejídráhu nepodařilo sledovat. Zcela jistě vyšla ještě nejméně jednou, a to po druhé světové válce, tedyjiž po autorčině smrti (zemřela 8. 8. 1940, v den, v němž započala letecká válka o Velkou Británii).V tomto poválečném vydání (1963) byla editorem doplněna ještě o jednu kapitolu, která k původníknížce nepatřila. 7Vúvodu své knížky E. Power vyjádřila názor, že sociální historie, a dodejme, že i mnohá dalšíodvětví historických věd, musí snášet výtky, že jejich výklad je někdy vágní a příliš obecný. Připusťmenavíc, že někdy i dost abstraktní, plný různých nezbytných tabulek a grafů, a tedy pro nespecializovanéhočtenáře málo schopný konkurovat dějově exponovaným tématům, jaká přinášejí napříkladpolitické dějiny, nepostrádající významných osobností a jejich zásahů do mnoha lidských osudů. Personální,téměř biografická koncepce může občas takovým „nevýhodám“ čelit též v oblasti sociálnícha hospodářských dějin. Ale srovnáme-li naše domácí pramenné možnosti s možnostmi, jaké se nabízelyE. Power, pak musíme konstatovat, že nemáme mnoho příležitostí postupovat podobně, nechceme-lise pohybovat na příliš delikátní hraně reality a fikce. Přesto se naštěstí několik kapitolrecenzované publikace pozorností ke skutečným jedincům blíží individuálnímu pojetí. Tlumočenía přímé citace z jejich literárních děl a vysvětlování jejich postojů četbu těchto kapitol neobyčejněoživuje a autentizuje. Tím spíše pro řadu témat, kde individualizace zatím z pramenných důvodůnení dost dobře možná, nebo se zatím nedaří, se nabízí zdokonalení, vyplývající například ze svědectvípramenů archeologických, jazykových i z dalších zdrojů.Navzdory odlišné pramenné situaci, v níž se nacházíme, může i tak četba naprosté většiny kapitolo lidech českého středověku, kromě nesporné užitečnosti pro archeologa středověku, být rovněžčetbou poutavou, často půvabnou a místy i vysloveně krásnou.Z. Smetánka6 Kromě mnoha velkých studií byla E. Power jedním ze spoluprojektantů ve své době významných „The CambridgeEconomic History of Europe“ (Cambridge CUP) a zároveň editorkou a spoluautorkou prvního svazkuz roku 1942 (bohužel ten první svazek musel být označen jako vydaný „by late Eileen Power“).7 Doplněná kapitola byla věnována patrně nejvýznamnějšímu římskoprovinciálnímu básníku Ausoniovi (310–395),tvůrci proslulých veršů o řece Mosele, v níž Eileen Power na příkladu zhoubných důsledků opouštění Galie vyjádřilasvůj odpor k mnichovské dohodě a k politice appeasementu lorda Chamberlaina, opouštějícího spřátelenýdemokratický stát „... pro spor v daleké zemi a mezi lidem, o němž my nevíme nic ...“, jak čteme v dokumentechive stručném ohlasu ve vzpomenuté poválečné edici „Středověkých lidí“. – Viz též výběr z Ausoniova díla E. Stehlíkováed., Sbohem starý Říme, Praha 1983.